I v lavině se dá přežít. Jak na to?

Laviny jsou noční můrou každého lyžaře či člověka vyskytujícího se v horách v zimním období. V současnosti už však existují propracované postupy toho, jak by měli lidé v případě zavalení lavinou postupovat. Nyní nejspíš pomůže i nový objev českých vědců.

Výzkumníci z Českého vysokého učení technického a Univerzity Karlovy zjistili, že se sníh chová jako perlit. Tohle zjištění je zásadní v případě vývoje nových záchranných pomůcek. Perlit má přitom řadu výhod. „Dá se zvlhčit a tak namodelovat i těžký, vlhký sníh. Nejvíc zajímavé je to, že křivky kyslíku a oxidu uhličitého a jejich časový vývoj je u sněhu i perlitu identický,“ uvedl Karel Roubík z fakulty biomedicínského inženýrství. Jedná se tak o materiál, který může plně nahradit sníh a tak pomoci s vývojem nových pomůcek, které pomohou v boji proti lavinám. Bude se s ním totiž v laboratořích pracovat daleko lépe než se skutečným sněhem. Perlit netaje a dá se použít opakovaně.

Uvidíme tedy, jestli se při výzkumu potvrdí doposud vydaná doporučení, jak se chovat v případě laviny. Obecně platí, že je potřeba snažit se ujet z dráhy laviny, případně aktivovat airbag. Díky němu by měl člověk zůstat na povrchu, pokud jej sníh zasype. Pokud dotyčného lavina již dostihne, měl by se v ní snažit plavat a dostat se tak z jejího hlavního proudu. Jakmile člověk cítí, že se lavina zastavuje, tak by si měl dát ruku před pusu a snažit se vytvořit vzduchovou kapsu, stočit se do klubíčka. Následně si může odplivnout, aby zjistil, kde je nahoře a kde dole. Pokud může, měl by začít zkusit hrabat.

Vědci nyní chtějí ověřit zejména to, jestli je hrabání dobrý způsob, jak se snažit vyprostit z laviny. Při hrabání sněhu totiž vynaloží zavalený člověk víc energie, spotřebuje víc kyslíku a vyprodukuje víc oxidu uhličitého. A právě oxid uhličitý je u zavalených nejčastější příčinou smrti.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z iRozhlas