Česko chystá plán, aby se pacienti dostali k nové léčbě dřív
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch představil první českou strategii pro klinická hodnocení. Reaguje na to, že zájem o nové studie u nás dlouho klesal – teď má vzniknout jednodušší cesta k nejmodernější léčbě.
#zdravotnictví#výzkum#léky#věda#Česko
V Masarykově onkologickém ústavu v Brně běží od 9. června nová studie: lidé s pokročilým nádorem prsu v ní mají šanci na lék, který se u nás jinak zatím vůbec nepředepisuje. Klinických hodnocení – testování nových léků na pacientech, kteří s tím souhlasí – dnes v Česku běží přes 500, zapojeno je do nich zhruba 17 400 lidí. Ministerstvo zdravotnictví teď chce, aby se k nim dostalo ještě víc pacientů.
Strategii připravilo ministerstvo společně se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, nemocnicemi, farmaceutickými firmami i pacientskými organizacemi a představilo ji v polovině července. Cíl je jednoduchý: zkrátit a zjednodušit cestu, kterou musí nová studie urazit, než se do ní vůbec může první pacient zapojit.
Proč zájem o studie klesal
Česko bývalo pro zadavatele studií atraktivní zemí. Jenže v roce 2023 se do studií nově zapojilo 4 620 lidí, o 15 procent méně než rok předtím a o skoro třetinu méně než v roce 2015. Firmy si totiž mezi zeměmi vybírají, kde studii spustí nejrychleji a s nejmenší byrokracií – a Česko v tomhle srovnání ztrácelo. Ředitelka České národní sítě pro podporu klinického výzkumu (CZECRIN) Regina Demlová k tomu dodává, že akademických studií – tedy těch, které si samy vedou české nemocnice a univerzity, ne zahraniční firmy – se u nás dělá míň, než na kolik má česká věda a medicína potenciál.
Strategie proto míří i na to, aby v Česku vznikaly vlastní, ne jen dovezené studie. Má to smysl: nemocnice, která studii vede sama, si může určit i to, jaké otázky bude zkoumat – třeba přesně ty, které trápí české pacienty.
💡 Zajímavost: Klinická hodnocení nejsou jen šance na nový lék – jsou pro český zdravotní systém i finanční úlevou: testovaný lék a náklady spojené přímo se studií totiž platí zadavatel studie, ne veřejné zdravotní pojištění.
Co se má konkrétně změnit
Mezi navrženými kroky je jednotné vstupní místo. Nemocnice a zadavatel studie by v něm vyřídili smlouvy podle jednoho vzoru – místo měsíců vyjednávání od nuly. K tomu má přijít větší digitalizace papírování a podpora takzvaných studijních koordinátorů. To jsou lidé, kteří se v nemocnicích starají o to, aby studie běžela hladce a pacient měl jasno, do čeho vstupuje. První konkrétní výstup má přijít ještě letos: ministerstvo spolu se SÚKL a partnery chystá spustit webový portál, kde si pacient i lékař budou moct dohledat, jaké studie zrovna běží a jak se do nich přihlásit.
Ředitel SÚKL Tomáš Boráň k tomu zdůrazňuje, že prioritou zůstává bezpečnost pacientů a kvalita dat ze studií – zrychlovat se má administrativa kolem povolování, ne slevovat z přísnosti samotného posuzování. Pacient navíc do studie vždycky vstupuje s informovaným souhlasem a může z ní kdykoli bez udání důvodu odstoupit. Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Davida Koláře jen v roce 2023 investovaly farmaceutické firmy do klinických studií v Česku přes dvě miliardy korun.
Zatím jde o rámec. Rozepsat se má do konkrétních akčních plánů na dva až tři roky – první má být hotový do půl roku. Až se to podaří, nebude český pacient s vážnou diagnózou odkázaný jen na to, co je běžně na trhu, ale bude mít reálnou šanci dostat se k léčbě, která se teprve zkouší a jinde na trh ještě nedorazila.
Ověřeno z:
- Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL — tisková zpráva k Národní strategii pro klinická hodnocení (15. července 2026)
- Masarykův onkologický ústav Brno — seznam klinických studií s náborem pacientů (srpen 2026)
- Zdravotnický deník — analýza klinických studií v Česku (červenec 2026)
- CZECRIN — vyjádření ředitelky Reginy Demlové k Národní strategii
- Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) — tisková zpráva o investicích do klinických studií (2025)
