Množství studentů vysokých škol v zemích spadajících pod Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nezadržitelně roste. V loňském roce nastoupilo do prvního ročníku VŠ rekordních 23 milionů studentů a zájem o tento druh vzdělání ve vyspělých zemích nadále stoupá.
Mezi vysokoškoláky můžeme pozorovat různé změny, mění se nejen věk studentů, ale třeba i země, ze kterých pocházejí, či předměty, které upřednostňují.
Mezi lety 1995 a 2011 vzrostl počet vysokoškoláků o více než 20%. V mnoha zemích je důvodem nezadržitelný růst a větší konkurence na trhu práce a tedy rostoucí poptávka po lépe kvalifikované (a méně manuálně zdatné) pracovní síle, jinde se jedná o celkový nedostatek odborníků, kteří musí být často rekrutováni z jiných zemí, a to ubírá na dobrém jménu daného státu.
Nejvíce studentů, kteří se rozhodnou studovat v zahraničí, pochází z Číny (jedná se o více jak polovinu všech mezinárodních studentů), dále pak jsou to Indové, Američané a Korejci. Statistiky ukazují, že se počet zahraničních studentů za uplynulou dekádu zdvojnásobil, a při pohledu na oblibu jednotlivých předmětů se dá předpokládat, že v budoucnu bude obliba studia v zahraničí růst i nadále.
Aktuálně nejoblíbenějšími odvětvími jsou společenské vědy, právo a business. Můžeme ovšem najít i několik výjimek. Ve Finsku, například, jsou nejpopulárnější technické obory. Naopak v Saúdské Arábii a Koreji to jsou humanitní vědy a umění. Celkově nejméně studovány jsou přírodní vědy a strojírenství.
Obecně ovšem počet vysokoškolaček lehce převládá nad množstvím vysokoškoláků. Ženy reprezentují 52 % všech studentů, a muži zbylých 48 % (statistika z roku 2011).
Ještě před pár lety byla tato situace obráceně, díky emancipaci nastávají ovšem rapidní změny, a to také ve věkovém složení studentstva. Zatímco u nás a ve většině nám blízkých zemí nastupují žáci na vysokou školu v cca 19 letech, ihned po dokončení střední školy, jinde z důvodu omezené kapacity vysokých škol či nedostatku financí musejí studenti pár let vyčkat. A proto například Švédové nastupují na VŠ až ve věku zhruba 25 let. Průměrný věk začínajících vysokoškoláků byl v loňském roce 22 let a délka jejich následného studia se odhaduje na cca 4,5 roku.
Ovšem někteří studenti si svoji docházku zkrátí, ať už z důvodu jiné, finančně atraktivní nabídky na trhu práce, nebo z vlastního uvážení, že již nasbírali dostatečné množství informací, či pro ně daný obor nebyl tím pravým.
Ať tak či onak, dobrou zprávou zůstává, že v průměru 70% studentů vysokou školu dokončí, a tak se v budoucnu můžeme těšit na celkově lépe kvalifikovanou společnost, která bude kompetentnější na trhu práce, bude zvládat vykonávat dané úlohy efektivněji a rychleji a díky tomu se bude moct těšit větší svobodě a flexibilitě v osobním i pracovním životě.
Zdroj: http://www.oecd.org/edu/skills-beyond-school/EDIF%202013–N%C2%B015.pdf
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Duhový chodníček vás provede všemi odstíny dětské hravosti
Jaké to je, když přijde déšť na návštěvu? A co když uletí balónky? Novinka z pera básnířky Zuzany…