Vědci potvrzují: Známky dávného života by se na Marsu mohly skrývat v ledu

Pozemský experiment potvrdil, že stopy dávného života by se na Marsu mohly dochovat v tamním ledu po desítky milionů let. Led se tak stává jedním z nejperspektivnějších míst, kam zaměřit pátrání budoucích misí. Píše o tom web 100+1.

Vědci z Goddardova kosmického střediska NASA a Pensylvánské státní univerzity otestovali, jak dobře mohou biologické molekuly přežít v podmínkách podobných těm na Marsu. V laboratoři zmrazili bakterie E. coli na teploty kolem –50 °C a vystavili je dávkám záření odpovídajícím milionům let na povrchu rudé planety. Ukázalo se, že fragmenty proteinů by v marťanském ledu zůstaly rozpoznatelné déle než 50 milionů let, a to i přes neustálé kosmické záření.

Výsledky publikované v Astrobiology ukazují, že permafrost a polární čepičky Marsu mohou uchovávat pozůstatky mikroorganismů mnohem lépe než kameny či jíl. Podle vedoucího studie Chrise House jsou povrchové uloženiny ledu často staré méně než dva miliony let, což znamená, že případné dávné organismy by v nich byly stále detekovatelné.

Experiment, který simuloval celkem 50 milionů let působení marťanského prostředí, ukázal, že více než deset procent aminokyselin zůstalo zachováno. To výrazně posiluje naději, že by budoucí robotické či pilotované mise mohly najít stopy dávného života právě v marťanském ledu.