Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Dřív jsem květinám vůbec nerozuměl, říká zakladatel firmy Floracast, kde zalévají kytice do pryskyřice

8 minut radosti
Foto: Jaroslav Tomášek

Původně se Jaroslav Tomášek živil jako fotograf. Při focení svateb ho zaujala pomíjivá krása svatebních kytic a rozhodl se najít způsob, jak květiny uchovat. Po měsících experimentování zdokonalil techniku zalévání celých květů do pryskyřice, díky čemuž nyní dává nejen svatebním kyticím druhý život. „Kytky se dají do vázy, vydrží týden a člověk je může vyhodit. Přišlo mi to škoda,“ vysvětluje zakladatel firmy Floracast Jaroslav Tomášek.

Jaká je vaše neoblíbenější květina?

Pro mě jsou to asi pivoňky. V pryskyřici se mi líbí také hortenzie. Neděláme je bohužel často, ale vypadají moc krásně.

Vaší primární profesí je focení. Jak jste se dostal k zalévání květin do pryskyřice?

Původně jsem neměl moc blízko ke květinám, jako rodina máme ale vlastní zahradu, takže jsem o zahradničení něco věděl. Můj vztah ke květinám se pak začal budovat ve stejný moment jako k pryskyřici, šlo to ruku v ruce. V době, kdy jsem se učil, jak například udělat, aby v pryskyřici nebyly žádné bublinky, jsem začal poznávat všechny druhy květin, jak vypadají, jaké mají barvy, jak se pěstují a třeba i jak se suší, což bylo pro celý proces velmi důležité.

Foto: Jaroslav Tomášek

Co vás přivedlo k myšlence na založení firmy Floracast?

Moje maminka je podnikatelka, takže mi byla velkým vzorem, a tak jsem se snažil podnikat už od mala. Vždy jsem chtěl dělat online projekty, ale pak jsem zjistil, že to není věc, která mě uspokojuje. Bavily mě věci, na které si člověk může sáhnout, a to mi tam hrozně chybělo. U takových věcí se také mnohem lépe ospravedlňuje cena než u produktů v počítači. A tak jsem začal hledat, co takového bych mohl vyrábět.

Focení tedy nebylo to pravé?

S fotkami to bylo na pomezí, ale ještě mě to pořád úplně neuspokojovalo. Asi v sedmnácti jsem na YouTube objevil epoxidové stoly, kdy se do dřeva nalije pryskyřice a pak se brousí. Vždycky mě to hrozně fascinovalo a chtěl jsem to vyrábět, kvůli velké náročnosti jsem se k tomu bohužel nikdy nedostal. Už jsem ale měl vztah k pryskyřici, a když jsem zkoumal, co by s ní šlo dělat, skončil jsem u květin, protože v ní vypadají prostě nejlépe. A protože jsem měl jako svatební fotograf blízko ke svatbám, tak se to hezky spojilo.

Vnímal jste poptávku po tomto typu služby?

Ještě než jsem začal podnikat, dělal jsem si průzkum a ptal jsem se nevěst, co dělaly se svojí svatební kyticí. Nejčastější odpověď byla, že si ji daly někam do stínu, do skříně, na suché místo, aby vydržela co nejdéle, a bály se na ni sáhnout, aby se celá nerozpadla.

Na svých stránkách nabízíte pryskyřicové výrobky nejrůznějších velikostí i tvarů. Jak celý proces probíhá?

V nejlepší případě si u nás lidé udělají rezervaci dopředu, abychom s nimi mohli počítat. V opačném případě se může stát, že budeme mít již plné kapacity výroby, hlavně ve svatební sezoně. Obvykle k nim pak první pracovní den po svatbě přijede náš kurýr a kdekoliv v Česku nebo na Slovensku kytici vyzvedne. Následně ji přiveze do našeho studia a my ji začneme šetrně sušit, což většinou trvá dva týdny. Zbavíme květinu vlhkosti, ale zároveň si udrží krásnou barvu a tvar, což by se při běžném sušení nestalo. Jakmile máme všechny květy takto usušené, pro zákazníka vytvoříme několik designů, společně některý vybereme a poté už začne proces zalévání pryskyřicí, což zabere asi měsíc. Na jednom výrobku je to tedy minimálně osm až deset hodin práce.

Foto: Jaroslav Tomášek

Zmínil jste šetrné sušení. V čem se liší oproti tomu, když si lidé kytici doma pověsí květy a nechají je takto samovolně uschnout?

Na to máme speciální know-how. Pracujeme v extrémně suché místnosti a používáme šetrné chemikálie, které zajistí, že si květina udrží barvu a tvar.

Ačkoli metoda zalévání lístečků či miniaturních kvítků do náhrdelníků a jiných šperků je dostupná již několik let, vy jste jako první v Česku začal do pryskyřice zalévat celé kytice. Co pro vás bylo v celém procesu zdokonalování techniky nejnáročnější?

