Už více než tři miliony uprchlíků opustily své domovy na Ukrajině. Přes 170 000 z nich zamířilo do České republiky. Mnoho lidí ochotně nabízí svou pomoc a uprchlé rodiny ubytovává klidně i ve svých domovech. Jednat s válečnými uprchlíky však pro nás může být těžké, proto v tomto článku najdete pár rad, jak na to.
Článek vychází z informací obsažených ve webináři, který pořádala Terapie.cz. O správném přístupu a jednání s uprchlíky mluvila psychoterapeutka Věra Roubalová Kostlánová, která má s uprchlíky dlouholeté zkušenosti, a terapeutka Sylvia Stretti, která pracuje s pozůstalými dětmi i dospělými.
Následující rady si můžete vzít k srdci, ať už jste se rozhodli poskytnou uprchlíkům azyl u vás doma nebo ve své nemovitosti či se s nimi potkáváte při jiných příležitostech.
Nejprve je třeba si uvědomit, jaké události mají v tuto chvíli uprchlíci za sebou. Museli s minimem věcí opustit svůj domov a část rodiny zanechat ve válečné zóně. Je proto samozřejmé, že se potkáte se spoustou emocí, které se mohou projevovat jakýmkoliv způsobem. Děti mohou často působit, že se nic neděje, ale jejich prožívání se může odrazit třeba na jejich větší fixaci k matce.
Jistě se budete cítit nejistí, když nebudete vědět, jak uprchlíkům psychicky pomoci. Možná vám vaše podpora bude připadat malicherná. Ale vězte, že nejdůležitější je s těmi lidmi být. Vyjádřit jim svou lítost a ukázat, že tu jste tu pro ně.
Důležité je také respektovat to, že nechtějí mluvit o celé situaci, třeba o mužích, kteří na Ukrajině bojují. Nenuťte je k tomu, nevyptávejte se, a hlavně nesuďte jejich chování a projevy emocí, protože nikdy neznáte historii, se kterou sem tito lidé přicházejí.
Váš soucit může být natolik silný, že budete mít obrovskou potřebu uprchlíkům se vším pomoci a pobyt v Česku jim co nejvíce usnadnit. Tím jim však prokážete spíše medvědí službu. Je určitě potřeba ukázat základní věci, navést je správným směrem a v prvních dnech zajistit, co potřebují. Ale nesmíte za ně dělat vše, nejsou to žádní chudáci, ale svéprávní lidé, kteří na vás nemohou být závislí.
Někdy je můžete nechat také udělat něco pro vás, třeba pohostit rodinu jejich oblíbeným jídlem. A hlavně naslouchat jejich potřebám a nepomáhat v dobrém úmyslu s něčím, s čím pomoci nepotřebují.
Tento bod se týká především těch, kteří ubytovali rodinu u sebe doma. Velmi podstatné je hned na začátku vytyčit upřímné hranice. Určete si, kdy budete trávit čas společně a kdy každý sám. Jak dlouho jim můžete poskytnout útočiště a do jaké míry pomoci finančně.
Pro vzájemnou souhru je důležité, aby byly obě strany srozuměné s tím, jak bude soužití probíhat. Nebojte se přistupovat k tomu prakticky. Vyjasněte si vlastní limity, nemůžete zvládat všechno a být neustále k dispozici.
Hezký způsob, jak vést s Ukrajinci rozhovor, je skrze otázky na jejich život na Ukrajině. Můžete se ptát, jak to chodí v ukrajinské škole či jiných sférách života. Poté seznamte uprchlíky s tím, jak to funguje v České republice a oni si budou moci vytvořit obrázek o tom, co je zde jiné a co zůstává při starém.
A jak s Ukrajinci mluvit? Domluvit se můžete i rukama a nohama, kresbou nebo s pomocí překladače. Pokud znáte nějakého Ukrajince či Ukrajinku, kteří tu již delší domu žijí, můžete je poprosit o překlad. Navíc část mladších Ukrajinek ovládá angličtinu, ačkoliv v cizím jazyce může být těžké vyjadřovat své niterné pocity.
Pomáhat je ušlechtilé, ale může to z člověka rychle vysávat energii. Rozvrhněte si síly a najděte si čas na načerpání nové energie. Pomůže procházka, hraní s dětmi nebo na pár dní někam vyrazit. Nezavrhujte svůj osobní prostor, protože budete-li unavení a bez energie, jen těžko můžete někomu pomáhat.
Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z webináře od Terapie.cz
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Lepší vztahy začínají správným rozhodnutím. Kniha Volba lásky vám otevře srdce
Snad každý chce mít hezké vztahy s partnerem, rodinou, přáteli a kolegy v práci. Ne vždy se nám to…