Magnesii Litera vyhrála básnická sbírka o smrti manželky, ocenění získal i romský spisovatel

V pondělí večer se na Nové scéně Národního divadla v Praze konal 22. ročník předávání cen Magnesia Litera. Původních osm kategorií letos rozšířily žánrové ceny i čestná kategorie za přínos knižní kultuře. Do boje o toto prestižní ocenění se letos přihlásil rekordní počet knih – téměř šest stovek. Knihou roku je básnická sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ od Miloše Doležala.

„Ve sbírce Jana bude brzy sbírat lipový květ Miloš Doležal zachycuje poslední týdny života své milované ženy, jakožto i nové, bolestné období, které pro něj a další pozůstalé začalo po jejím odchodu,“ píše o vítězné sbírce básní Magnesia Litera. „Jana zůstává s básníkem i po smrti: ve tvářích jejich dětí, v plodech zahrádky, o kterou se ráda starala, ve vzpomínkách, které se nyní staly básněmi.“

Cenu Knihy roku převzal Doležalův syn, spisovatel se nemohl zúčastnit kvůli nemoci. Kromě trofeje ve tvaru knihy získal také finanční odměnu 200 tisíc korun. Za více než dvě desítky let, kdy Magnesia Litera existuje, se jedná teprve o druhou vítěznou poetickou knihu. První byla v roce 2009 sbírka básní Rukopis od Bohumily Grögerové.

Cenu Litera za poezii si odnesl básník Petr Hruška a jeho kniha Spatřil jsem svou tvář o dobrodružné plavbě okolo světa s Fernão de Magalhãesem. „Poezie žádnou cenu nemá, nikdo nevíme, čemu tady na tom světě překáží, ale v tom je možná její síla, že nám připomíná, že nevíme. Je to vlastně paradox, že já přebírám cenu za poezii, a poezie žádnou cenu nemá. Mně se ten paradox líbí, takže vám za něj děkuji,“ řekl Hruška při přebírání ceny.

V kategorii próza zvítězil Viktor Špaček se svým souborem povídek Čistý, skromný život. Podle Magnesie Litery autor ve svých existenciálních povídkách poťouchle i jímavě vystavuje našim očím všechno to, co generace mužů důsledně zametaly pod koberec, aby si udržely pozici silnější poloviny lidstva. Při přebírání ceny přiznal, že spousta postav z jeho básní, mužských i ženských, je on sám.

Vítězem Litery za knihu pro děti a mládež je Jana Šrámková a její Fánek Hvězdoplavec. „Půlka zásluhy na té ceně patří ilustrátorce,“ zdůrazňuje spisovatelka důležitost vizuální složky knih a děkuje tak umělkyni Margaritě Khavanski. Šrámková na sebe už dříve upozornila svou první knihou Hruškadóttir, za kterou v roce 2009 získala Cenu Jiřího Ortena.

Ocenění za naučnou literaturu získal Vladimír Papoušek a kolektiv za rozsáhlou knihu Chór a disonance, která se věnuje promítnutí změny společenské a kulturní atmosféry po roce 1948 do literatury. „Zájem autorů se soustředí nejen na oficiální literaturu a její tvůrce, ale všímá si i aktivit vzdorujících jedinců či skupin, které usilovaly o svobodný projev a autonomní tvůrčí gesto,“ popisuje oceněné dílo Magnesia Litera.

Jako nejlepší nakladatelský čin bylo označeno vydání sedmisvazkového Díla Jana Zábrany. Zábrana překládal z angličtiny a ruštiny a řadí se mezi nejlepší české překladatele 20. století. Vydání všech svazků zabralo více než třicet let, první vyšel v roce 1989 pod nakladatelstvím Odeon. Po třech letech tuto úlohu převzal Torst. „Po ediční stránce jsou odvedeny nadprůměrně, s potřebnou akribií a citlivostí vůči materiálu,“ oceňuje dílo Magnesia Litera.

Literu za publicistiku získala kniha Dějiny lidí od etnologa, historika kultury a novináře Martina Rychlíka. V 73 kapitolách autor například popisuje dějiny obědů a večeří, vnímavost k pachům a čistotě nebo jak se čeští vědci díky pokeru dostali na stránky prestižního vědeckého časopisu.

Ocenění umělecké agentury DILIA za debut roku získal Patrik Banga a jeho autobiografie Skutečná cesta ven. Popisuje své dětství v 90. letech v romské komunitě na Žižkově v Praze. „Myslím, že jsme se posunuli v tom, že už nás nikdo nehoní na ulici. V zásadě to, že tady stojím je výslek toho, že jsme se posunuli a posunuli jsme se dost. Tahle cena otevře dveře dalším autorům, kteří se nebudou bát psát o těch vědech, které nás potkaly,“ říká Banga při přebírání ocenění..

Za nejlepší překlad považuje porota debutový román skotského spisovatele Douglase Stuarta Shuggie Bain o chlapci a jeho matkce závislé na alkoholu. Přeložila jej Lenka Sobotová a zmiňuje, že překlad slangu skotských dělníků být velmi obtížný. „Dialektu z glasgowských nižších vrsev a všelijakých lůzrů z ulice mnohdy nerozumí ani rodilí angličtí mluvčí. To jsem si musela nastudovat. Některé hodně peprné výrazy jsem si musela i vymýšlet, protože mi připadalo, že v češtině ani neexistjí,“ říká Sobotová.

Litery kategorií fantastiky, detiktivky a humorné knihy se předávaly v neděli v pražské knihovně Václava Havla. Cenu za detektivku získal Fratišek Šmehlík za knihu Šelma. „Nakladatelství se už ptaly na další díl,“ říká s úsměvem Švehlík České televizi.

Literu za fantastiku získala Vilma Kadlečková a její osmý díl rozsáhlé ságy Mycelium. „Jsem moc ráda, že tyto kategorie vznikly,“ zmiňuje Kadlečková. „Svědčí to o emancipaci science fiction a celkově fantastiky jako žánru.“ Literu za humoristickou knihu získala Lena Geislerová a Martin Mach Ondřej za komiksovou sbírku Zen Žen.

Bez ohledu na nominované mohli čtenáři na webu Magnesie Litery hlasovat pro loni vydanou knihu. Přes deset tisíc hlasů získal Václav Dvořák a jeho sci-fi kniha Písečníci a probouzení krále. Získal tak Kosmas cenu čtenářů. Čtenářem roku se stal Vojtěch Trka z Chalupy u České Lípy – českolipskou knihovnu a její pobočky navštívil za rok celkem 298krát.

Letos poprvé se také udílela Cena Magnesia za přínos knižní kultuře. Ta oceňovala podporu a popularizaci literatury a kultivaci čtenářství. Získal ji Adolf Knoll za rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti. „Digitalizace ukázala zejména v kovidových letech svůj význam a sílu zejména pro studenty, pedagogy či vědecké pracovníky. Má zvláštní kouzlo, dokáže překonat čas i prostor,“ řekl bývalý ředitel Národní knihovny Vít Richter, který cenu předával.