Když se řekne ekologické zemědělství, mnoho lidí si představí drahé biopotraviny v regálech. Málokdo ale ví, že Česko patří v podílu ekologicky obhospodařované půdy k úplné špičce Evropské unie. Na konci roku 2024 hospodařilo v Česku podle registru Ministerstva zemědělství 5 564 farem na 604 tisících hektarech — a to je 17,1 procenta veškeré zemědělské půdy.
Pro srovnání: průměr Evropské unie se pohybuje kolem desetiny. Česko je tedy výrazně nad ním a v žebříčku zemí patří mezi první.
Ještě v roce 2002 se u nás ekologicky hospodařilo jen na zhruba šesti procentech půdy — 717 farem a 235 tisíc hektarů. Za dvaadvacet let tak plocha bio půdy vzrostla na dnešních 604 tisíc hektarů, tedy více než dvouapůlnásobek. Nešlo o skokový zázrak, ale o pomalý a vytrvalý růst rok po roce, který z okrajové záležitosti udělal běžnou součást české krajiny.
České ekologické zemědělství má svůj typický ráz. Nejde hlavně o pole se zeleninou, ale o pastviny a louky v podhůří a horách, kde se extenzivně pase dobytek. Loni se v ekologickém režimu hospodařilo na polovině všech trvalých travních porostů (49 procent) a téměř na čtvrtině ovocných sadů (23 procent).
Právě díky tomu má bio v Česku i ekologický smysl, který jde vidět v krajině: pastviny bez umělých hnojiv a postřiků jsou domovem hmyzu, ptáků i drobných savců a lépe zadržují vodu. Ekologická půda tak neprospívá jen tomu, kdo si koupí biopotravinu, ale i běžné přírodě kolem nás.
Přechod na ekologické hospodaření není zadarmo — obvykle trvá několik let, kdy už farmář musí dodržovat přísná bio pravidla, ale úrodu ještě nesmí prodávat jako bio. Přesto zájem roste. Farmáři nemusí kupovat drahá umělá hnojiva a chemické postřiky, dostávají vyšší podporu na hektar a jejich produkce má na trhu dobrou cenu. Kombinace šetrnějšího hospodaření a rozumné ekonomiky dělá z bio čím dál běžnější volbu.
A protože plocha ekologické půdy u nás roste už přes dvě desetiletí bez větších výkyvů, je pravděpodobné, že Česko svou pozici mezi evropskou špičkou udrží i dál.
Ekologické farmy najdeme nejčastěji tam, kde by se intenzivní zemědělství stejně nevyplatilo — v podhůří a horských oblastech s loukami a pastvinami. Právě tam dává největší smysl: udržuje krajinu obhospodařovanou, brání zarůstání a zároveň ji nezatěžuje chemií. Návštěvník takové kraje vnímá jako čisté a pěkné, aniž by tušil, že za tím často stojí ekologický sedlák se stádem krav.
Zvyká si na bio pomalu i český zákazník. Biopotraviny už dávno nejsou jen záležitostí specializovaných obchůdků — běžně je najdeme v supermarketech, od mléka a vajec po zeleninu. Poptávka roste pozvolna, ale trvale, což dává farmářům jistotu, že se jim přechod na ekologické hospodaření vyplatí i do budoucna.
Ověřeno z:
Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Pozitivní kniha: Jiří Hájíček napsal román ze současného venkova
Život pětapadesátiletého Tomáše, ředitele statku na vesnici, se znenadání obrátí vzhůru nohama…