Jak skloubit práci a péči o děti? Řešením může být částečný úvazek

Rozhodování, kdy se vrátit do práce, když jsou děti ještě malé, trápí mnoho maminek. Kompromisem může být částečný úvazek, díky kterému lze dosáhnout rovnováhy mezi rodinným a pracovním životem. O tom, jak skloubit rodinu a práci, jak si nastavit hranice a najít si čas i na sebe, jsme si povídaly z Petrou Čechovou z marketingové agentury H1.cz, která prozradila, co jí pomáhá zvládat práci na home office a péči o děti.

Je možné skloubit rodinu s malými dětmi a práci?

Myslím si, že ano. Záleží to ale jak na mě, na matce, jestli opravdu chci pracovat, tak na druhu práce, jestli je vůbec skloubitelná s tímto provozem. A samozřejmě také na firmě a na šéfovi, jestli vyjde vstříc.

Momentálně pracujete na částečný úvazek. Myslíte si, že vám toto pracovní nastavení pomáhá rodinu a práci skloubit?

Určitě. Kromě mě a firmy to ale vyžaduje velkou součinnost partnera, který mě musí v rozhodnutí, že budu částečně pracovat, podpořit, protože část odpovědnosti padá na něj. Myslím si, že je v první řadě nutné si vyjasnit pravidla a říct si, co jsme ochotni pro to udělat. Potom už jde jen o komunikaci a o ochotu tato pravidla dodržovat. Já jsem pracovat chtěla, už i na mateřské jsem pracovala částečně z domova. Co to jen trošku šlo, tak jsem se snažila zapojit trochu více do pracovního procesu.

V H1.cz pracujete od roku 2010. Jak probíhala domluva na částečném úvazku?

Byla to moje podmínka, abych se mohla vrátit. Vracela jsem se z mateřské v roce 2018 na úplně malý úvazek, kdy jsem pracovala jen z domova a jen po večerech, ale chtěla jsem se do toho dostat. Pracuji totiž na pozici, kde se často mění rozhraní a podobně, takže jsem si chtěla všechny novinky sama osahat. Postupně jsme pak navyšovali moji kapacitu. Takže to spíše bylo jen o mém čase.

Když jste se do práce vracela, jak staré byly vaše děti?

Synovi bylo pět a dceři byly tři.

Bylo to pro vás snadné rozhodnutí? Vy jste říkala, že jste chtěla pracovat…

Ano. Já už jsem se chtěla vrátit. Chyběli mi lidé, chyběla mi náplň dne. Práce člověka do určité míry utváří a záleží na tom, jak moc se ponoří do mateřských povinností a jak moc chce být víc matka než pracující. To asi záleží na každé z nás. Často jde také o to, zda člověk potřebuje peníze. Já jsem je primárně nepotřebovala, spíš jsem se chtěla vrátit pozvolna do procesu.

Měla jste ze začátku strach, že se vám nepodaří skloubit rodinu a práci? Že budete jednomu ubírat na úkor druhého?

Spíše jsem si to nedovedla představit. Ve chvíli, kdy jste doma s dětmi, tak všichni počítají, že všechno zařídíte. Najednou jsem viděla, že nastanou situace, kdy to nebude možné. Že nebudu u všeho, u čeho jsem byla dřív. Důležitá proto byla ta součinnost jiných lidí, babičky nebo manžela. Věděla jsem, že mám aktivní zálohy, do kterých v případě nutnosti můžu sáhnout.

Zmínila jste, že jste řešila, že nebudete u věcí, u kterých jste byla zvyklá být. Jak se s tímto člověk vyrovná?

Někdy je těžké vzít nemocné dítě a odvést ho k babičce, protože chcete být s ním, když mu není dobře. Ale jak děti rostou, tak tento pocit trochu opadne. Základní rýmičky si s nimi prožijeme a pak zjistíte, že u babičky kouká na televizi úplně stejně jako doma a že už vás zas tak moc nepotřebuje. Pro mě bylo důležité si připustit, že to babička zvládne stejně jako já a že děti už jsou tak velké, že to zvládnou bez jakékoliv újmy.

„Vyžaduje to ale určitou míru spolehlivosti.“

Měla byste nějakou radu pro maminky, které jsou na mateřské nebo rodičovské a chtěly by se částečně vrátit do práce?

