Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.
Zmapování genu tohoto škůdce znamená, že máme možnost lépe pochopit, proč je při likvidaci lesních porostů tak úspěšný. Do budoucna ho bude možné likvidovat pomocí cílení na konkrétní protein v jeho genetické informaci.
Na zmapování genomu lýkožrouta smrkového se podíleli odborníci z Univerzity v Lundu, Švédské univerzity zemědělských věd, České zemědělské univerzity, Norského institutu pro bioekonomický výzkum, Institutu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v Německu a SciLife v Uppsale. Po spáření deseti generací brouků, extrahování DNA a sekvenaci v malých částech vědci srovnali výsledky s genomy jiného hmyzu. Analýza ukázala, že má kůrovec neobvykle mnoho genů, které pomáhají bourat buněčné stěny rostlin. Zároveň nemá zvýšený počet genů, které by pomáhaly zbavovat jeho tělo cizích látek. Toto zjištění je zajímavé, protože pryskyřice stromů je pro hmyz toxická.
Hlavním přínosem sekvenace celého genomu lýkožrouta je možnost jeho kontroly prostřednictvím interference RNA (RNAi). Jde o nástroj molekulární biologie, který potlačí konkrétní protein z genu.„Můžete například potlačit geny, které mají přímý vliv na přežití, nebo se zaměřit na geny, které jsou klíčové pro reprodukci kůrovce nebo jejich schopnost vnímat feromony používané k páření a napadání smrkových lesů,“ říká Martin N. Andersson, docent na Univerzitě v Lundu.
Zdroj: ČZU
Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková
Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.
Darujte knihy, které potěší. Přinášíme tipy na vánoční čtení
Hrnek teplého čaje, kávy nebo čokolády, vlněné ponožky, ideálně hořící krb a kniha, tak zní ideální…
