Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Inspirace z knihovny: Jak znovu nalézt sebe sama? Pohádkový návod přináší kniha Ztracená duše

Foto: Gabriela Brázdová

I dospělí potřebují čas od času pohádky, které je pohladí po srdci. Držitelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková jednu takovou „pro velké” napsala. Jmenuje se Ztracená duše a vypráví metaforický příběh o ztrátě duše, plynutí času, naději a nalezení sebe sama.

Jedná se o velmi krátký příběh, který je tvořen především ilustracemi z pera Joanny Concejové. Malým rozsahem slov a právě krásnými obrázky může Ztracená duše připomínat knihy u nás velmi populárního Petra Síse.

Olga Tokarczuková vypráví příběh, ve kterém se většina lidí snadno pozná. Je o člověku, který příliš a rychle pracoval. Přitom však přišel o svou duši, kterou kdesi zapomněl. Zprvu si toho nevšiml, protože se mu bez ní nežilo nikterak zle – spal, jedl, chodil do práce, řídil auto, cvičil. Jenže po čase zjistil, že svět se pro něj nějak zploštil. „Kdyby se na nás někdo podíval z výšky, spatřil by svět plný uspěchaných, ztracených duší, které svým majitelům nestačí. Je z toho jeden veliký zmatek, duše postrádají hlavu a lidem chybí srdce. Duše si uvědomují, že ztratily své majitele, ale lidem často vůbec nedochází, že ztratili vlastní duši.” Dotyčný začne pátrat, kde se stala chyba a hledat řešení. Vydává se na putování za obnovením kontaktu se svou esencí. 

Foto: Gabriela Brázdová

Čtenář knihu přelouská za pár minut, její myšlenky však doznívají mnohem déle. Nutí totiž k ohlédnutí se za svým životem. Po jejím dočtení se nabízejí otázky: Žiji skutečně a opravdově? Neztratil jsem já sám duši?  Kromě pokládání si otázek vybízí dílo k zpomalení, ba dokonce zastavení. Vždyť co nám uteče? Nežijeme nejvíc právě v těch momentech, kdy jsme autentičtí sami v sobě? Není práce, sport a neustálý výkon převážně únikem?

Slovo autorky článku:

Kniha se mi velice líbila, melancholické ilustrace perfektně dokreslují atmosféru příběhu. Navzdory tomu bych jakožto knihomolka ocenila více textu. To mě však přivádí k myšlence, jestli mou únikovou strategií není zaobalit se do slov, protože mi v nich je dobře a cítím se v nich bezpečně. Účel dílo evidentně splnilo. Vyvstaly nové myšlenky, nad kterými mám možnost se zamyslet a nějak s nimi naložit.

Související články

Zaručeně zlepší den

Vesmír už nikdy nebude jako dřív. Vědci přišli s přelomovým objevem

Mini domečky fascinují malé i velké. Česká Kamenice jich má celý park

Víčka od pitíček jako stavebnice. Česká firma přišla s originálním nápadem

Kočky milují své majitele. Nový výzkum potvrdil důležitost páníčka v jejich životech

Inspirativní rozhovor

Alžběta Blašková: Žít v symbióze se zvířaty je nádherné

Alžběta Blašková: Žít v symbióze se zvířaty je nádherné

Přečtěte si rozhovor s Alžbětou Blaškovou, zakladatelkou Útulku Tibet, která si vysloužila ocenění Laskavec 2021.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Lepší vztahy začínají správným rozhodnutím. Kniha Volba lásky vám otevře srdce

Inspirace z knihovny: Lepší vztahy začínají správným rozhodnutím. Kniha Volba lásky vám otevře srdce

Snad každý chce mít hezké vztahy s partnerem, rodinou, přáteli a kolegy v práci. Ne vždy se nám to…