Určitě práce s pryskyřicí. Sušení je takové hraní si, ale u pryskyřice člověk nemůže udělat jedinou chybu, protože to už nejde vrátit. Jakmile se mezi těmi sedmi vrstvami pryskyřice stane nějaká chyba, je výrobek zničený. Trvalo nám aspoň deset pokusů, než jsme se dostali k něčemu použitelnému, co vypadá hezky a nemá to bublinky. Je to proces, který vyžaduje velkou trpělivost a mnoho zkušeností.

Zaměřujete se na svatební kytice. Využívají lidé vaše služby i u jiných příležitostí?

K mému překvapení tvoří svatební kytice jen asi polovinu všech objednávek. Hodně jich například bylo k Valentýnu, kdy jsme je zalévali do tvaru srdce, třeba i s věnováním, které jsme do pryskyřice zalili. Často zaléváme květy z narozenin, několikrát jsme zalévali také různé počty růží k výročí. Květiny jsou všude, kde je nějaká větší akce, ať už jsou to narozeniny, svatba, všude jsou květiny. A díky květinám si na tu akci pak lidé vzpomenou.

Foto: Jaroslav Tomášek

První kytice jste do pryskyřice začal pro zákazníky zalévat zhruba před rokem a půl. S jakými reakcemi se zatím setkáváte?

Lidé jsou nadšení, že něco takového vůbec existuje. Je to pro ně něco úplně nového. Zpětné reakce jsou pozitivní a máme i spoustu zákazníků, kteří si třeba objednali svatební kytici a po třech měsících nám napsali, že jejich známá má narozeniny a že by jí chtěli také zachovat kytici z oslavy. Celé je to moc krásný proces, protože s každým člověkem je individuální, nikdy není žádný výrobek stejný.

Květiny jsou velmi pomíjivé a pokud se neusuší včas, svou krásu rychle ztratí. Stává se vám, že zákazníci volají na poslední chvíli?

Počítáme s tím dopředu. Doufal jsem, že to bude fungovat na rezervace, ale v praxi je víc než polovina všech objednávek až po svatbě, kdy nám lidé volají, že na to zapomněli a ptají se, jestli to jde. V devadesáti procentech to ještě jde zachránit, pokud není přímo svatební sezona, kdy máme často plno. Před nedávnem nám třeba psala paní, že měla svatbu a že se bojí, že už kytici nedokážeme zachránit. Hned druhý den jsem k ní poslal kurýra a ačkoli květy už byly na pomezí, hezky se nám podařilo je zachránit a dnes má doma krásný výrobek s její svatební kyticí, která jí vydrží navždy. Měl jsem obrovskou radost z reakce zákaznice, která pomalu ani nevěřila, že se nám to takhle povedlo.

Jaké máte ve Floracast plány do budoucna?

Aktuálně byl plán dostat se na Slovensko, což se povedlo. Dál bych chtěl hlavně inovovat, přinést nové tvary. Koupil jsem si na to velkou pilu, se kterou budu vyrábět nové formy, na to se těším. Zároveň nově nabízíme možnost, kdy se do pryskyřice ke květině dá vložit fotografie, třeba svatební, což může udělat krásný efekt transparentní fotografie. Rovněž jsme z pryskyřice a květin začali vyrábět stojánky na prstýnky. Obecně se chci zatím držet květin, nabízíme ale do pryskyřice je možné zalít v podstatě cokoli, měli jsme třeba zákaznici, jejíž dcera měla první rok a které jsme tam zalili její oblíbenou hračku.  

Související články

Zaručeně zlepší den

Hit jménem kombucha – čím tak pobláznila Čechy?

Ve Virginii byl právě zahájen největší světový projekt 3D tištěného bydlení

Další norský archeologický objev – 1 200 let starý meč

Pětileté dívce se podařilo publikovat vlastní knihu. Zařadila se tak do Guinnessovy knihy rekordů

Inspirativní rozhovor

Kryštof Bartoš ze seriálu Devadesátky: Jsem trochu mimoň. V lese se zastavím a klidně třeba 20 minut sleduju pavoučka, jak splétá sítě

Kryštof Bartoš ze seriálu Devadesátky: Jsem trochu mimoň. V lese se zastavím a klidně třeba 20 minut sleduju pavoučka, jak splétá sítě

Přečtěte si rozhovor s hercem Kryštofem Bartošem, kterého můžete znát třeba ze seriálu Devadesátky. Jak se jeho život změnil díky úspěšnému seriálu? A u jakých aktivit si nejlépe odpočine?

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Jak se z obyčejného člověka stane vlivná osobnost? Steve Jobs motivuje ostatní

Inspirace z knihovny: Jak se z obyčejného člověka stane vlivná osobnost? Steve Jobs motivuje ostatní

Steve Jobs byl jako každý z nás. Člověk z masa a kostí. Co konkrétně jej odlišilo? Díky čemu uspěl?…