Lesních školek přibývá, zákon je pustil přímo do lesa

Ráno v gumácích, batoh na zádech a celý den pod širým nebem. Tak vypadá školka pro tisíce českých dětí, které místo ve třídě tráví dopoledne v lese, na louce nebo u potoka. Lesních mateřských škol, kde program běží převážně venku a za každého počasí, u nás rychle přibývá. A od roku 2024 mají za sebou i jasnější pravidla, díky kterým můžou snáz vzniknout.

Od okraje systému do školského rejstříku

Lesní školky nejsou úplná novinka, ale plnohodnotnou součástí českého vzdělávacího systému se staly zhruba před deseti lety, kdy se pro školní rok 2016/2017 do školského rejstříku zapsaly první tři desítky lesních mateřských škol. Do té doby fungovaly hlavně jako neformální „lesní kluby", které stály mimo oficiální systém.

Od té doby jich stále přibývá. Členská základna Asociace lesních mateřských škol (dnes vystupuje pod názvem Elementy) přesáhla v roce 2024 dvě stě členů. Rozdíl mezi oběma podobami je přitom praktický. Registrovaná lesní mateřská škola figuruje ve školském rejstříku, funguje podobně jako běžná mateřinka a dá se do ní splnit i povinný předškolní rok před nástupem do školy. Lesní klub tuhle formální váhu nemá – bývá volnější a rodiče ho často berou jako doplněk nebo alternativu, ne jako náhradu zápisu.

Jurta místo třídy

Dlouho platila zvláštní komplikace: nebylo jasné, jestli je zázemí lesní školky – nejčastěji jurta, maringotka nebo týpí – vlastně stavba, na kterou je potřeba povolení. Záleželo na názoru konkrétního stavebního úřadu, a tak se stávalo, že stejné zázemí bylo v jednom místě v pořádku a o kus dál problém. Pro nové školky to znamenalo nejistotu a zdržení.

To se změnilo. Nový stavební zákon, plně účinný od roku 2024, zavedl novou kategorii takzvané drobné stavby přímo pro zázemí lesních školek. Nově platí jednotná pravidla pro celé Česko: zázemí lesní mateřské školy s celkovou zastavěnou plochou do 55 metrů čtverečních (hygienické zařízení se do limitu nezapočítává), bez podsklepení a s nejvýše jedním nadzemním podlažím, už nepotřebuje stavební povolení. Úřady tak mají jasno, ať školka stojí na okraji města, nebo přímo v lese. Asociace si od změny slibuje, že usnadní vznik nových tříd a pomůže navýšit kapacity – tedy nabrat víc dětí tam, kde je o místa zájem.

Co musí splňovat i školka v lese

Že se učí venku, neznamená, že jde o výlet bez pravidel. I lesní mateřská škola musí plnit jasné hygienické podmínky, které pro tato zařízení platí od roku 2017. Děti musí mít k dispozici pitnou vodu, hygienické zázemí i vytápěné útočiště pro případ mrazu nebo vytrvalého deště – typicky právě zateplenou jurtu. Program vede kvalifikovaný pedagog stejně jako v běžné školce a i tady platí pravidla pro počet dětí na učitele.

Rozdíl je hlavně v tom, kde se den odehrává. Zatímco klasická mateřinka vyráží ven na vycházku a většinu času tráví uvnitř, v lesní školce je to obráceně: základ dne je pobyt venku a vnitřní zázemí slouží hlavně k odpočinku, svačině a nejhoršímu počasí.

Jak vypadá běžný den

Ráno se děti sejdou na smluveném místě, projdou se do „své" části lesa nebo louky a tam se den rozběhne. Staví se z klacků a šišek, zkoumají brouky pod kůrou, poznávají stromy, pomáhají u ohniště nebo si hrají v blátě. Střídají se řízené činnosti s volnou hrou, zpívá se, kreslí a čtou pohádky – jen pod korunami stromů. Svačina bývá venku, po obědě přichází na řadu odpočinek v zázemí. Program má svůj řád a rytmus, jen se odehrává mezi stromy místo mezi zdmi.

Právě proto lesní školky předpokládají o něco víc od rodičů. Bez kvalitního nepromokavého oblečení a bot to nejde a je potřeba počítat s tím, že dítě přijde domů zablácené. Výměnou za to tráví celé dopoledne v pohybu a na čerstvém vzduchu.

Proč rodiče lesní školky vyhledávají

Zájem rodičů roste a důvody bývají podobné. Zastánci lesní pedagogiky vyzdvihují, že děti venku víc rozvíjejí pohyb, rovnováhu a obratnost, učí se odhadovat riziko a získávají vztah k přírodě přirozeně, ne z obrázků. Volný pohyb v terénu podle nich prospívá jemné i hrubé motorice a děti si samy hledají hru, místo aby čekaly na hotovou zábavu.

Láká i menší kolektiv a klidnější tempo. Lesní školky bývají menší než velké městské mateřinky, takže se učitelé mohou dětem víc věnovat. A rodiče často oceňují i tu nejobyčejnější věc – že dítě přijde domů vyběhané, spokojené a plné zážitků z venku.

Nejčastější obava zní: nebude pořád nemocné, když je celý den venku? Zastánci lesní pedagogiky argumentují opačně – že pravidelný pobyt na čerstvém vzduchu a v pohybu dětem spíš svědčí a že klíčem není teplota, ale vhodné oblečení podle počasí. Rozhodnutí je nakonec na rodině a povaze dítěte; někomu sedne celodenní život venku, jinému víc vyhovuje klasická třída. Dobrá zpráva je, že dnes je z čeho vybírat a že lesních školek přibývá po celém Česku, ve městech i na venkově.

Praktický závěr

Pokud o lesní školce uvažujete, začněte tím, jestli je zařízení zapsané ve školském rejstříku – od toho se odvíjí, zda se do něj počítá povinný předškolní rok, i způsob financování. Přehled registrovaných školek i lesních klubů vede zmíněná asociace a řada z nich pořádá dny otevřených dveří, kde si můžete na vlastní oči vyzkoušet, jak den v lese vypadá. Jasnější pravidla z posledních let přitom napovídají, že možností, kde nechat dítě růst pod širým nebem, bude do budoucna spíš přibývat.