Baťův kanál za čtvrt století: z uhelné cesty turistický magnet

Skoro sto tisíc lidí každý rok nasedne na loď a vydá se po Baťově kanálu na jihovýchodní Moravě. A to je jen část těch, kdo sem míří. Další statisíce jezdí podél vody na kole, vyrážejí na procházky nebo si sednou v některém z mnoha přístavů. Za zhruba pětadvacet let se z kanálu a jeho okolí stala rozlehlá a propojená turistická destinace, řekl ČTK ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek. Informoval o tom server Ekolist.

Bártek u kanálu pracuje sedmadvacet let, takže má srovnání jako málokdo. Když se region začal otevírat turistům, nebylo tu podle něj skoro nic. „Nezačínali jsme téměř, ale úplně od nuly. Nebylo tu pro turisty prakticky nic. Maximálně nějaké hotely z 80. let," popsal. Dnes je to jiný svět. „Dnes region nabízí komplexní služby pro turisty a jak znám plány podnikatelů, tak rozvoj nekončí. Reagují dále na současné a nové trendy v cestovním ruchu. Sledují, jak to funguje ve světě a co lidé chtějí," dodal.

Od uhelné dopravy k rekreaci

Málokoho dnes napadne, že kanál původně nevznikl kvůli výletníkům. Firma Baťa ho chtěla využít k levnější přepravě lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích, protože po železnici se to nevyplácelo. Zároveň měl posloužit jako meliorační systém v okolí řeky Moravy. Po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932 se stavby smělého projektu ujal Jan Antonín Baťa, jak připomíná oficiální web kanálu.

K rekreačnímu využití se kanál dostal až po desetiletích. První pokus o jeho oživení přišel v roce 1989 a první loď určená turistům vyplula v květnu 1995. Ve stejném roce vznikla Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, do níž se sdružily obce, které chtěly zpřístupnit tuto přírodní a technickou památku, uvádí Wikipedie. Od té chvíle se počítá čtvrtstoletí, o kterém Bártek mluví.

Před pandemií se návštěvnost přiblížila stovce tisíc lidí. Covid ji srazil, ale poslední roky se čísla vrátila k předpandemické úrovni. Rok 2024 mohl být dokonce rekordní. „V roce 2024 mohla být sezona rekordní, ale přišly zářijové povodně a ukončily sezonu o měsíc dříve," řekl Bártek.

Kdo sem jezdí a jak

Na kanál míří dost různorodá společnost. Rodiče i prarodiče s dětmi, party přátel, firemní výjezdy i školní výlety. Někdo si udělá jeden den, jiný tu stráví celý týden. Půjčoven lodí je dostatek a každá se profiluje trochu jinak. „V zásadě se ale na kanále pohybují dva typy lodí. Buď se jedná o motorové čluny, nebo o kajutové lodi, v nichž lidé i přespávají," vysvětlil Bártek. V obou případech může plavidlo řídit člověk starší osmnácti let, který si projde krátkým zaškolením.

Kdo si nechce půjčovat vlastní loď, může vyrazit na pravidelné okružní plavby. Ty trvají hodinu nebo dvě, ale existují i delší varianty. „Například okružní plavba z Veselí nad Moravou do Strážnice a zpět je mnohem delší a její součástí je tříhodinová pauza," popsal ředitel jednu z tras.

Ruku v ruce s lodní dopravou rostly i služby okolo. Restaurace, občerstvení, ubytování. Bártek to shrnuje s trochou nadsázky. „Vznikla moderní bistra se současnou gastronomií, minulostí jsou občerstvení jen s klobásou a hranolky. V obcích vyrostlo ubytování různého typu a přístavy se staly živým místem jak pro turisty, tak pro místní," řekl.

Nová komora dovede lodě až do Hodonína

Letos se kanál protáhl. Díky nové plavební komoře je možné doplout z přístavu ve Skalici až do Hodonína. Ředitelství vodních cest zprovoznilo plavební komoru Rohatec–Sudoměřice, která prodloužila splavnou trasu o dalších sedm kilometrů a napojila Hodonín na souvisle splavnou vodní cestu vedoucí z Otrokovic. Celková délka kanálu tak dosáhla šedesáti kilometrů a stavba přišla na 396 milionů korun bez DPH, uvádí server Zdopravy.cz.

Nový úsek přitahuje zvědavce. „Má to ten efekt, že spousta lidí chce nový úsek vidět, proplout jím, většině se líbí. A v Hodoníně už vidí, že se ve městě objevili turisté, kteří sem přijdou na večeři, přespávají zde, prostě zde tráví více času a utrácejí," řekl Bártek.

Právě zmíněné zářijové povodně z roku 2024 zasáhly i stavbu. Práce na nové komoře se zdržely zhruba o měsíc, ale dokončené části naštěstí nedoznaly velkých škod, takže původní termín uvedení do provozu pro sezonu 2026 ohrožen nebyl, informovalo Ředitelství vodních cest. V celostátním měřítku šlo o mimořádnou událost, škody dosáhly téměř 70 miliard korun a podle ministerstva životního prostředí patří tyto povodně mezi tři nejhorší v historii Česka.

Investice do infrastruktury kolem kanálu dosáhly za čtvrtstoletí miliardy korun z různých zdrojů. Podle Bártka se ale regionu vracejí a kanál se stal katalyzátorem rozvoje cestovního ruchu na jihovýchodní Moravě.

Zdroje:

• Ekolist
• batacanal.cz
• cs.wikipedia.org
• zdopravy.cz
• rvc.gov.cz
• mzp.gov.cz

Na přípravě článku se podílela umělá inteligence.