Vědci z Cambridgeské univerzity oznámili významný průlom: v laboratorních podmínkách vytvořili embryu podobné struktury, které dokázaly produkovat lidské krevní buňky. Tento objev by mohl zásadně posunout možnosti regenerativní medicíny a přiblížit výrobu krve plně kompatibilní s konkrétním pacientem. Píše o tom web ČT24.
Výzkumníkům se podařilo vypěstovat rané embryonální modely z lidských kmenových buněk, které samovolně začaly tvořit krevní buňky. Hlavní autor studie Jitesh Neupane popsal okamžik objevení krevně červeného zabarvení v kultivační misce jako mimořádně silný moment. Kmenové buňky, z nichž jsou tyto struktury tvořeny, lze přitom získat z téměř jakékoli buňky v těle, což otevírá cestu k budoucí výrobě krve, která bude plně kompatibilní s dárcem.
Tým vědců replikoval buněčné procesy typické pro třetí a čtvrtý týden těhotenství, aby lépe porozuměl ranému vývoji krve a srdce. Podle nich může schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři jednou sloužit i pro bezpečnější transplantace kostní dřeně založené na vlastních buňkách pacienta. Výzkum tak zapadá do rychle se rozvíjející oblasti modelů embryí vytvářených bez vajíček a spermií, která poskytují unikátní vhled do nejranějších fází lidského vývoje.
Vědci zároveň zdůrazňují, že práce proběhla v souladu s přísnými etickými pravidly a byla schválena příslušnými komisemi i recenzenty.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Lidé jsou křehcí jako sníh a každý z nás potřebuje občas místo pro sebe. To se ve své prvotině…