Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Zvířecí terapie vrací lidem chuť do života. S delfíny je to neuvěřitelný zážitek, říká spoluzakladatelka Pomocných tlapek Michaela Freeman

Ilustrační foto: Pexels

Pacientům s nejrůznějšími zdravotními problémy může pomoci i něco tak zdánlivě jednoduchého, jako je hra se zvířetem. O možnostech animoterapie jsme mluvili se spoluzakladatelkou Pomocných tlapek Michaelou Freeman.

K jakým účelům může animoterapie sloužit?

Animoterapie je primárně podpůrná metoda, která působí současně fyzicky a psychicky. Navíc poskytuje prvek motivace. Například místo nudného cvičení může pacient házet postiženou rukou míček psovi, čímž se rozvíjí jeho motorika. Rozpohybuje se pak mnohem přirozeněji a s větším nadšením. Vyplavené hormony pacientovi zlepšují náladu a zvyšují jeho ochotu ke spolupráci. Ideální je, když se do hry zcela ponoří a zapomene na výzvy a pokyny fyzioterapeuta. Animoterapie má celou řadu využití, a to například ve školství, speciální pedagogice, fyzioterapii, logopedii, psychologii, psychiatrii a samozřejmě i v sociálních službách. Zvíře tu funguje jako stimul či životabudič a je na nás, jak tento impuls využijeme.

Které druhy zvířat jsou pro terapii nejvhodnější?

Z praktického hlediska jsou to nejčastěji psi a koně, což jsou dva živočišné druhy s dlouhou historií soužití s člověkem. U psů i koní figuruje vysoká cvičitelnost a silná míra komunikace. U psů je dalším plusem možnost snadno je převézt do různých prostředí. Psi jsou tedy nejčastěji využíváni právě pro tuto finančně-organizační dostupnost. Méně často se zapojují kočky, morčata, králíčci, papoušci a obecně většina zvířat, která si dovedeme představit jako domácí mazlíčky. Dělají se ale i zážitkové programy na farmách s hospodářskými zvířaty nebo v zoo.

Koně a psi se pro animoterapii využívají nejčastěji. Ilustrační foto: Depositphotos

Podstupují zvířata nějaký speciální trénink?

Z většiny nejde o výcvik, ale silnou socializaci. Musí to být zvířata, která nejen tolerují kontakt s lidmi, ale vyloženě ho vyhledávají a baví je. Jedině tak lze zajistit jejich psychickou pohodu, a tím potažmo i bezpečnost klientů při intenzivní interakci. Terapeutičtí psi jsou ideálně vymazlení rodinní „gaučáci“, které baví kontakt s lidmi. U cvičitelných druhů je výcvik samozřejmě žádoucí a vítaný. Testují se i reakce na rušivé podněty, třeba nenadálý hluk nebo jak jemně si pes bere pamlsky z ruky. Cílem je identifikovat zdravé, pohodové, vyrovnané zvíře, které se nebojí v novém cizím prostředí a má rádo lidi.

Jaké konkrétní účinky má přítomnost psů na lidské tělo a mysl?

U většiny zvířat lze využít účinků buď zklidňujících, nebo naopak aktivačních, respektive mix obou. Při canisterapii se navíc využívá metoda takzvaného polohování. Pes leží vedle klienta a prohřívá mu tělo, čímž se uvolňují křeče svalstva a dochází k omezení třesu, které nelze navodit léky nebo jinou terapií.

Obrovskou roli hraje odblokování emocí. Klienti jsou ochotni se svěřit zvířeti „do ouška“ a teprve pak, možná, říct stejnou věc i lidem. Tato role zvířat je zcela jedinečná například u zneužívaných dětí nebo lidí, kteří se uzavřeli do sebe a už nechtějí komunikovat s nikým. Zvířata jsou nevinná, upřímná a nikomu nic nevyzradí. Často fungují jako most zpět k lidem.

Zvířata automaticky vyvolávají emoce, zpravidla pozitivní. Pokud se ukáže strach nebo nevraživost, jde o impuls, který lze zpracovat v rámci terapie. Zvířata také dokážou udržet pozornost u pacientů, kteří s ní mají závažné problémy. U autistů nebo mentálně postižených je takový nácvik pozornosti vstupní bránou pro přijetí nových zdravých návyků a učení se novým věcem.

Delfinoterapie se využívá hlavně u lidí s těžkým postižením či pacientů bez diagnózy. Foto: Michaela Freeman

Zabýváte se také delfinoterapií. Jak taková terapie probíhá?

U delfínů fungují stejné principy, které jsem popsala, ale výrazně rychleji a intenzivněji. Je to ale jedna z nejnáročnějších forem animoterapie organizačně i finančně, proto ji zpravidla využívají pacienti se závažným postižením či s nejasnou diagnózou. V rámci půlhodinové terapie dostanou klienti neoprenový oblek a za pomoci delfinoterapeuta si s delfíny hrají, hladí je, hází jim hračku. Také s delfínem několikrát obeplavou bazén. Klienti po delfinoterapii lépe spí, mají chuť k jídlu, lépe se pohybují, mají zájem o aktivity, častěji a lépe mluví a jsou méně agresivní.

Delfíni přesně poznají, jak rychle mají plavat podle toho, jak moc je klient postižený. Pokud je fyzicky zdravý, baví je se pořádně rozjet a je to ohromný zážitek. U subtilních klientů naopak plavou jemně a pomalu. Pokud má klient špatný úchop a neudrží se, vrátí se a doslova ploutví nacouvají zpět pod ruku. Delfíni jsou celkově neobyčejně vnímaví. Pomocí svého sonaru dokážou rozpoznat, kde je v těle problém. Do místa pak nasměrují ultrazvukové vlny. Ultrazvuk v medicíně není neznámým pojmem, ale tady hraje obrovskou roli vnímavost delfínů – vědí přesně zda, kdy, jak moc, jak často a jak dlouho. Vidět to je neuvěřitelné.

Michaela Freeman, spoluzakladatelka Podaných tlapek. Foto: se svolením Michaely Freeman

Medailonek

Michaela Freeman se přes dvacet let věnuje organizační, vzdělávací a publikační činnosti v oblasti animoterapie. Podílela se na založení neziskových organizací Pomocné tlapky, o.p.s. a Anitera, o.p.s. a působila i jako místopředsedkyně Canisterapeutické asociace. Zabývá se také tvůrčím psaním, překlady, designem a projekty na poli osobního rozvoje.

Související články

Zaručeně zlepší den

Jak se můžeme ochránit před infarktem? Podle vědců stačí dodržovat několik základních pravidel

Češi jsou štědří. Darovali miliardy na charitu

Projděte se po tiché stezce. Vyzkoušíte nový způsob odpočinku

Mravenčí kolonie se chovají jako nervový systém. Mohou tak docházet ke kolektivním rozhodnutím

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Nikdy není pozdě změnit svůj život. Stačí jen Jíst, meditovat, milovat

Inspirace z knihovny: Nikdy není pozdě změnit svůj život. Stačí jen Jíst, meditovat, milovat

Co s životem, když se zbortí všechny naše dosavadní jistoty? Utápět se v sebelítosti,…