Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci dosáhli významného objevu, který posouvá naše chápání atmosféry Marsu. Výzkumníkům z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se podařilo jako prvním na světě zaznamenat přímý důkaz elektrického výboje v atmosféře rudé planety. Analýza dat americké sondy MAVEN odhalila charakteristický elektromagnetický signál připomínající pozemský blesk. Píše o tom web ČT 24.

Mars se od Země výrazně liší. Nemá globální magnetické pole a jeho atmosféra je mnohem řidší. Přesto vědci již dlouho předpokládali, že zde mohou vznikat elektrické výboje, zejména uvnitř prachových bouří a prachových vírů známých jako „rarášci“. Chyběl však přímý důkaz. Ten nyní poskytl unikátní signál zachycený sondou MAVEN během její mise na oběžné dráze Marsu.

K objevu vedla doslova detektivní práce. František Němec z Univerzity Karlovy procházel rozsáhlý archiv měření od počátku mise a po automatickém vyřazení nevhodných záznamů analyzoval tisíce možných kandidátů. Nakonec objevil jediný signál odpovídající takzvanému hvizdu – charakteristickému elektromagnetickému projevu bleskového výboje. Aby jej sonda mohla zaznamenat, musela se současně splnit řada velmi nepravděpodobných podmínek (včetně její vhodné polohy, silného lokálního magnetického pole a správného nastavení přístrojů).

Následovalo důkladné ověřování výsledků. Doktorandka Kateřina Rosická vytvořila podrobné simulace šíření elektromagnetických vln ionosférou Marsu. Výpočty potvrdily přesně takové zpoždění jednotlivých frekvencí i jejich útlum, jaké vědci pozorovali v datech sondy. Tím se výrazně posílila jistota toho, že skutečně šlo o elektrický výboj v atmosféře planety a nikoliv o jiný zdroj signálu.

Velice zajímavé pak je, že zachycený výboj musel být mnohem silnější než drobné elektrické jevy, které v posledních letech zaznamenalo vozítko Perseverance přímo na povrchu Marsu. V době detekce navíc nebyla na planetě pozorována žádná rozsáhlá prachová bouře, vědci proto předpokládají, že výboj vznikl během lokálního prachového jevu.

Objev zároveň otevírá cestu k dalšímu výzkumu. Budoucí evropská mise M-Matisse, na jejíž přípravě se podílejí i čeští odborníci, by měla být na hledání podobných elektrických výbojů vybavena ještě lépe a mohla by pomoci odhalit to, jak časté jsou marsovské „blesky“ ve skutečnosti.