Česká AI čte rentgeny a nově pomáhá i se snímky prsu

Od Brna po evropskou síť nemocnic

Firmu Carebot v červnu 2021 založili Daniel Kvak, Karolína Kvaková a Matěj Misař – v reakci na pandemii tehdy vyvíjeli AI, která měla lékařům pomáhat rozpoznávat na rentgenech plic známky covidu. Dnes jejich technologii využívají stovky nemocničních pracovišť napříč Evropou a v Emirátech – mimo Česko jde podle vlastních údajů firmy mimo jiné o Maďarsko a Bulharsko, na jaře 2026 přibyla klinická spolupráce s hanojskou nemocnicí Bach Mai ve Vietnamu.

Na konci července 2026 firma oznámila investiční kolo přesahující 1,5 milionu eur, v přepočtu zhruba 36 milionů korun. Vedly ho andělský klub Garage Angels a rodinná investiční kancelář Electron Capital Partners, kterou spravují bývalí majitelé brněnské technologické firmy Tescan.

Nově se přidal fond JIC Ventures, který navazuje na dvě desetiletí brněnského inovačního ekosystému JIC, a zapojili se i dosavadní investoři Gain Ventures a Eva Janečková. Firma zároveň pokračuje ve fundraisingu a chce celkem získat až 10 milionů eur na expanzi do dalších zemí.

Carebot dnes sídlí v Praze, kořeny má ale brněnské – vznikl v Rozdrojovicích u Brna a zakladatel Daniel Kvak je od roku 2023 doktorandem programu Simulace v medicíně na brněnské Masarykově univerzitě. Většina investorů posledního kola tak má do Brna blízko, i když firma samotná už ne.

Co AI v nemocnici skutečně dělá

Carebot nabízí několik nástrojů s certifikací CE pro zdravotnické prostředky – nejrozšířenější je software pro rentgeny hrudníku, nově přibyl nástroj pro mamografii. Princip je podobný u obou: software prohlédne snímek dřív nebo souběžně s lékařem a upozorní na místa, kde by mohl být problém. Označení CE u zdravotnického prostředku znamená, že výrobce musel v rámci evropských pravidel doložit jeho bezpečnost a výkonnost včetně odpovídajících klinických důkazů – neznamená to ale záruku, že software v každé nemocnici zlepší výsledky stejně.

Jak moc taková pomoc funguje v praxi, zkoumala studie prezentovaná jako vědecký poster na kongresu European Congress of Radiology 2025. Sedmičlenný autorský tým v ní popsal test postavený na datech z Radiologické kliniky Univerzitní nemocnice Martin na Slovensku: pět radiologů s praxí tři až pět let dvakrát posoudilo stejnou sadu 540 rentgenů hrudníku – jednou bez pomoci AI, podruhé s ní. S pomocí softwaru vzrostla citlivost radiologů při odhalování sledovaných nálezů ze 76 na 91 procent, zatímco schopnost správně označovat zdravé snímky se nezhoršila. Je ale férové dodat, že čtyři ze sedmi autorů studie mají vazbu přímo na Carebot – jeden z nich firmu v době studie i vedl –, takže o plně nezávislý výzkum nejde; poster přitom neuvádí, jestli mezi pěti hodnotícími radiology autoři byli.

Mamografie jako nová fronta

Novinkou představenou spolu s investicí je řešení pro mamografii, tedy vyšetření prsu na rakovinu. Podle Jana Daneše, předsedy Komise pro screeningový program karcinomu prsu při ministerstvu zdravotnictví, umělou inteligenci už používá zhruba 30 procent českých mamografických pracovišť a další ji teprve testují. Ľudovít Sebő, primář radiodiagnostického oddělení jedné ze slovenských nemocnic, k novému produktu dodává, že umí i automaticky posoudit technickou kvalitu mamografického vyšetření – tedy jestli je snímek vůbec dost dobrý na to, aby se dal spolehlivě vyhodnotit.

V menší retrospektivní studii 309 screeningových mamografií z nemocnice AGEL v Novém Jičíně dosáhl systém při označení vyšetření za nepodezřelé negativní prediktivní hodnoty 99,6 procenta. To ale neznamená 99,6procentní přesnost při odhalování rakoviny: podle konsenzu tří zkušených radiologů bylo ve zkoumaném souboru podezřelých jen osm vyšetření z 309 a AI z nich správně odhalila sedm. Referencí navíc nebyla následně potvrzená diagnóza, ale právě konsenzus radiologů, a stejně jako u rentgenů hrudníku i tuto studii publikovali autoři spojení s Carebotem – včetně jeho šéfa Daniela Kvaka.

Co se pro pacienta mění

Pro člověka, který přijde na rentgen nebo mamograf, se navenek nic nemění – nález mu pořád podepisuje lékař, AI mu jen napovídá, čemu věnovat pozornost navíc. Radim Kocourek z JIC Ventures k tomu popisuje zpětnou vazbu, kterou fond dostával od radiologů: AI je podle nich upozornila na nález, který by jinak mohli přehlédnout. Přesně tohle je slib, kvůli kterému AI do zdravotnictví míří nejčastěji – nenahrazuje konečné posouzení lékaře, ale funguje jako další podpůrný pohled navíc v provozu, kde je radiologů chronicky nedostatek a na jeden snímek mají minuty, ne hodiny.

Firma zároveň uvádí, že jí za poslední rok nasmlouvané měsíční opakované tržby (MRR) vzrostly o 750 procent, tedy na víc než osminásobek – jde o číslo z podepsaných smluv, ne nutně o peníze už vybrané.

Pro český technologický sektor je přesto zajímavé už to, že zdravotnická AI vyvinutá v Česku dokázala najít investory doma a přitom se prosadit v nemocnicích v osmi evropských zemích, aniž by musela přesídlit za hranice.

---

Ověřeno z:

• Euro.cz — zpravodajství o investičním kole Carebotu a citace Jana Daneše (28.–29. 7. 2026)
• Lupa.cz — přehled produktů, tržeb a investičního kola Carebotu (29. 7. 2026)
• JIC Ventures — profil fondu a jeho investice do zdravotnických technologií
• Carebot — data studie European Congress of Radiology 2025 (poster C-11353) a studie mamografické přesnosti (Kvak, Kvaková, Biroš 2026)
• ARES — sídlo a datum vzniku společnosti Carebot s.r.o.