Živé střechy budou osázeny květinami a přilákají tak včely, motýly a další opylovače. Obyvatelům města to přinese zeleň do jinak šedých betonových ulic i zachycování polétavého prachu, přispět by ale střechy měly také k rozvoji druhové rozmanitosti a zadržování dešťové vody. Zatím má být do konce tohoto léta takto přeměněno třicet autobusových zastávek, do budoucna však zastupitelé města chtějí oživit všech bezmála pět set stanic.

Včelí zastávky jsou v Leicesteru dalším krokem k přilákání a podpoře včel. Již v minulosti zde vzniklo celkem pět a půl kilometrů lučních pásů na krajnicích a kruhových objezdech, kde rostou luční květiny. Město rovněž na některé zastávky umisťuje solární panely, díky nimž vyrábí udržitelnější elektřinu.

Zdroj: Cities Today, Leicester City Council

Výzkumníci se soustředili na takzvané vertikální lesy, které vznikají z keřů a popínavých rostlin rostoucích z balkonů, a na zelené stěny sestávající z menších rostlin. V rok a půl dlouhém experimentu porovnávali údaje tří budov univerzitního kampusu, z nichž jedna měla vertikální les, druhá zelenou stěnu a třetí byla bez jakékoli zeleně. Kromě reálné vnitřní teploty a teploty na cestách mezi budovami se vědci ptali také na pocitovou teplotu studentů a vyučujících, kteří budovy využívali.

Podle závěrů studie se jako nejlepší ukázala stavba se zelenou stěnou, jejíž teplota byla v porovnání s nezelenou budovou v létě o 2,4 stupně Celsia nižší, v budově s vertikálním lesem pak teplota klesla asi o 1,9 stupně. V zimě bylo naopak v budovách zhruba o dva stupně tepleji. Dle jednoho z autorů výzkumu Itmara Lenskyho může snížení teploty o jeden stupeň obyvatelům domu ušetřit až pět procent výdajů za elektřinu.

Kromě pozitivního vlivu na prostředí a kvalitu vzduchu se však zeleň na domech ukazuje jako příznivá také pro lidskou psychiku. Podle závěrů výzkumníků v Singapuru totiž zelené budovy pomáhají i se snižováním stresu obyvatel. „Naše zjištění mají praktické důsledky pro plánování výstavby měst, zejména pro oblasti s vysokou hustotou lidí,“ míní jedna z autorek studie Sarah Chan.

Zdroj: The Times of Israel, Science Daily

Zeleň pokryje střechu o rozloze téměř 500 metrů čtverečních, a přestože nebude lidem volně přístupná, přinese s sebou řadu výhod. „I když je instalace zelené střechy o něco dražší, než by byla její klasická rekonstrukce, výhodou je, že se životnost střechy počítá až na dobu padesáti let, protože UV záření nemůže poškodit střešní plášť,“ prozradil jednatel městské společnosti Bytes Ondřej Semerák o projektu, který bude město stát asi čtyři miliony korun.

Díky zeleni by se mělo ulehčit také kanalizačnímu systému, protože se bude dešťová voda z velké části vsakovat na střeše. Především v létě pak místní obyvatelé ocení snížení množství polétavého prachu a ochlazení bezprostředního okolí. Vegetaci má tvořit především specifický travní porost, který bude odolný vůči náletům cizích rostlin, keřů nebo stromů, jako jsou břízy.

Zdroj: Ekolist

Zeleň na střechách budov pomáhá v hospodaření se srážkovou vodou, snižuje množství polétavého prachu a reguluje povrchovou teplotu staveb. Právě lepší hospodaření s vodou je cílem programu, který žadatelům od roku 2019 poskytuje na tvorbu střech příspěvek z městského rozpočtu.

„Maximální podporovaná plocha činí tisíc metrů čtverečních, nejvyšší příspěvek na metr čtvereční zelené střechy je 1 400 korun. Maximální dotace na jeden projekt tedy může dosáhnout 1,4 milionu korun,“ uvedl 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. Od vyřízení žádosti mají žadatelé 18 měsíců na výstavbu zelené střechy, která pak musí splnit pětiletou udržitelnost.

