Na Písecku se vylíhlo sedm mláďat vzácné sovy pálené

Sedm mláďat a další na cestě

Ze Záchranné stanice živočichů Makov na Písecku letos vzlétne víc vzácných sov pálených než obvykle. Z první letošní snůšky se vylíhlo sedm mláďat, jak informoval Písecký deník. A nezůstane u nich: vedoucí stanice Libor Šejna uvedl, že ve druhé snůšce samice právě zahřívají další vajíčka. Letošní počet odchovaných mláďat tak ještě poroste.

Nejde o žádnou samozřejmost. Sova pálená patří mezi nejohroženější ptáky v zemi a každé úspěšně odchované mládě zvyšuje šanci druhu na přežití v české krajině.

Kriticky ohrožený druh, který úřady vedou mírněji

Sova pálená je na Červeném seznamu ptáků České republiky zařazena jako kriticky ohrožený druh, tedy v nejvyšším stupni ohrožení. Přesto ji stará vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. dodnes vede jen jako „silně ohroženou", o stupeň níž. Rozpor vzniká jednoduše tím, že se vyhláška od svého vzniku v roce 1992 už neaktualizovala. Reálný stav populace je přitom vážnější, než napovídá zastaralé zákonné zařazení.

Kolik sov u nás vlastně žije? Podle České společnosti ornitologické u nás hnízdí do 150 párů a jejich počet od roku 2015 trvale klesá. Vedle toho existuje ještě jiné, vyšší číslo, které ale znamená něco jiného. Organizace TYTO, jež se sově pálené věnuje systematicky, podle serveru Birding.cz zdokumentovala v roce 2025 celkem 328 hnízdění (244 prvních a 84 druhých). Nejde ale o velikost celé populace, jen o počet zaznamenaných hnízdění za jediný rok, který navíc silně kolísá podle počasí a množství hlodavců.

Jedno číslo mluví za vše: téměř 98 % párů dnes hnízdí v uměle vyvěšených budkách. Bez lidské pomoci by sova pálená z velké části české krajiny nejspíš zmizela úplně.

Stanice, která funguje přes tři desetiletí

Záchranná stanice v Makově není žádná novinka. Založil ji v roce 1993 Český svaz ochránců přírody a dnes je součástí Národní sítě záchranných stanic. Stará se o zraněná a nemocná zvířata z celého širokého okolí — ze správních obvodů Blatná, Milevsko, Strakonice, Písek a Vodňany, jak uvádějí její oficiální stránky.

Zázemí má na to velké. Na ploše 4 000 metrů čtverečních tu stojí 35 voliér rozdělených do tří částí: jedna zvířata představuje návštěvníkům, druhá slouží jako léčebna a rehabilitace pro zraněné jedince a třetí připravuje uzdravená zvířata na návrat do volné přírody.

Právě díky takovému zázemí stanice zvládla i mimořádně náročný rok 2024. Podle Píseckého deníku tehdy přijala rekordních 1 073 zvířat. Zpět do přírody jich vrátila 519, dalších 377 bohužel uhynulo nebo muselo být kvůli vážným zraněním utraceno a zbytek zůstával koncem roku v péči. Čísla dobře ukazují, jak náročná práce záchranných stanic je — ne každé přijaté zvíře se dá zachránit, a přesto se stanici i v takovém roce podařilo vrátit do volné přírody přes pět stovek živočichů.

Proč sova pálená z české krajiny mizí

Sova pálená byla po staletí neodmyslitelnou součástí venkova — hnízdila ve stodolách, kostelních věžích a starých půdách. Ve 20. století ale její počty prudce klesly a z mnoha středních poloh druh zcela vymizel, popisuje odborná studie v časopise Sylvia (ročník 59, rok 2023), kterou vydává Česká společnost ornitologická.

Za úbytkem stojí hlavně proměna zemědělské krajiny a mizení vhodných míst k hnízdění. Přidává se skrytá, ale závažná hrozba: druhotná otrava jedy na hlodavce. Sova uloví myš, která předtím požrala nastražený jed, a otrava putuje potravním řetězcem dál. Velkou daň si podle ornitologů vybírají také srážky s auty a vlaky, na které připadá přes polovinu doložených úhynů.

Kdo pomáhá sovy vracet do přírody

Makov v tom není sám. Systematickému mapování a vysazování druhu se dlouhodobě věnuje spolek TYTO, který každoročně eviduje desítky až stovky hnízdění a podílí se na odchovu mláďat. Zapojuje se i Zoo Praha, a to jak chovem v lidské péči, tak podporou projektů v místech přirozeného výskytu ve středních Čechách. Mláďata odchovaná v Zoo Ostrava zase míří zhruba ve dvou měsících věku k vypuštění přes záchrannou stanici v Bartošovicích.

Malý přírůstek, velký smysl

Sedm mláďat z Makova samo o sobě klesající trend nezvrátí. Ke stavu, kde ornitologové odhadují necelých 150 hnízdících párů a populace už přes deset let ubývá, ale přidávají konkrétní, spočitatelný přírůstek — a k němu se brzy přidají další z druhé snůšky. A hlavně připomínají jednoduchou věc: bez záchranných stanic jako Makov, bez zoologických zahrad a spolků jako TYTO by šance sovy pálené na přežití v české krajině byla ještě menší.