Některé nejsou větší než tenisové kurty, přesto přispívají biodiverzitě. Dobrovolníci v Evropě vysazují lesy z rostlin přirozených pro danou lokalitu a pomáhají tak s obnovou půdy i zadržováním vody v přírodě. „Plochy jsou osazeny velmi hustě, aby se podpořila spolupráce mezi jednotlivými druhy,“ vysvětlila pro časopis Actu Toulouse jedna z dobrovolnic francouzské iniciativy Urban Forest.
Původní nápad pochází z Japonska, kde se výzkumu tamních lesů v 80. letech minulého století věnoval botanik Akira Miyawaki. Postupně s jeho pomocí vzniklo po celé Asii více než 1700 lesů a způsob, jakým byly vytvořeny, se ujal jako Maiyawakiho metoda. Ta je založena na respektování původní rozmanitosti druhů a složení půdy. Obvykle je vysazeno 15 až 30 různých rostlin, které si vzájemně pomáhají a dokážou se přizpůsobovat místním povětrnostním i klimatickým podmínkám. Zatímco standardně by tak obnova lesu trvala 200 let, s Maiyawakiho metodou lze stejného výsledku docílit podle studie za pouhých 20 let.
Rozlohou se jedná často o velmi malé plochy, které však po osazení fungují jako malý ekosystém vyznačující se víceúrovňovou vegetací. Jednou z iniciativ, která se snaží lesy podobným způsobem obnovovat, je například holandský projekt Tiny Forest. „Lesy jsou důležité nejen pro motýly, ptáky, včely a malé savce, ale také pro lidi, kteří jsou tak blíže přírodě,“ dodali zástupci projektu na svém webu.
Zdroj: goodnewsnetwork.org; urban-forests.com
Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková
Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.
Inspirace z knihovny: Svět je stále lepším místem. A to je Fakt(omluva)
Jde to s námi z kopce. Situace ve světě se horší, množství násilných činů narůstá. Také…