Rodičovský příspěvek má vzrůst na 400 tisíc, rozhodne Senát

Ilustrační foto: AI (Flux)

Rodiče dětí narozených po 1. lednu 2027 dostanou zřejmě na rodičovské o 50 tisíc korun víc. Poslanci ve středu odhlasovali vládní novelu, která zvedá celkovou výši rodičovského příspěvku ze současných 350 tisíc na 400 tisíc korun. U dvojčat a vícerčat půjde o dvojnásobek, tedy 800 tisíc. Pro předlohu zvedlo ruku 158 ze 162 přítomných zákonodárců a proti nebyl ani jeden. Teď má poslední slovo Senát. Informoval o tom server ČT24.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) navýšení obhajoval snahou zmírnit dopady inflace a zlepšit situaci rodin s dětmi. Zmínil i lepší skloubení práce a rodinného života. Podle propočtů jeho úřadu vyjde přidání státní kasu v prvním roce zhruba na 230 milionů korun. Náklady ale postupně porostou, po plném zavedení od roku 2030 by při současné nízké porodnosti přibylo asi 3,6 miliardy korun ročně.

Právě porodnost je za celou debatou trvale přítomná. Českých dětí ubývá tempem, jaké tu nebylo přes dvě století. Loni se podle Českého statistického úřadu narodilo jen 84 311 dětí, což je nejnižší číslo od roku 1785 a překonalo to i dosavadní minimum 89 471 z roku 1999 (ČSÚ). Pokles navíc pokračuje, odhady pro letošek mluví jen o zhruba 77 tisících dětí (iROZHLAS). Paradoxně tak platí, že čím míň dětí se rodí, tím míň rodin na vyšší dávku vůbec dosáhne, ale zároveň je vylidňování jedním z hlavních důvodů, proč vláda přidání navrhuje.

Zvýšení je v pořadí už třetí za tři roky. Do konce roku 2023 činil příspěvek na jedno dítě 300 tisíc korun, od ledna 2024 vyskočil na 350 tisíc. Od letoška mohou rodiče dvojčat a vícerčat čerpat dvojnásobek, tedy 700 tisíc, zatímco dřív dostávali jen 1,5násobek (Deník).

Opozice s valorizací neuspěla

Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL se marně pokoušeli protlačit hned čtyři různé návrhy na automatickou valorizaci. Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) chtěla uzákonit, že by vláda mohla příspěvek zvyšovat nařízením vždy od ledna, pokud by souhrnná inflace dosáhla aspoň pěti procent. Piráti v čele s Olgou Richterovou navrhovali automatické zvyšování po vzoru důchodů a dávku rovnou na 420 tisíc. V jiné variantě chtěli rodičovskou navázat na minimální mzdu jako její dvacetinásobek, což by dnes dělalo 448 tisíc korun. Marie Kršková (KDU-ČSL) prosazovala valorizaci podle inflace se zaokrouhlováním na tisícikoruny nahoru.

Žádný z těchto návrhů neprošel. Vedle koaličních poslanců je nepodpořili ani opoziční občanští demokraté. Podle Richterové by přitom pravidelná valorizace zajistila, že „ze zvyšování příspěvku nebudou předvolební dárečky". Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) rovnou označil politické debaty o růstu rodičovské za nedůstojné.

Neprošla ani snaha zmírnit podmínku, podle níž může dítě do dvou let navštěvovat předškolní zařízení nejvýš 120 hodin měsíčně, jinak rodiče o nárok přijdou. Lidovci a STAN chtěli tohle omezení vypustit. „Rodiče nemají běhat se stopkami a hlídat, jestli jejich dítě bylo v dětské skupině ještě v limitu nebo o pár hodin navíc," argumentovala Pivoňka Vaňková. Neúspěchem skončil i lidovecký návrh, aby šlo otcovskou dovolenou čerpat do jednoho roku po porodu místo dnešních šesti týdnů, a také požadavek, aby obce zajistily místa v předškolních zařízeních už pro děti od 2,5 roku.

Sněmovna se také odmítla vypořádat s dětmi narozenými dřív. Jiří Vojáček (KDU-ČSL) chtěl posunout hranici nároku na letošní říjen, Richterová navrhovala promítnout zvýšení do nevyčerpané části příspěvku u rodin s dětmi z loňska a letoška. Kdyby se rodičovská zvedla všem, kdo ji už pobírají, stálo by to podle vládních výpočtů příští rok asi 7,3 miliardy korun.

V evropském srovnání přitom Česko patří ke štědřejším zemím. Matka nebo otec mohou s dítětem zůstat doma až 208 týdnů, tedy čtyři roky, což je nejdéle v celé Evropské unii (Evropa v datech). Řada států navíc pojem rodičovského příspěvku vůbec nezná, mezi nimi Bulharsko, Nizozemsko, Irsko, Kypr, Malta, Řecko nebo Španělsko, kde sice může jeden z rodičů být s dítětem doma, ale žádnou podporu od státu nedostane.

Změny se dotknou i superdávky

Poslanci do novely přidali i úpravu takzvané superdávky, která od loňska nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Podpora na bydlení se má od října stanovovat podle nákladů domácností v jednotlivých okresech, ne podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny nově zamíří samoživitelé a samoživitelky s dětmi do patnácti let věku místo dosavadních sedmi.

Superdávka zatím stále neběží naplno. Zatím ji dostávají jen noví žadatelé, zatímco lidé z původního systému zůstávají v přechodném období na staré výši dávek. Skokový nárůst příjemců přijde v srpnu. Analýza agentury PAQ Research ovšem varuje, že po přísnějším posuzování majetku by o nárok mohlo přijít zhruba 14 procent dosavadních příjemců a průměrná částka by klesla asi o 300 korun, přičemž hůř by na tom byli lidé žijící sami a část samoživitelů (PAQ Research). Podle rozboru ministerstva práce po přepočtu klesá pomoc od státu zhruba třem pětinám z 155 500 domácností. U pětiny z prozkoumaných 128 400 domácností navíc po odečtení nákladů na bydlení nezůstane z příjmu i se superdávkou ani životní minimum.

Projednávání provázel i procedurální zádrhel. Předsedající Tomio Okamura (SPD) diskusi nejdřív ukončil, protože se prý nikdo nehlásil. Po zásahu ministra Juchelky a intervenci předsedkyň frakcí Pirátů a STAN, Olgy Richterové a Michaely Šebelové, se ale sněmovna vrátila k běžné debatě a k předloze nakonec vystoupila čtveřice poslanců.

Zdroje: