Česká mise SOVA-S poprvé v historii postoupila do užšího výběru Evropské kosmické agentury

Třicet let čekání: proč právě teď a proč zrovna Brno?

Naposledy vypustilo Česko vlastní velkou vědeckou družici v roce 1996, kdy odstartoval Magion 5. Od té doby uplynulo třicet let, během nichž čeští inženýři dodávali do vesmírných projektů hlavně jednotlivé přístroje nebo díly pro cizí mise. Teď se to může změnit. Dne 20. května 2026 se ve Frascati v Itálii rozhodlo, že český návrh malé vědecké mise SOVA-S postoupil mezi dva finalisty výběrového řízení Evropské kosmické agentury (ESA). Nejdřív misi doporučil vědecký panel ESA, pak postup potvrdila i Programová rada ESA pro pozorování Země, jak popisuje Czech Space Portal.

Mise se probojovala mezi čtyři nejlepší návrhy druhého kola programu ESA Scout, zaměřeného na pozorování Země, a teď patří mezi dva finalisty, kteří o realizaci ještě soupeří. Potvrzuje to server Astro.cz. Za projektem stojí brněnská firma OHB Czechspace, která misi vede jako hlavní dodavatel. Vědecký tým vede hlavní výzkumník z Německé kosmické agentury (DLR), na projektu se podílí i Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky, jak uvádí tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.

Největší česká družice v historii

SOVA-S by měla mít hmotnost přibližně 180 kilogramů. Díky tomu by se mohla stát největší českou družicí, jaká kdy byla postavena. Magion 5, poslední velká česká družice, vážil 68,5 kilogramu, tedy zhruba třetinu plánované hmotnosti nové mise. Uvádí to Česká televize i Akademie věd ČR.

Co bude družice zkoumat a proč je to důležité pro každého z nás

Hlavním úkolem mise je sledovat takzvané atmosférické gravitační vlny. Nejde o gravitační vlny z vesmíru, jak je známe z fyziky černých děr, ale o vlnění vzduchu, které vzniká třeba při bouřkách nebo když vítr naráží na horská pásma. Tyto vlny fungují podobně jako vlny na moři, jenže probíhají ve vzduchu a v mnohem větším měřítku. Přenášejí energii ze spodních vrstev atmosféry až vysoko nahoru, kde se rozpadají a ovlivňují počasí i klima, popisuje to OHB Czechspace.

Družice by měla tyto vlny sledovat ve výšce zhruba 80 až 120 kilometrů nad zemí, tedy v horní části atmosféry, kterou se dosud nedaří pravidelně a podrobně měřit. Cílem je téměř každodenní a téměř celosvětové sledování těchto jevů, jak píše i server Pro Elektrotechniky.

Proč by to mělo zajímat běžného člověka? Dnešní počítačové modely, které předpovídají počasí a klima, tyto vlny podle vědců dostatečně nezohledňují. Bez kvalitních dat o tom, kolik energie se vzduchem takto přenáší a kam mizí, model počasí nutně počítá s neúplným obrazem atmosféry. To se v praxi projevuje právě u jevů, které dnes zemědělcům ničí úrodu, způsobují záplavy nebo urychlují erozi půdy, tedy u silných dešťů a bouřek. Přesnější data z oběžné dráhy by měla pomoct právě tady, protože doplní chybějící kus skládačky, který dosavadní modely nemají odkud vzít.

Co bude dál a co může misi ještě zkomplikovat

O tom, který ze dvou finalistů nakonec dostane od ESA zelenou k realizaci, rozhodne agentura v dalších kolech hodnocení, než mise vstoupí do fáze detailního návrhu a stavby. Do plánovaného startu v roce 2030 čeká vítěznou misi náročný harmonogram: kompletní konstrukční návrh, výroba přístrojů, testování odolnosti vůči podmínkám na oběžné dráze a teprve poté start rakety. Právě zvládnutí takto těsného harmonogramu bývá u malých vědeckých misí ESA jedním z hlavních rizik.

Pokud by SOVA-S ve finále neuspěla, měl by být vybrán druhý ze dvou finalistů. Pro český tým by to znamenalo, že o samotnou účast na letu sice nadobro nepřijde, ale role vedoucí instituce mise by tentokrát připadla jinému konsorciu. Právě proto je současný postup mezi dva poslední kandidáty klíčovým krokem: Česko už dokázalo, že umí navrhnout misi, která obstojí v evropské konkurenci, zbývá poslední kolo rozhodování.

Co si vědci od mise slibují

Klíčovou otázkou, na kterou má SOVA-S odpovědět, je, kolik energie se vlnami v atmosféře skutečně přenáší z nižších vrstev do výšky 80 až 120 kilometrů a jak přesně se tam tato energie rozpadá. Pokud se to podaří změřit prakticky každý den nad celou planetou, dostanou meteorologové a klimatologové poprvé souvislá data, která dnes chybí, a budou je moct zapracovat do svých výpočtů. Pro Česko by to znamenalo, že přestává být jen dodavatelem součástek pro cizí projekty a stává se zemí, která umí přinést evropské vědě vlastní klíčová data o tom, jak funguje atmosféra planety.

Ověřeno z:

• Czech Space Portal — tisková zpráva o vítězství mise SOVA-S ve výběru ESA (20. 5. 2026)
• Astro.cz — článek o výběru mise SOVA-S v programu ESA Scout
• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR — tisková zpráva o postupu mise SOVA-S ve výběrovém řízení ESA
• Česká televize (ČT24) — článek o stavbě družice SOVA v Brně
• Akademie věd ČR — tisková zpráva o misi SOVA jako největší české družici
• OHB Czechspace — popis projektu SOVA-S
• Pro Elektrotechniky — článek o misi SOVA

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.