Srážky zapříčinily, že česká půda v povrchové vrstvě do 40 centimetrů nebyla v červnu až na výjimky vyschlá. Za deset let existence monitoringu se to stalo na přelomu května a června letos poprvé, informoval server Ekolist.
V nasycení půdy jsou poměrně velké regionální rozdíly. Zatímco někde byla země plně nasycená, v některých oblastech jen z poloviny. V červnu byla nejvíce nasycená půda s ohledem na intenzitu dešťů v Plzeňském a Karlovarském kraji i západní části kraje Jihočeského, také v pohraničních pohořích a v některých menších oblastech.
Po suchých letech 2014 až 2019 v Česku v květnu poměrně pravidelně a hodně prší. Klimatologové mluví o uspíšeném „medardu“, tedy pranostice spojené se svátkem Medarda 8. června, po němž následovalo deštivé období. Za období 1961 až 1990 byl červen nejdeštivější měsíc, za poslední čtyři roky se jen dvakrát stalo, že květen byl deštivější než červen.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Jak skutečně prožít život? Podnětná kniha pomůže změnit stereotyp
Den za dnem žijeme své životy, jak jsme zvyklí. Bohužel někdy musí přijít rána osudu, aby nás…