Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.
Česko se po téměř padesáti letech vrací do vesmíru. Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala 8. června 2026 v Praze jménem České republiky dohodu s americkou společností Vast o soukromé astronautické misi na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pokud vše půjde podle plánu, odstartuje armádní pilot Aleš Svoboda v roce 2027 z Floridy v lodi Crew Dragon společnosti SpaceX. Stane se tak druhým Čechem ve vesmíru po Vladimíru Remkovi — a úplně prvním, který se podívá na ISS.
Aleši Svobodovi je 39 let a pochází z Brna. Je majorem Armády České republiky a aktivním pilotem stíhaček JAS-39 Gripen, se kterými nalétal přes 1 500 hodin. K tomu má dva inženýrské tituly a doktorát z aerodynamiky letadel. V armádě slouží od roku 2005, za kniplem vojenských letounů sedí od roku 2008.
Do vesmírného programu se dostal v listopadu 2022, kdy uspěl v náročném výběrovém řízení Evropské kosmické agentury. Konkurence byla obrovská — o místo v novém týmu astronautů se ucházelo více než 22 000 lidí z celé Evropy. Svoboda se stal členem rezervního týmu ESA a poté prošel kompletním výcvikem v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem: první blok zahájil v říjnu 2024, druhý absolvoval na podzim 2025 a závěrečný třetí na jaře 2026. Základní přípravu má tedy hotovou, teď ho čeká speciální výcvik přímo k misi, z velké části ve Spojených státech.
Mise má podobu takzvaného soukromého astronautického letu. Znamená to, že let na ISS zajišťuje komerční firma — v tomto případě americká společnost Vast — ve spolupráci s ESA a americkou NASA. Svoboda má v posádce zastávat pozici pilota lodi, tedy jednu z klíčových rolí: bude dohlížet na operace kosmické lodi a bezpečnost letu.
Velitelem mise byl jmenován zkušený francouzský astronaut ESA Thomas Pesquet. Do vesmíru posádku vynese raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon a na stanici stráví přibližně 14 dní. Čtrnáct dní zní jako krátká doba, na palubě však poběží nabitý program: každý den pobytu je rozplánovaný na vědecké experimenty, technologické zkoušky a spojení se Zemí. Start je podle ČTK plánován na druhou polovinu roku 2027.
Jedna formalita ještě zbývá: Svobodovo zařazení do posádky musí potvrdit panel všech pěti partnerů ISS, tedy americké, evropské, ruské, japonské a kanadské kosmické agentury. Jde o standardní krok, kterým prochází každý astronaut mířící na stanici.
Mise zdaleka není jen o jednom člověku. Na ISS se Svobodou poletí 13 českých vědeckých a technologických experimentů, které připravily české univerzity, výzkumné ústavy a firmy — od biotechnologií přes medicínu až po materiálový výzkum.
Mezi nejzajímavější patří experiment ZOE, který zkoumá, zda lidský organismus dokáže ve stavu beztíže vytvářet vajíčka a spermie — poznatky mohou pomoci reprodukční medicíně na Zemi. Fotobioreaktor METRO ověří pěstování řas na oběžné dráze, což je důležitý krok k výrobě potravin a kyslíku při dlouhých vesmírných letech. A dozimetr CZPAD, který bude Svoboda nosit přímo na těle, změří, jaké dávce kosmického záření je astronaut vystaven.
Pro české vědce je to mimořádná příležitost. Na experimenty na ISS se běžně čeká roky a vlastní mise znamená, že se česká věda dostane na palubu stanice najednou — a se svým vlastním astronautem, který pokusy odborně povede.
Českou misi schválila vláda v květnu 2025. Náklady činí dvě miliardy korun rozložené do let 2025 až 2027 a stát je hradí formou navýšeného příspěvku České republiky do ESA; část jde z rozpočtu ministerstva dopravy, zbytek z ministerstva obrany. Podle ministra dopravy se přitom investice do kosmických aktivit státům vracejí až osminásobně — peníze vložené do ESA se totiž českým firmám a výzkumným institucím vracejí v podobě zakázek a technologií.
Celý národní projekt nese název Česká cesta do vesmíru a společně ho koordinují ministerstvo průmyslu a obchodu s ministerstvem obrany. Dohoda o letu navazuje na memorandum, které Česká republika podepsala se společností Vast už v roce 2024. Zajímavost na závěr: Vast souběžně staví Haven-1, která se má stát vůbec první komerční vesmírnou stanicí světa — startovat má rovněž v roce 2027. Zvažovala se proto i varianta, že by český astronaut letěl právě na ni, nakonec ale zvítězila osvědčená ISS.
Vladimír Remek vzlétl v roce 1978 k sovětské stanici Saljut 6. Od té doby ale žádný Čech na oběžné dráze nebyl. Svobodův let by tak přišel po téměř padesáti letech — a poprvé by se do vesmíru vydal astronaut samostatné České republiky.
Je to příběh, který má šanci nadchnout celou zemi, podobně jako kdysi Remkův let. Vojenský pilot z Brna, který se přes tisíce hodin za kniplem gripenu a čtyři roky tvrdé přípravy dostal až mezi evropské astronauty, teď stojí krok od oběžné dráhy. A s ním celá generace dětí, které budou moci let sledovat v přímém přenosu — přesně tak, jako jejich prarodiče v roce 1978 sledovali Remka.
Přípravy poběží celé následující měsíce: Svobodu čeká výcvik ve Spojených státech, vědce ladění experimentů a všechny ostatní odpočítávání do startu. Kdo chce českou cestu do vesmíru sledovat, najde průběžné novinky na oficiálním webu mise ceskacestadovesmiru.cz. Je odkud čerpat optimismus — česká vlajka se po půlstoletí znovu chystá na oběžnou dráhu.
Ověřeno z:
Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Mnich, který prodal své ferrari, vás vytrhne ze zběsilé jízdy životem
Za peníze si štěstí nekoupíš. Pracovní úspěchy nepředčí rodinné zázemí. Radost se skrývá v …
