Český kotel na biomasu energii nespotřebovává, ale vyrábí. Zvyšuje nezávislost a snižuje emise

Za jednotkou, která dodává nejen teplo, ale také elektřinu, stojí Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT. Budovám, obcím nebo továrnám umožní dočasnou energetickou nezávislost. Počáteční investice se přitom brzy vrátí díky úsporám na spotřebě proudu.

Mikroelektrárna s názvem Wave je nainstalována v kontejneru, ke kterému se přivedou trubky, navezou zásoby biomasy a výroba elektřiny může začít běžet. Princip vysvětlil Radiožurnálu vedoucí vývoje Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT Jakub Maščuch: „Do kotle naházíme palivo, vzniknou spaliny, které proudí do tepelného výměníku, kde se ochlazují. A proti nim proudí organická pracovní látka, která tam vstupuje jako kapalina, nahřeje se a vypaří.“ Následně se pára v expandéru přemění na elektrickou energii a poté se ochladí. Tím se znovu stává kapalnou a vrací se do výměníku. Vzniklé teplo pak poslouží k vytápění nebo pro potřeby průmyslové výroby.

Vyrobenou elektřinu je možné rovnou spotřebovat, nebo uložit do baterií. Oba způsoby kombinují ve vesnici Mikolaje, kde si jednotku pořídili místo kotle na uhlí. S její pomocí nyní vytápějí zdejší obchod, hasičárnu a také obecní úřad s hospodou. Naakumulovaná energie obci umožní přečkat výpadek proudu nebo sněhovou kalamitu. Elektřina a teplo proudící z mikroelektrárny Wave rovnou do sítě napojených budov pak oproti minulosti ušetří třetinu nákladů za energie. Menší odběr elektřiny také snižuje emise oxidu uhličitého, který vzniká při konvenční výrobě energie v elektrárnách.

Právě úspora dalších nákladů je hlavní předností jednotky, jejíž instalace podle Maščucha vyjde zhruba na 3,5 milionu korun. „Návratnost vícenákladů, tedy to, o co je naše zařízení dražší než klasický kotel, je od dvou do šesti let. Pak začne splácet samo sebe. Za dobu životnosti, což je bráno zhruba patnáct let, je mašina schopna se na úsporách za elektřinu sama zaplatit,“ dodává energetik pro server CzechCrunch.