Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Úspěch v boji s globálním oteplováním. Vědci umí vyrobit beton z emisí oxidu uhličitého

Foto: Gaurav Sant, University of California, Los Angeles, Samueli School of Engineering

Studenti Kalifornské univerzity v Los Angeles se stali prvním vysokoškolským týmem, který vyhrál prestižní cenu Carbon XPRIZE. Zasloužili se o to technologií, která z emisí oxidu uhličitého produkovaných elektrárnami vyrábí nový typ betonu. Jeho uhlíková stopa je oproti běžnému betonu poloviční, tvrdostí a odolností se však neliší.

Ze všech surovin, které lidstvo vyprodukuje, je betonu nejvíce. Betonářství je největším materiálovým průmyslovým odvětvím na světě a má na svědomí sedm procent světových emisí oxidu uhličitého. Jedna z nejpoužívanějších složek betonu – cement – stojí dokonce za devíti procenty emisí. Inovátoři se proto snaží přijít s technologiemi, které by produkci skleníkových plynů při výrobě tohoto oblíbeného stavebního materiálu omezily. Světový výzkum se zaměřuje jak na jeho poměrně složitou recyklaci, tak na proces výroby.

Beton s nižší uhlíkovou stopou je stejně tvrdý a odolný. Foto: University of California, Los Angeles, Samueli School of Engineering

Právě v této snaze uspěl tým vědců z Kalifornie vystupující pod názvem CarbonBuilt, který vedle snížení uhlíkové stopy o více než polovinu docílil i nižší ceny. Podařilo se to díky využití odpadových materiálů, jako jsou spaliny z elektráren nebo cementáren. Obejdou se bez nákladného čištění – rovnou se vstřikují k hašenému vápnu, které s oxidem uhličitým reaguje lépe než obyčejný cement a při tvrdnutí betonu jej absorbuje. Za jeden den tak vědci dokážou přeměnit na beton 135 kilogramů skleníkového plynu. Díky nové technologii klesne také spotřeba cementu, a to o 60 až 90 procent.

Inspirací k tomuto projektu byly mušle. „Jsou z uhličitanu vápenatého, který je přírodním cementačním činidlem,“ řekl vedoucí týmu a profesor stavitelství a materiálových věd Gurav Sant. „Opravdu nás motivoval způsob, jakým mušle drží pohromadě, a tak jsme se pustili do přeměny oxidu uhličitého na beton,“ objasňuje vědec motivaci týmu, který se vývoji nové technologie věnoval od roku 2014. Kvůli pandemii se závěrečné kolo soutěže posunulo o rok a zařízení kalifornských vědců běželo čtyři měsíce v kuse. Vyrobilo 150 metrů krychlových betonových bloků, z nichž některé byly věnovány kmeni Východních Šošonů na projekt výstavby domů v rezervaci Wind River.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Bez zkumavky by věda nefungovala: proč na laboratorních plastech víc záleží, než si myslíme

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Asi jsme našli kostru d’Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Pozitivní kniha: Jiří Hájíček napsal román ze současného venkova

Pozitivní kniha: Jiří Hájíček napsal román ze současného venkova

Život pětapadesátiletého Tomáše, ředitele statku na vesnici, se znenadání obrátí vzhůru nohama…