Pokud já jako matka chci a jsem schopná to se zaměstnavatelem vykomunikovat, tak si myslím, že skloubit rodinu a úvazek v práci vždy jde. Vyžaduje to ale určitou míru spolehlivosti. Zaměstnavatel a kolegové musí vědět, že je na mě spoleh, že když něco slíbím, tak udělám všechno proto, abych to splnila. Zaměstnavatel prostě nemůže mít armádu matek, které jsou nespolehlivé, a snažit se to nějak poskládat. To prostě nejde. Obecně si myslím, že částečné úvazky mohou fungovat dobře jako doplněk, určitě je ale třeba mít lidi na full-time.

Baví vás vaše práce?

Baví mě a určitým způsobem mě uklidňuje, protože v ní mám řád. Vyhovuje mi, že se vracím po víkendu do něčeho, co můžu sama ovlivňovat. Po tom, co řídíte dvě malé děti, které nereagují na podněty a nedělají to, co chcete, je uklidňující bavit se s dospělým člověkem. Takže pro mě je to v podstatě relaxační činnost (směje se).

Pracujete tedy primárně na home office. Nekomplikuje home office domluvu v týmu?

Pro mě je to tak lepší. Byla jsem tak zvyklá pracovat ještě před covidem, než to postihlo všechny ostatní, takže pro mě to tak velká změna nebyla. Velkou změnou bylo, že jsou najednou všichni ostatní ve svých domovech. Ale pro mě to bylo spíš pozitivní, protože se lidé naučili mnohém lépe pracovat s videohovory. V komunikaci s týmem nevidím vůbec žádný problém. Podívám se, kdo je volný, a zavolám mu. Je to pro mě stejné, jako kdybych byla v kanceláři, otočila se a na něco se ho zeptala.

Máte nastavený nějaký detox, že od určité hodiny si vypnete notifikace a věnujete se dětem?

Tohle je samozřejmě složitější, protože člověk má pocit, že je k dispozici celý den, že musí stále někomu odpovídat. To jsem vnímala jako velkou zátěž. Ale ve výsledku je to takové, jaké si to sami uděláme. Žádnou z povinností není nutné vyřešit urgentně ve chvíli, kdy mi zpráva přijde. Alespoň já mám takovou práci. Myslím si, že je to nastavení si vlastních hranic. Říct si, kdy už odpovídat nechci, a pak odpovídat nebudu. Na druhou stranu, když se přes den vyvrbí něco, kvůli čemu nestihnu pracovat tolik, kolik bych měla, tak jsem domluvená s šéfem, že přes den polevím a večer to dodělám.

„Když nějaký den nejsem produktivní, tak je pro mě jednodušší se sebrat a jít si zaběhat.“

Vedle práce a péče o rodinu nacházíte také čas na sportovní aktivity. Čemu se věnujete?

Ráda běhám, ale protože jsem běhala moc a měla jsem úraz, tak mi bylo doporučeno věnovat se i dalším sportům, tak se teď snažím to běhání ředit a něčím nahrazovat. To je mimochodem další výhoda práce na dálku, protože můžu práci kloubit i s časem pro sebe. Ve chvíli, kdy bych musela každý den dojíždět, tak bych téměř nemohla sportovat. Ty dvě hodiny, o které bych jinak přišla, můžu využít k času pro sebe.

Určitě se vám stává, že nedokážete udržet rovnováhu každý den. Je tohle něco s čím bojujete?

Člověk z toho má černý svědomí (směje se), že někdy té práci nevěnuje tolik, kolik měl, protože to prostě z různých důvodů nejde. Ale ostatně to se stane i těm, kteří normálně chodí do práce. Každý den není stoprocentně produktivní. Takže když nějaký den nejsem produktivní, tak je pro mě jednodušší se sebrat a jít si zaběhat. Člověk přijde na jiné myšlenky a napadne ho třeba i něco, na co by u počítače nepřišel.

Takže nesnažit se být za každou cenu produktivní.

Ne, to určitě nemá smysl. Ve chvíli, kdy vidím, že to nejde, je lepší práci nahradit jinou činností.

Medailonek

Petra Čechová pracuje v PPC oddělení digitální agentury H1.cz již od roku 2010. Baví ji vymýšlet strategie, jak využít správné cílení a ladit efektivitu. V současné době je zaměstnaná na částečný úvazek, aby měla čas také na péči o své dvě malé děti. Zároveň je nadšenou sportovkyní, ráda běhá nebo leze na stěně. 

Autorský článek Anety Šmejcové