Čeští vědci objevili nové poznatky o dynamice Slunce

Zdroj fotografií: Pixabay

Vesmír je pro nás stále jednou velkou záhadou. Na řadu otázek se již podařilo najít odpovědi, avšak spousta z nich zůstává nezodpovězených. Vědcům z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se ve spolupráci s odborníky z Pařížské observatoře podařilo získat další střípek k pochopení dynamiky Slunce.

Výzkumníci popsali, jak jsou výrony koronální hmoty (CME), které provázejí sluneční erupce, během letu rozkládány a znovu obnovovány. Zjistili také, že ukotvení tokového lana, které je pro CME zásadní, putuje po povrchu Slunce. Důležitým a pro náš život praktickým zjištěním je potom informace, že sluneční erupce provázené CME jsou příčinou výkyvů v kosmickém počasí a mohou mít vliv na naše technologická zařízení. Když CME dorazí k Zemi, může to mít negativní dopad třeba na elektrické rozvodné sítě nebo leteckou dopravu. „Porozumění erupcím je proto nezbytné, abychom porozuměli vlivu kosmického počasí na Zemi,“ vysvětlil tiskový tajemník Astronomického ústavu Pavel Suchan.

V jádru výronů koronální hmoty je takzvané magnetické tokové lano, což je zkroucený provazec magnetických indukčních čar. Před erupcí lano vytváří oblouk, který prostupuje sluneční korónou a na obou koncích je ukotven na slunečním povrchu. Při erupci je tokové lano vyvrženo ze Slunce, což má za následek masivní proměnu magnetického pole doprovázenou i změnou magnetických propojení na Slunci.

Dosud se vědělo jen o rekonexi, tedy přepojení mezi páry koronálních smyček, které leží pod erupčním tokovým lanem a mají opačně orientovaná magnetická pole. Tým však objevil přepojení i v blízkosti ukotvení lana, lano se procesu navíc samo účastní. Vede to ke změnám magnetických propojení, nad kterými se dosud neuvažovalo. Výzkum přinesl poznatky o tom, jak tyto erupční smyčky vznikají. Díky objevu tohoto typu přepojení však vědci také zjistili, že tokové lano je jím sice z vnitřku rozkládáno, z vnějšku však naopak nabalováno z okolní koróny. ,,Neustále probíhající recyklace tokového lana tak vede k nečekanému závěru: ukotvení tokového lana na slunečním povrchu musí během erupce driftovat. Tento jev zcela chybí v dosavadním standardním modelu slunečních erupcí,“ dodal k poznatkům vědců Suchan.

Vědci využili kombinaci numerických simulací a družicových pozorování. Objev popsali ve čtyřech vědeckých článcích publikovaných od ledna do prosince 2019 v časopisech Astronomy & Astrophysics a The Astrophysical Journal.

Zdroj: České noviny

Autor článku

Gabriela Brázdová