Od roku 2015 se v Česku rozloha zelených střech podle dat Svazu zakládání a údržby zeleně více než zdvojnásobila, přičemž jen v loňském roce přibylo 256 tisíc metrů čtverečních nových zelených střech. Podle Josefa Zapletala, který se realizaci zelených střech věnuje, se v poslední době zákazníci také čím dál častěji soustředí nejen na cenu, ale také na možnosti řešení a využití.

Přestože zatím stále převažují zelené střechy na novostavbách, jež si obvykle objednávají soukromníci, přibývá i veřejných zakázek, kdy se zeleň nejčastěji dává na střechy škol, nemocnic, úřadů či bytových domů. „Naším snem jsou zelené střechy na kilometrech čtverečních spedičních firem rozesetých po celé republice,“ dodal Zapletal.

Zeleň na střeše zadržuje vodu i oxid uhličitý

Kromě zkrášlení jindy obyčejné střechy nabízí zeleň řadu výhod, a to jak pro majitele domů, tak pro životní prostředí. Rostliny přirozeně zadržují vodu a díky své tepelné izolační funkci snižují náklady na ochlazování a vytápění budov. Především ve městech pak lidé ocení také snížení prašnosti a zadržování škodlivých látek.

„Z pohledu adaptace měst na změnu klimatu jsou zelené střechy jedinečným opatřením, které lze na rozdíl od jiných realizovat bez ohledu na dostupnost nezastavěných prostranství,“ uvedla ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková.

V souvislosti s rostoucí oblibou trendu pak pořádá Odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně každoročně soutěž o Zelenou střechu roku. Mezi hlavními kritérii letošního ročníku byl již tradičně přínos pro životní prostředí, udržitelnost projektů nebo inovativnost řešení.

Letos porota ocenila například střechu Paláce Špork v historickém centru Prahy či polyfunkční budovu ve Vizovicích, jež dříve fungovala jako český pavilon na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně. „Teď slouží jako administrativní a výstavní centrum a zahrada na střeše jako klidová a prezentační zóna firmy,“ dodal předseda poroty Samuel Burian.

„Jsem velmi ráda, že se první zastávky podařilo vyřešit ještě před koncem roku, jak jsme v létě slíbili. Brňanům přinesou komfort při cestování, a navíc můžeme být svědky testování zcela nové varianty – zelených přístřešků, které doposud v Brně nebyly,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková. Konkrétně to znamená, že střechy přístřešků jsou osázeny netřesky a rozchodníky, což jsou nenáročné rostliny. Mezi výhody přírodních zelených střech patří příjemný vzhled i absorpce slunečních paprsků.

Zatímco první čtyři přístřešky jsou zelené, v dalších případech se budou testovat ještě dva typy zastávek. Na základě zkušeností se bude město posléze rozhodovat, které přístřešky jsou vhodné pro danou lokalitu. Brno má v tuto chvíli 1450 zastávek MHD a 573 je jich zastřešeno.

Zelenou střechu rozkládající se na ploše o velikosti sto metrů čtverečních  a obsahující více než 1200 rostlin doplňuje pobytová terasa s dalšími rostlinami. „Náklady na vybudování naší zelené střechy byly 189 tisíc korun, které jsme obdržely z nadačního fondu Zelený poklad. V loňském roce jsme vybudovali pro děti také relaxační místnost, ze které se právě vychází na pobytovou terasu, z níž je krásný pohled nejen na zelenou střechu, ale i do okolí,“ uvedla ředitelka školy Věra Šimečková. Záměrem fondu je pomáhat subjektům v péči o životní prostředí s důrazem na vzdělávání veřejnosti.

Podle údajů Svazu zakládání a údržby zeleně vzrostla meziročně plocha tzv. zelených střech v zemi o 26,7 procenta na 247 000 metrů čtverečních. Tyto osázené střechy se nacházejí především v Praze, Brně, Ostravě nebo právě v Plzni.