Kšandy, heligonku, vidět naposledy moře. Ježíškova vnoučata plní přání seniorů, letos už po osmé

V polovině listopadu odstartoval 8. ročník projektu Ježíškova vnoučata, který plní přání osamělých seniorů. Dárcům, tedy Ježíškovým vnoučatům, už se skrze projekt podařilo naplnit více než 100 tisíc přání, ať už materiálních, či zážitkových. Seznam dárků zveřejněný na webu Ježíškova vnoučata se stále rozšiřuje a přání budou přibývat až do Vánoc.

„Milý Ježíšku, jsem už postarší člověk, který rád chodí na procházky. Po procházkách bych si rád sednul do pohodlného houpacího křesla, ve kterém by se mi hezky odpočívalo. Od Ježíškových vnoučat bych si přál houpací křeslo. Předem moc děkuji a přeji Vám všem krásné Vánoce,“ píše 77letý Josef ze Šanova.  Pan Vladimír z plzeňského domova seniorů si přeje tříhlasou heligonku a 67letý Johannes z Trhanova si přál kšandy – ty už mu Ježíškovo vnouče stihlo nadělit.

Čím dál častěji si však senioři přejí zážitky. Běžně se mezi přáními objevují hudební vystoupení dechovky či cimbálky, ale i loutkové divadlo nebo zabíjačka. Mnohdy jsou přání ještě specifičtější. „Hledám hodného člověka, který mi pomůže se splněním mého velkého přání. Přeji si naposledy vidět moře. Jsem vozíčkář a potřeboval bych s sebou doprovod, který bude mít páru a bude zkrátka fyzicky zdatný,“ popisuje 60letý Marek z Hořic.

„Senioři mají většinou velmi skromná přání – domácí cukroví, teplou deku, předplatné oblíbeného časopisu, obrázek nebo kalendář. Ale v seznamu tisíců přání se objevují každoročně třeba i speciální matrace nebo televize a to zejména pro ležící pacienty, kteří jsou odkázání na ticho a v podstatě samotu, takže televize je pro ně spojení se světem a opravdu jim změní monotónní nebo bolestivý den,“ říká zakladatelka projektu a redaktora jihlavského rozhlasu Olga Štrejbarová, která sama pravidelně plní přání seniorů.

Projekt odstartovala v roce 2016, kdy natáčela reportáž v domově důchodců. Od ředitele domova se dozvěděla, že mnozí ze seniorů jsou osamocení, ať už kvůli bezdětnosti, špatným rodinným vztahům nebo proto, že jejich potomci žijí v zahraničí. Štrejbarová proto založila skupinu na Facebooku s jejich přáními – ta se během pár hodin rozebrala. Projekt se rozrůstal a v roce 2020 si jej pod křídla vzal Nadační fond Českého rozhlasu.

Dražší dárky, jako je právě například televize, hradí na začátku nového roku ze sbírky Ježíškových vnoučat na platformě Darujeme. Za listopad už se vybralo přes 600 tisíc korun, loni šlo o celkovou částku 6,5 milionu korun. Ze sbírky se hradí opět nejen materiální věci, ale také zážitky. Štrejbarová zmiňuje, že nově jsou oblíbené také Sanitky přání.  „Sanitka přání umožňuje seniorům například jet na hrob manžela nebo podívat se na rodný dům. Tato přání jsou velmi důležitá zejména před ,odchodem‘ seniora. Dostat možnost se rozloučit je před odchodem velmi důležité,“ vysvětluje.

Tisíce přání se podle Nadačního fondu ČRo splnila mimo „jejich režii“. Mnohdy se totiž dárce sblíží s obdarovaným seniorem a jsou pak spolu v kontaktu i nadále, mohou nakonec trávit Vánoce společně. „Nejde ani tak o to, co tomu člověku koupíte, ale jestli mu to pošlete, nebo předáte osobně. Na tom stojí celý projekt Ježíškova vnoučata a i proto naše motto – dárkem to často jen začíná. Jde o tu ,jiskru‘, které dáme šanci přeskočit, a naději,“ doplňuje Štrejbarová.