Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Vánoční tradice: Kde se vzal na našich stolech kapr a bramborový salát?

Ilustrační foto: Freepik

Historik Martin Franc, expert na dějiny stravování a výživy v 18. až 20. století z Masarykova ústavu, se pro Akademii věd ČR rozpovídal o tom, kde se vzala naše podoba štědrovečerní večeře a co se jedlo dříve. My jsme k tomu pro zajímavost ještě přidali krátkou historii vánočního cukroví. Už se těšíte, až si dáte?

Smažený kapr. Foto: Depositphotos

Ryba je tradiční pokrm na Vánoce

Vánoce jsou obdobím půstu, mohou se tedy jíst z masa pouze ryby nebo studenokrevní živočichové. Proto třeba na francouzském svátečním stole stále najdete hlemýždě. U nás se dříve na štědrovečerním stole také objevovali. Kapr je pro naše končiny dostupnou rybou, i když také v minulosti byla ryba dražší než ostatní maso. Smažená ryba v trojobalu se prosadila ve 20. století, kdy i ženy chodily do práce a 24. prosince nebyl sváteční den, tedy potřebovaly štědrovečerní večeři připravit rychle.

Salát je ale novější tradice, která souvisí s vývojem úpravy ryby. Právě ke smaženému kaprovi se ideálně hodí brambory. Dříve se dělal kapr na černo a podávaly se k němu knedlíky. Bramborový salát se nejdříve připravoval jako dnešní rakouský, bez majonézy. Prosazení majonézové varianty pomohlo i to, že se začala majonéza průmyslově vyrábět, jinak je poměrně obtížné si ji doma připravit. K jeho oblíbenosti také dopomohla sovětská obdoba salát Olivier, která se našemu velmi blíží.

Dříve byl také ve velké oblibě černý kuba. Právě kvůli půstu se hodně využívaly houby, protože jsou hodně syté, nebo kroupy. Toto jídlo, které obě suroviny spojuje, bylo považováno za sváteční pokrm. Ovšem v 18. století nebyla štědrovečerní hostina tak významná jako jídlo, které se připravovalo druhý den na Boží hod vánoční. To se většinou dělala nějaká pečeně – krůta nebo kapoun s mušlovou omáčkou.

Bramborový salát. Foto: Freepik

Vánoční cukroví mělo dříve ochranářskou funkci

Už na přelomu 14. a 15. století se pekl v období Vánoc bílý chleba, který měl mít podobu pletence. Další zmínky se pak objevovaly v 16. století, cukroví v různých formách mělo rodinu a její hospodářství ochránit před temnými silami. Proto se z těsta vykrajovala zvířata, pro větší hojnost v novém roce nebo kolečka jako slunce. Ta se pak rozvěšovala na domy či ovocné stromy. Cukroví, jak je známe dnes, vzniklo až v 19. století, kdy bylo spíše výsadou bohatších, kteří mohli používat zajímavé koření. Tehdy byly nejoblíbenější karamely. Už v té době se připravovalo vánočkové těsto nebo zázvorky a často se používal med.

Zdroj: varecka-pise.cz, Eva Doležalová, Martin Franc

Související články

Zaručeně zlepší den

Vyzkoušejte chlorellu – zelenou superpotravinu, která přijde vhod nejen vegetariánům

Jeden z nejrychlejších superpočítačů na světě už mohou využívat i Češi

Česko má zápis v Guinnessově knize rekordů. Čím ve světě vynikáme?

Mládě největšího tura na světě odchovali poprvé v Česku. Jak vypadá?

Inspirativní rozhovor

Kryštof Bartoš ze seriálu Devadesátky: Jsem trochu mimoň. V lese se zastavím a klidně třeba 20 minut sleduju pavoučka, jak splétá sítě

Kryštof Bartoš ze seriálu Devadesátky: Jsem trochu mimoň. V lese se zastavím a klidně třeba 20 minut sleduju pavoučka, jak splétá sítě

Přečtěte si rozhovor s hercem Kryštofem Bartošem, kterého můžete znát třeba ze seriálu Devadesátky. Jak se jeho život změnil díky úspěšnému seriálu? A u jakých aktivit si nejlépe odpočine?

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Utopia Avenue přináší příběh fiktivní kapely z 60. let

Inspirace z knihovny: Utopia Avenue přináší příběh fiktivní kapely z 60. let

Jaké bylo mít hudební skupinu v 60. letech minulého století? Celosvětově uznávaný spisovatel David…