Dvůr Králové má první žirafí mládě po 12 letech

Paní Luisa měla jedno poslední přání: podívat se žirafě do očí. Projekt Sanitka splněných snů jí ho splnil. A když se 28. ledna 2026 ve Dvoře Králové narodil malý žirafí samec, dostalo mládě po ní jméno: Lu.

Chovatelé mu k tomu přidali ještě jméno Lenny. Pro Safari Park Dvůr Králové jde o mimořádnou událost. Naposledy se tu žirafa síťovaná narodila v roce 2014, kdy přišel na svět samec Jasiri. Od té doby chov dvanáct let stagnoval, uvádí Deník. Safari Park tak spojil radostnou zprávu z chovu s citlivým lidským příběhem, který dává mláděti ještě větší váhu. Malé přání jedné ženy se tak nečekaně propojilo s velkým tématem záchrany ohroženého druhu, a to je kombinace, jakou v přírodovědných zprávách člověk často nenajde.

Prvorodička Lentilka a čilé, byť menší mládě

Matkou je dvanáctiletá samice Lentilka, která se sama narodila přímo ve Dvoře Králové. Mládě nosila přibližně 15 měsíců a jde o jejího úplně prvního potomka. Otcem je sedmiletý samec Kiang, pro kterého je to rovněž první přírůstek, píše Safari Park na svém webu. Patnáct měsíců březosti je u žiraf běžné, jde o jedno z nejdelších období čekání na mládě mezi savci vůbec, a právě proto trvá obnova chovu po výpadku tak dlouho. Než se totiž chovný pár vůbec sejde, otec oplodní matku a mládě se narodí, může uplynout klidně několik let.

Zoolog Luděk Čulík krátce po porodu do zpravodajské svodky napsal, že Lentilka je prvorodička a mládě je „menšího vzrůstu, ale čilé", uvedla zpráva serveru Kurzy.cz. Zoolog zároveň upozornil na opatrnost, kterou je v prvních dnech potřeba dodržet. „Pouto mezi samicí a mládětem je ale ještě velmi křehké," řekl podle serveru Abicko.cz. Chovatelé proto matku s mládětem první dny nechávají v klidu, aby se mezi nimi vazba pevně upevnila, než je vystaví pohledům návštěvníků. U prvorodiček je totiž riziko, že se s mládětem nesžijí dobře, o něco vyšší než u zkušených samic, a proto zoologové první dny věnují hlavně pozorování, ne prezentaci mláděte veřejnosti.

Proč dvanáct let ticho? Za vším stála přísná evropská „stopka"

Dlouhá pauza v chovu nebyla náhoda ani nezájem parku. Podle Safari Parku za ní stojí rozhodnutí evropského koordinátora chovu, který kdysi z opatrnosti pozastavil odchovy tohoto druhu napříč evropskými zoo. Cílem bylo vyhnout se přemnožení nebo genetickým problémům v chovné populaci, tedy tomu, aby se v zajetí množili jen příbuzní jedinci a časem oslabovali celý chov. Jenže výsledek byl přesně opačný, než se čekalo.

„Chov sužuje nedostatek přírůstků, který je výsledkem neuváženě přísné ‚stopky‘ na odchov mláďat před lety," uvádí přímo Safari Park. Zoolog Čulík dodává, jak park na situaci zareagoval: „Chov byl pozastaven z rozhodnutí koordinátora. Po skončení této stopky jsme v nejkratší možné době dovezli samce a snažili se chov znovu nastartovat," vysvětlil podle Abicka.

Noví chovní samci, žirafy síťované i Rothschildovy, dorazili do Dvora Králové v roce 2021. Od jejich příjezdu do prvního úspěšného odchovu tedy uplynulo pět let. Je to dlouhá doba, ale u velkých kopytníků s patnáctiměsíční březostí a s potřebou vybudovat funkční stádo to není nijak výjimečné. Než se totiž nový samec v cizím stádu zabydlí, aklimatizuje se na nové prostředí a najde si vztah k samicím, uplyne obvykle víc než rok, a pak ještě přijde patnáctiměsíční čekání na mládě.

Jen 13 mláďat za rok v celé Evropě, ne všechna přežila

Aby bylo jasné, jak vzácný je tento přírůstek, stačí se podívat na čísla za celý kontinent. Za poslední rok se v evropských zoologických zahradách narodilo pouze 13 mláďat žirafy síťované, a ne všechna z nich přežila, uvádí Safari Park. Lenny je tak jedním z hrstky mláďat, která letos přibyla do celoevropské chovné populace tohoto poddruhu. Pro srovnání, druhý poddruh chovaný ve Dvoře Králové, žirafa Rothschildova, je na tom v evropských chovech výrazně lépe, a proto i park sám dělá rozdíl mezi tím, jak vzácný je právě přírůstek u síťované žirafy.

