O řemesla je čím dál větší zájem, řemeslníci si vydělají i přes 50 tisíc

Zájem o řemesla roste

Letos na jaře se na střední školy hlásilo 156 409 uchazečů a dohromady podali 425 279 přihlášek – uvádí Ministerstvo školství. Na čtyřleté maturitní obory mířilo 130 377 z nich. Tato dvě čísla ale nejdou prostě odečíst. Řada žáků si totiž pro jistotu podala přihlášku na maturitní obor i na učiliště zároveň – udělalo to 76 procent uchazečů. Míst bylo letos dost: v prvním kole přijali 89,8 procenta zájemců o čtyřleté obory a ze všech deváťáků uspělo přes 93 procent. Zajímavější proto je jiné číslo – čím dál víc žáků si vedle maturity píše i řemeslo.

Nejlépe je to vidět na krajských číslech. V Moravskoslezském kraji, kde běží kampaň Řemeslo má respekt, se na 210 míst v oboru cukrář sešlo 636 přihlášek. Jako svou první volbu ale obor uvedlo jen 156 uchazečů. Podobně to vypadá u zedníka – z 268 přihlášek na 131 míst byla prvních jen 71. Řemeslo tak řada žáků bere spíš jako zálohu než jako svou hlavní volbu. U tesařů, kam se přihlásilo 167 uchazečů, podobný rozpad podle priority k dispozici není.

Podle Národního pedagogického institutu a Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání navíc mezi lety 2024 a 2025 vzrostl podíl přihlášek, kde žáci uvedli učební obor jako svou třetí, záložní volbu – z 33,9 na 35,2 procenta. Učiliště tak čím dál víc slouží jako pojistka pro případ, že se žák nedostane na vysněnou školu.

Za řemeslem přicházejí i dívky

Do dílen, které bývaly čistě klukovské, přibývá dívek. Na Středním odborném učilišti v Domažlicích mělo v ročníku 2024 mezi sedmnácti nastupujícími učni tři budoucí truhlářky. Ředitelka Zdeňka Buršíková tehdy řekla, že si za třicet let ve škole na dívku v tomto oboru nevzpomíná. Na plzeňské Střední průmyslové škole dopravní hlásila ředitelka Irena Nováková až deset dívek mezi automechaniky a karosáři. Na pražské Střední odborné škole Jarov se řemeslu věnovalo přes dvacet dívek, deset z nich nově nastupujících. Nejčastěji volily truhlařinu, malířství, lakýrnictví a obor kominík, jak popsal ředitel Miloslav Janeček. Novější souhrnná čísla za všechny tři školy zatím nejsou, ale trend to naznačuje jasně.

Šikovné ruce mají svůj šampionát

Že řemeslo přestává být něčím, za co se mladí stydí, ukázal i letošní ročník soutěže dovedností CzechSkills, kterou pořádá Hospodářská komora ČR. Na brněnském výstavišti se v březnu utkalo asi 150 mladých řemeslníků a řemeslnic ve věku 17 až 24 let, a to ve 12 soutěžních disciplínách. Dalších 26 profesí – od instalatérství po kadeřnictví – komora jen předvedla na ukázkových stáncích. Výstaviště v době akce navštívilo 25 000 lidí. Vítězové mají podle komory tvořit jádro české reprezentace na mistrovství Evropy EuroSkills 2027 v německém Düsseldorfu. Prezident komory Zdeněk Zajíček řekl, že ho těší, kolik lidí přišlo se podívat, co všechno šikovné ruce dokážou vytvořit.

Výplaty, které předhánějí kanceláře

Podle mzdové statistiky ISPV, kterou eviduje Ministerstvo práce a sociálních věcí, vydělávala v roce 2025 skupina instalatérů, zámečníků a klempířů v průměru přes 40 tisíc korun hrubého měsíčně. Tesaři si vydělali 36 704 korun. Nejvíc si ze všech sledovaných řemesel vydělali autolakýrníci – v průměru 54 821 korun, naopak malíři pokojů jen 30 593 korun. Čísla platí pro zaměstnance, živnostníky nezahrnují.

Podle odhadu personalisty citovaného Seznam Zprávami se mzdy řemeslníků za posledních dvacet let zhruba ztrojnásobily, zatímco průměrná mzda celé ekonomiky vzrostla asi 2,6krát – jde o odborný odhad, ne přesný výpočet. Nejúspěšnější řemeslníci na volné noze mohou podle oborových odhadů měsíčně fakturovat 120 až 200 tisíc korun, z čehož ale platí materiál, dopravu, nářadí, pojištění i odvody – nejde tedy o čistý výdělek. Podle personálního webu JenPráce.cz se nástupní mzda v řemeslech mezi lety 2023 a 2026 zvedla z 36 175 na 40 942 korun, hlavně díky elektrotechnickým oborům.

Odchod starší generace uvolňuje místo

Řemeslníků dlouhodobě ubývá. Generace mistrů, kteří v oboru odpracovali desítky let, teď odchází do důchodu rychleji, než přibývají noví. Podle odhadu Svazu podnikatelů ve stavebnictví z března 2025, který vychází z průzkumu mezi 103 firmami, bude jen ve stavebnictví do roku 2030 chybět až 74 000 lidí. Z toho 22 000 kvůli růstu oboru, zbylých 52 000 nahradí ti, kdo z oboru postupně odejdou, mimo jiné do důchodu. Napříč celým trhem práce se traduje odhad asi 100 000 chybějících řemeslníků a úbytek kolem 300 000 lidí z oboru za třicet let – přesná metodika za těmito čísly ale chybí.

Naznačuje to i průzkum svazu mezi rodiči. Stavebnictví s jistotou práce spojuje 72,4 procenta z nich, 66 procent i s dobrými dlouhodobými příjmy. Obor pro své dítě by ale aktivně zvažovala jen zhruba desetina.

Některé školy na to reagují. Rozšiřují dílny, kupují modernější stroje – od počítačem řízených frézek po diagnostiku aut – a zvou na dny otevřených dveří firmy z okolí, které si pak šikovné učně vyberou na praxi. Moravskoslezský kraj navíc řemeslům dělá cílenou osvětu, aby žáci devátých tříd věděli, kolik volných míst a jak vysoké výdělky je v jednotlivých oborech čekají.

---

Ověřeno z:

• Ministerstvo školství ČR — statistika přijímacího řízení na střední školy 2026
• Národní pedagogický institut a CERMAT — trend volby učebních oborů jako záložní volby
• ISPV / Ministerstvo práce a sociálních věcí — mzdová statistika podle CZ-ISCO za rok 2025
• Svaz podnikatelů ve stavebnictví — odhad nedostatku řemeslníků do roku 2030 (zveřejněno v březnu 2025)
• Hospodářská komora ČR — soutěž dovedností CzechSkills 2026