Bio půdy v Česku přibývá: ekologicky se hospodaří už na sedmnácti procentech polí

Když se řekne ekologické zemědělství, mnoho lidí si představí drahé biopotraviny v regálech. Málokdo ale ví, že Česko patří v podílu ekologicky obhospodařované půdy k úplné špičce Evropské unie. Na konci roku 2024 hospodařilo v Česku podle registru Ministerstva zemědělství 5 564 farem na 604 tisících hektarech — a to je 17,1 procenta veškeré zemědělské půdy.

Pro srovnání: průměr Evropské unie se pohybuje kolem desetiny. Česko je tedy výrazně nad ním a v žebříčku zemí patří mezi první.

Z šesti na sedmnáct procent za dvě desetiletí

Ještě v roce 2002 se u nás ekologicky hospodařilo jen na zhruba šesti procentech půdy — 717 farem a 235 tisíc hektarů. Za dvaadvacet let tak plocha bio půdy vzrostla na dnešních 604 tisíc hektarů, tedy více než dvouapůlnásobek. Nešlo o skokový zázrak, ale o pomalý a vytrvalý růst rok po roce, který z okrajové záležitosti udělal běžnou součást české krajiny.

Nejvíc pastvin, luk a sadů

České ekologické zemědělství má svůj typický ráz. Nejde hlavně o pole se zeleninou, ale o pastviny a louky v podhůří a horách, kde se extenzivně pase dobytek. Loni se v ekologickém režimu hospodařilo na polovině všech trvalých travních porostů (49 procent) a téměř na čtvrtině ovocných sadů (23 procent).

Právě díky tomu má bio v Česku i ekologický smysl, který jde vidět v krajině: pastviny bez umělých hnojiv a postřiků jsou domovem hmyzu, ptáků i drobných savců a lépe zadržují vodu. Ekologická půda tak neprospívá jen tomu, kdo si koupí biopotravinu, ale i běžné přírodě kolem nás.

Proč farmářů v bio přibývá

Přechod na ekologické hospodaření není zadarmo — obvykle trvá několik let, kdy už farmář musí dodržovat přísná bio pravidla, ale úrodu ještě nesmí prodávat jako bio. Přesto zájem roste. Farmáři nemusí kupovat drahá umělá hnojiva a chemické postřiky, dostávají vyšší podporu na hektar a jejich produkce má na trhu dobrou cenu. Kombinace šetrnějšího hospodaření a rozumné ekonomiky dělá z bio čím dál běžnější volbu.

A protože plocha ekologické půdy u nás roste už přes dvě desetiletí bez větších výkyvů, je pravděpodobné, že Česko svou pozici mezi evropskou špičkou udrží i dál.

Kde je bio doma

Ekologické farmy najdeme nejčastěji tam, kde by se intenzivní zemědělství stejně nevyplatilo — v podhůří a horských oblastech s loukami a pastvinami. Právě tam dává největší smysl: udržuje krajinu obhospodařovanou, brání zarůstání a zároveň ji nezatěžuje chemií. Návštěvník takové kraje vnímá jako čisté a pěkné, aniž by tušil, že za tím často stojí ekologický sedlák se stádem krav.

Zvyká si na bio pomalu i český zákazník. Biopotraviny už dávno nejsou jen záležitostí specializovaných obchůdků — běžně je najdeme v supermarketech, od mléka a vajec po zeleninu. Poptávka roste pozvolna, ale trvale, což dává farmářům jistotu, že se jim přechod na ekologické hospodaření vyplatí i do budoucna.

Ověřeno z:

• Český statistický úřad — Krajina, která nás živí (podíl ekologické půdy, vývoj od 2002)
• uroda.cz — Česko má přes sedmnáct procent půdy v ekologickém zemědělství (data registru MZe za rok 2024)

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.