Co to je koroňák nebo prdom? Čeština se s koronavirem dočkala nových slovíček

2 minuty radosti
Zdroj ilustrační fotografie: Canva

Češi opět dostáli své pověsti inovátorů, a kromě šití roušek ušili na míru době koronavirové také zcela nová slova. Jazykovědci jich nyní evidují přes čtyři sta.

Nové situace, kterým jsme díky koronavirové pandemii vystavováni, si mezi českou veřejností vysloužily také nová pojmenování. Některá z nich jsou přitom vskutku originální. Člověk nakažený nemocí COVID-19 například bývá nazýván jako koroňák, kovidní, koronoš nebo koviďák. Pro vládou slíbenou finanční podporu se pak vžilo označení kovidné. Obzvlášť úsměvná jsou nová slova složená ze zdánlivě nevinných zkratek. Příkladem budiž výraz prdom, který označuje práci na doma neboli home office. Pokud jste se zavřeli doma a omezili jste vycházení, šlo by také říci, že jste se zaprymulovali.

Česká lidová tvořivost je, alespoň co se slovotvorby týká, typická především pro mladší generaci. Podle jazykovědkyně Dagmar Magincové je důvod poměrně prostý – na vypjaté situace máme tendenci reagovat vtipem, ulevit si a zároveň pobavit své okolí. Nové výrazy navíc šetří čas a úsilí – zpravidla jsou totiž kratší než jejich spisovné a formální opisy.

Vzniklé neologismy pravděpodobně nezůstanou trvalou součástí běžné slovní zásoby. V jazykovědných archivech však budou zaznamenány jako připomínka této doby. Prohlédnout si je můžete přímo na webových stránkách, které spravuje Ústav pro jazyk český AV ČR.

Zdroj: Rozhlas.cz

Související články

Zaručeně zlepší den

Konec bytové krize? Praha našla způsob, jak lidem zajistit dostupné bydlení

Překrytí nenávistného tetování zdarma. Američtí tatéři dávají lidem možnost nápravy

Češi vynalezli revoluční technologii na zpracování odpadu

Salát ze zahrádky v prosinci? Rakušan našel způsob, jak pěstovat zeleninu v zimě

Inspirativní rozhovor

Jana Leitnerová

Přečtěte si rozhovor se zakladatelkou skupiny Dobro v době korony.

Jana Leitnerová