Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Byly rozděleny Nobelovy ceny. Seznamte se s jejich laureáty a oceněnými činy

Zdroj fotografie: Nobel Prize Outreach, Dan Lepp

Fyzika, chemie, fyziologie a lékařství, literatura, ekonomie a mír –⁠ to jsou kategorie, ve kterých mohou vědci, spisovatelé, aktivisté či organizace získat jedno z nejprestižnějších ocenění na světě. Švédská akademie vyzdvihla 12 osobností za jejich práci v oboru a pro lepší svět.

Ve fyzice si cenu rozdělil výzkum klimatu a neuspořádanosti

Polovina ceny patří Syukuro Manabemu z Japonska a Klausi Hasselmannovi z Německa, kteří se oba zabývají klimatickou změnou a jejím modelováním. Manabe v 60. letech ukázal, jak zvyšující se podíl oxidu uhličitého v atmosféře vede k rostoucím teplotám, a vedl vývoj fyzikálních modelů klimatu. Klaus Hasselmann o dekádu později objasnil spolehlivost klimatických modelů navzdory proměnlivému počasí. Identifikoval také, podle čeho poznat lidské přičinění na klimatických změnách a jeho metody prokázaly, že zvýšená teplota je důsledkem emisí CO2 způsobených lidskou činností.

Ital Giorgio Parisi získal druhou polovinu ceny za objevení skrytých vzorců v komplexních materiálech. Jeho příspěvek k teorii komplexních systémů pomohl pochopit a popsat na první pohled náhodné materiály a jevy nejen ve fyzice, ale také matematice, biologii nebo strojovém učení.

Zleva Saykuro Manabe, Klaus Hasselmann a Giorgio Parisi. Ilustrace Niklas Elmehed, Nobel Prize Outreach

V oblasti chemie byl oceněn výzkum organokatalýzy

Benjamin List z Německa a David Macmilan z USA vyvinuli nezávisle na sobě v roce 2000 revoluční způsob jak složit molekuly, který byl pojmenován organokatalýza. Díky ní se mohou pracovníci v průmyslu, technologiích nebo lékařství spolehnout na malé organické molekuly, které jsou levnější a ekologičtější než dosavadní katalyzátory chemických reakcí, tedy jsou enzymy a kovy.

Použití organokatalýzy výrazně usnadnilo a zefektivnilo výrobu takzvaných asymetrických molekul. Při reakcích často vznikají dvě molekuly, které jsou navzájem svým zrcadlovým obrazem, zvlášť ve farmacii se však používá jen jedna. Běžnými způsoby se od sebe těžko izolují, tato metoda však nabízí možnost, jak vytvořit pouze požadovanou molekulu. Ve farmacii se díky tomu můžeme vyhnout nežádoucím účinkům látek, které jsou jen zrcadlově odlišné od těch, jež nám pomáhají.

Zleva Benjamin List a David Macmilan. Ilustrace Niklas Elmehed, Nobel Prize Outreach

Cenu za fyziologii a lékařství dostal objev receptorů, které vnímají teplo a hmat

Američan David Julius a Libanonec Ardem Patapoutian si společně rozdělí 10 milionů švédských korun za to, že díky nim chápeme, jak naše tělo vnímá, že cítí tlak nebo teplo. Julius pomocí látky z chilli papriček identifikoval na nervových zakončeních na kůži senzor, který je zodpovědný za odpověď na teplo. Získali jsme tak možnost pochopit, jak rozdíly v teplotách spouští elektrické signály v nervovém systému. Patapoutian objevil nové senzory, jejichž prostřednictvím reaguje kůže a vnitřní orgány na mechanické stimuly. Vědomosti nabyté díky oběma vědcům pomohly k vývoji léčby širokého spektra nemocí a jejich projevů včetně chronické bolesti.