Mluvčí Safari Parku Michal Šťastný to shrnul jasně: „Držíme palce, aby se vše vyvíjelo dobře. Každé mládě tohoto poddruhu je pro evropské chovy doslova pokladem," řekl Deníku. Slovo poklad tu není nadsázka. U druhu, kde se ročně v celé Evropě narodí jen 13 mláďat a některá z nich neprožijí, znamená každý nový jedinec citelný posun pro zachování genetické rozmanitosti chovu. Jinými slovy, každé přeživší mládě navyšuje celoevropskou populaci síťovaných žiraf v zoo o jednotky procent, a to je u chráněného druhu obrovský rozdíl oproti tomu, kdyby se nenarodilo žádné.

Ve volné přírodě žiraf síťovaných ubývá

Situace v evropských zoo jen kopíruje mnohem vážnější trend ve volné přírodě. Odborníci odhadují počet žiraf síťovaných ve volné přírodě na přibližně 16 000 jedinců, přitom ještě před třiceti lety jich bylo odhadem 37 000, uvádí Safari Park ve svém lexikonu zvířat. Stejné číslo přímo od zoo cituje i Deník. Znamená to, že populace tohoto poddruhu ve volné přírodě klesla za tři dekády na méně než polovinu. Jde o poddruh považovaný za ohrožený, jehož populace v minulosti výrazně klesala kvůli úbytku přirozeného prostředí a lovu.

Právě proto mají chovná zařízení jako Dvůr Králové svou nezastupitelnou roli. Nejde jen o atrakci pro návštěvníky, ale o pojistku genetické rozmanitosti pro případ, že by se situace v přírodě dál zhoršovala. Evropské zoo si mezi sebou koordinují, kteří jedinci se s kým smí pářit, aby se chov nezúžil na pár blízce příbuzných linií, a přesně kvůli tomu putovali noví chovní samci z jiné zoo do Dvora Králové v roce 2021.

Safari Park aktuálně chová 17 kusů žiraf Rothschildových a 9 kusů žiraf síťovaných, do počtu se počítá i nový přírůstek Lenny. Od zahájení chovu se v tomto parku narodilo celkem 287 žiraf, připomínají Noviny kraje. To řadí Dvůr Králové mezi zkušená evropská pracoviště, která mají s chovem žiraf dlouholetou historii a know-how, a i proto se zdejší park stal jedním z míst, kam evropský koordinátor chovu poslal nové chovné samce, aby se pokusil populaci síťovaných žiraf v zajetí znovu nastartovat.

Co bude dál

Chovatelé teď hlavně sledují, jak se upevňuje vztah mezi Lentilkou a jejím synem. První týdny jsou u prvorodiček obzvlášť citlivé, a Safari Park proto dvojici zatím nechává v klidnějším režimu. Pokud se vazba mezi matkou a mládětem dobře rozvine, měl by Lenny postupně přivyknout i pohledům návštěvníků a stát se dalším zástupcem svého vzácného poddruhu, na kterém stojí naděje pro budoucí chov žiraf síťovaných v Evropě.

Pro Dvůr Králové je to zároveň důkaz, že trpělivost s obnovou chovu po letech nucené pauzy se vyplatila. Park dovezl nové chovné samce už v roce 2021 a čekal pět let, než se dostavil první výsledek. U druhu, kde ročně přibude v celé Evropě jen kolem tuctu mláďat, je každé jedno narození důvodem k opravdové radosti. A malý Lu, pojmenovaný po ženě, jejímž posledním přáním bylo podívat se žirafě do očí, je toho živým důkazem. Až přijde jaro a mládě bude dost silné na to, aby se ukázalo návštěvníkům naplno, může se stát symbolem toho, že i u vzácných druhů se dá s trpělivostí a spoluprací mezi zoo dosáhnout obratu k lepšímu.

Ověřeno z:

• Deník — Ve Dvoře Králové se po dvanácti letech narodila žirafa síťovaná (zveřejněno 10. 2. 2026)
• Safari Park Dvůr Králové — tisková zpráva o narození mláděte žirafy síťované (web safaripark.cz)
• Kurzy.cz — zpráva o narození mláděte žirafy síťované v Safari Parku (zveřejněno 14. 2. 2026)
• Noviny kraje — Po 12 letech se ve Dvoře Králové narodila žirafa síťovaná (zveřejněno 10. 2. 2026)
• Abicko.cz — Mládě žirafy síťované se po 12 letech narodilo v Safari Parku Dvůr Králové (zveřejněno 16. 2. 2026)

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.