Vědci nově zjistili zjistili, že „diamantový déšť“, jedinečné srážení na ledových obřích planetách, o četnosti jejichž výskytu se dlouho spekulovalo, se může vyskytovat častěji, než se dříve věřilo, píše server Interesting Engineering.
Skupina vědců z Německa a Francie uskutečnila podle článku zveřejněného společností Physic.org fascinující experiment týkající se právě ledových obřích planet Neptunu a Uranu.
V předchozím experimentu se vědci zabývali plastem vytvořeným z vodíku a uhlíku, dvou prvků, které jsou důležité pro pochopení celého chemického složení Neptunu a Uranu. V posledním experimentu pak vědci použili PET plast, který se běžně používá při balení potravin, výrobě plastových lahví a kontejnerů, aby přesněji reprodukovali složení těchto planet.
„Účinek kyslíku způsobil urychlení rozdělení uhlíku a vodíku, a tak podpořil tvorbu nanodiamantů,“ řekl Dominik Kraus, fyzik HZDR a profesor na University Of Rostock. Toto zjištění bylo důležité pro snazší kombinování atomů uhlíku a následné tvoření diamantů.
Nový výzkum poskytuje úplný obrázek o tom, jak se na jiných planetách tvoří diamantový déšť, a může vést i k nové metodě výroby nanodiamantů, které mají širokou možnou škálu využití, například při dodávání léčiv, lékařských senzorů, v neinvazivní chirurgii, udržitelné výrobě a výrobě kvantové elektroniky.

Pro generování šokových vln u PETek vědci použili vysoce výkonný optický laser v nástroji MEC umístěný ve světelném zdroji SLAC LINAC (LCL). Poté pomocí rentgenových pulsů LCLS zkoumali, co se stalo v plastu. Vypozorovali přeuspořádání atomů materiálu do malých diamantových oblastí pomocí techniky známé jako rentgenová difrakce. Následně použili rozptyl malých úhlů, což je metoda pro měření, jak rychle a do jaké velikosti tyto oblasti rostly současně, což v původním článku nebylo využito.
Vědci zjistili, že se diamantové oblasti pomocí této metody rozrostly na několik nanometrů. Zjistili, že přítomnost kyslíku v materiálu umožnila nanodiamantům růst rychleji. Vědci předpovídají, že diamanty na Neptunu a Uranu budou mnohem větší než nanodiamanty produkované v rámci experimentů, možná dosáhnou až milionů karátů.
A na závěr menší bonus v podobě dalšího objevu. Vědci navíc objevili důkazy, že v přítomnosti diamantů by se mohla tvořit superionická voda.
Tato nově objevená fáze vody, která se často označuje jako „horký, černý led“, se objevuje při extrémně vysokých teplotách a tlacích. Molekuly vody se za těchto extrémních podmínek rozpadají a atomy kyslíku tvoří krystalovou mříž, ve které vodíková jádra volně plavou.
Zdroj: Interesting Engineering
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Existuje nejlepší maminka na světě? Kniha, která potěší děti i rodiče
Která maminka je ta nejlepší? Odpověď na tuto otázku hledají spisovatel Sébastien Perez a…