Zleva David Julius a Ardem Patapoutian. Ilustrace Niklas Elmehed, Nobel Prize Outreach

Oceněný spisovatel se věnuje problematice kolonialismu a uprchlictví

Abdulrazak Gurnah z tanzánského ostrova Zanzibar žije dlouhodobě v Británii, kde vystudoval, učil a publikuje romány, eseje a povídky. Zprostředkovává prožívání migranta ve zdejší společnosti a zabývá se také postkoloniální historií a literaturami Afriky, které ve svých dílech přináší čtenářům, jimž se snaží poskytnout pohled pozorovatele z oblasti mimo euroatlantický prostor.

Abdulrazak Gurnah. Ilustrace Niklas Elmehed, Nobel Prize Outreach

Nobelovu cenu za mír získali novináři bojující za svobodu projevu

Filipínka Maria Ressa a Rus Dimitrij Muratov byli oceněni za své nebojácné využívání svobody projevu tváří v tvář zneužívání moci, násilí a autoritářství. Právě ochrana svobody projevu je podle norského Nobelova výboru předpokladem demokracie a trvalého míru. Ressa je jednou ze spoluzakladatelek investigativního média Rappler, které popsalo krvavou protidrogovou kampaň prezidenta Duterteho aupozornilo na zneužívání fake news na sociálních sítích k manipulaci veřejného mínění a pošpiňování opozice.

Dimitrij Muratov je šéfredaktorem listu Novaja gazeta, který v 90. letech spoluzakládal. Jde o jedno z nejvíce nezávislých médií v Rusku, které je jednám z mála médií kritických k moci a nepodléhajících cenzuře. Žurnalistickou prací založenou na faktech a profesionální integritě odkrývá společenská témata jako jsou korupce, policejní násilí, nezákonná zatčení, volební podvody, trollí farmy nebo použití ozbrojených sil uvnitř i mimo ruské hranice.

Maria Ressa a Dimitrij Muratov. Ilustrace Niklas Elmehed, Nobel Prize Outreach

V oblasti ekonomických věd se prosadily metodologické přístupy

Kanaďan David Card, Američan Joshua Angrist a Nizozemec Guido Imbens přinesli poznatky o pracovním trhu a ukázali, jaké závěry a příčině a následku mohou být vyvozovány z přirozených experimentů. David Card tímto způsobem analyzoval dopad minimálních mezd, imigrace a vzdělání. Víme díky němu, že zvýšení minimální mzdy nemusí vést k méně pracovním místům nebo jak může migrace pomoci příjmům populace.

Joshua Angrist s Guido Imbensem se zase zabývali tím, jak se dobrat závěrů přirozených experimentů, kde výzkumník nemá úplnou kontrolu nad tím, jak a jestli budou zkoumaní lidé vystaveni vlivu proměnné a jak se rozhodnou. Díky jejich přínosu k metodologii takovýchto experimentů je možné odhadnout, jaký dopad budou mít politiky a sociální změny na populaci.

Zleva David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Ilustrace Niklas Elmehed, Nobel Prize Outreach

Zdroj: nobelprize.org

Související články

Zaručeně zlepší den

Ve vesmíru je veselo. NASA zachytila usmívající se Slunce

S kočkou se můžete dorozumívat přivřením očí

Které evropské země vedou v užívání solární energie?

Vzniká centrum pro kontakt s mimozemšťany

Inspirativní rozhovor

Národní obrození si zaslouží u studentů více pozornosti, říká Karolína „Zoe“ Meixnerová o svém projektu Literární hysterie

Národní obrození si zaslouží u studentů více pozornosti, říká Karolína „Zoe“ Meixnerová o svém projektu Literární hysterie

Přečtěte si rozhovor s Karolínou Meixnerovou, autorkou knihy Průvodce literární hysterií 19. století a také vtipných videí o spisovatelích z téže doby. Proč se zaměřila na toto období? A jak vypadají její besedy? To vše se dozvíte.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Každý příběh v sobě nese příslib naděje. Čekání na spoušť jich obsahuje hned několik

Inspirace z knihovny: Každý příběh v sobě nese příslib naděje. Čekání na spoušť jich obsahuje hned několik

Život se s námi dost často nemazlí a klade nám do cesty nejrůznější zkoušky. Je jen na nás, jak je…