Kolik bychom denně měli vypít vody a proč je množství u každého individuální?

Voda je pro fungování našeho organismu zcela nezbytná. Pitný režim je potřeba hlídat nejen u malých dětí, které zapomínají pít, ale také u starších lidí, jelikož ztrácejí pocit žízně. Co ale vlastně správný pitný režim znamená?

Příliš nízký příjem tekutin je nebezpečný kvůli zvýšenému riziku krevních sraženin, infarktů či močových kamenů. Měli bychom proto dbát na množství vody, které denně vypijeme. Podle odborníků na výživu se pitný režim liší v závislosti na mnoha faktorech. Mezi ně patří například věk, tělesná hmotnost, zdravotní stav, teplota a vlhkost okolního prostředí, míra fyzické aktivity, pocení a složení stravy. Doporučený denní příjem vody je proto pro každého individuální. K jeho spočítání slouží jednoduchá rovnice, jejíž výsledky však musíme přizpůsobit výše uvedeným faktorům.

Jak spočítat svůj pitný režim

Doporučuje se denně vypít 0,35 litru na každých 10 kilogramů hmotnosti. Člověk vážící 60 kg by tak denně měl vypít zhruba 2 litry vody. Při fyzické aktivitě bychom však měli přičítat navíc 1 až 1,5 litru. Pokud se člověk hodně potí, nepřijímá dostatek ovoce a zeleniny nebo je nemocný, měl by pít více, než je jeho doporučené denní množství.

Co pít a kdy

„Základem pitného režimu by měla být především čistá voda. Dále pak neslazené bylinné, zelené či ovocné čaje, ředěné ovocné nebo zeleninové šťávy. Vyvarovat bychom se měli slazeným a energetickým nápojům. V žádném případě by neměly tvořit hlavní podíl pitného režimu. Tekutiny, jako jsou káva, mléko, černý čaj ani alkohol do pitného režimu nezapočítávat, protože odvodňují,“ uvedla výživová poradkyně Lenka Tarasidu. Pít bychom také měli průběžně a po malých dávkách. Pokud máme pocit žízně, je už pozdě. Pomoci nám mohou například různé aplikace, které pitný režim připomenou.

Jak poznám, že nemám správný pitný režim

Dobrým ukazatelem, zda je náš pitný režim dostatečný, je zbarvení moči. Správně by měla moč být čirá nebo lehce nažloutlá. „Příliš tmavá, zapáchající moč v malém množství svědčí o nedostatečném příjmu tekutin,“ vysvětlila výživová poradkyně Monika Rychlovská Tělupilová. Nebezpečný je ale také příliš velký příjem tekutin. „Přespříliš tekutin zatěžuje oběhový systém a může mít vážné následky u lidí, kteří mají vážně nemocné srdce. Rovněž výrazné zhoršení funkce ledvin je důvodem k omezení příjmu tekutin,“ uvedl urolog Igor Motil.

Autorský článek Venduly Čermákové