Vědci odhalili mechanismus, který může jednou snížit spotřebu hnojiv u plodin

Mezinárodní tým vedený Simonou Radutoiu z Aarhuské univerzity popsal mechanismus, který rozhoduje o tom, zda kořen rostliny spustí obranu proti mikroorganismům, nebo naopak přijme bakterie schopné vázat dusík. Studie publikovaná v časopise Nature ukazuje, že u modelové bobovité rostliny Lotus japonicus stačí změna dvou aminokyselin ve vnitřní části receptoru, aby se imunitní signál přesměroval na symbiotickou reakci. Informoval o tom server Earth.

Právě tato symbióza umožňuje bobovitým rostlinám vytvářet na kořenech hlízky, v nichž bakterie přeměňují vzdušný dusík na sloučeniny využitelné pro růst rostlin. Obilniny, jako je ječmen, takovou schopnost běžně nemají, a proto jsou ve velké míře závislé na dodávání dusíku z hnojiv. Výzkumníci ale zjistili, že podobně upravený receptor z ječmene dokázal v prostředí Lotus japonicus spustit signál typický pro spolupráci s bakteriemi.

Vědci zatím ověřili důležitý krok v laboratorním systému, nikoli plně funkční symbiózu přímo u ječmene nebo jiných plodin. Pokud se podaří podobný mechanismus bezpečně využít u zemědělských plodin, mohl by jednou pomoci omezit spotřebu průmyslových dusíkatých hnojiv a s ní i zátěž pro půdu, vodu a klima.