Láska mezi žirafami. Proč mají tak dlouhé krky?

Zdá se, že žirafy nemají dlouhé krky jen tak. Nově nalezená pozoruhodná fosilie naznačuje, že důvodem nemusela být jen obživa a hodování na vysokých akáciích. Vědci totiž přišli s teorií týkající se žirafích námluv. Informoval o tom server Earth.

Analýzu nově nalezené zkameněliny provedli výzkumníci z Institutu paleontologie a paleoantropologie obratlovců Čínské akademie věd. Jedná se o fosilii rané žirafy, konkrétně druhu známého jako Discokeryx xiezhi. Mezi zkamenělými pozůstatky je dobře zachovaná lebka a čtyři krční obratle. Pozůstatky byly nalezeny ve vrstvách raného miocénu, datovaného v období asi před 17 miliony lety. Přestože se jedná o předchůdkyní současných žiraf, neměla dlouhý krk. Uprostřed čela však měla neobvyklou kostěnou vycpávku a její krční obratle naznačovaly, že zvíře bylo přizpůsobeno k přežití narážením do hlavy. 

Zhruba před sedmi miliony lety, kdy se žirafy poprvé objevily na Východoafrické plošině, procházelo změnou také životní prostředí – z lesů na otevřené pastviny. Přímí předkové žiraf se těmto změnám museli přizpůsobit. Je možné, že žirafí samci tehdy vyvinuli způsob, jak útočit na své konkurenty kýváním krku a hlavy. To mohlo podle odborníků vést k rychlému prodlužování žirafího krku.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Science