Lidé by měli například omezit pobyt na slunci mezi 11. a 15. hodinou, kdy je intenzita UV záření dvakrát vyšší než třeba v 10 hodin. Při pobytu na slunci je také důležité používat širokospektré opalovací krémy, ideálně s faktorem alespoň 50, a každé dvě hodiny vrstvu krému obnovovat. Vhodný je také oděv s delšími rukávy, zapomínat by lidé neměli ani na sluneční brýle a pokrývku hlavy.

„Nezapomínejte ani na mladší členy rodiny, protože časté spálení v dětství může zvyšovat riziko rakoviny kůže v dospělosti. Malé děti patří mezi nejcitlivější skupinu a do tří let by měly být na slunci jen minimálně,“ zdůrazňují odborníci z Loono. Do péče o kůži spadá také pravidelná kontrola mateřských znamének. Pro jejich posouzení se využívá kritérií symetrie, ohraničení, barvy, průměru a změn v čase. „Obvykle se jedná o podivně se měnící mateřské znaménko, které se zvětšuje nebo mění barvu a tvar. Vyskytuje se převážně na kůži, ale může se objevit i pod nehtem nebo v oku. Hlídat je potřeba i vlasovou část hlavy, kde se může melanom rovněž vyskytnout,” uvedla zakladatelka Loono Kateřina Vacková.

Autorský článek Venduly Čermákové s využitím informací z Loono

Výzkum byl veden profesorem Mattem Whitemanem z Lékařské fakulty Univerzity v Exeteru a profesorkou Uraiwan Panich z Lékařské fakulty Mahidol University v Bangkoku. Vědci vystavili lidské kožní buňky a myši ultrafialovému záření (UVA), které zapříčiňuje stárnutí kůže tím, že vyvolá v enzymech kolagenázy trávení kolagenu. Pokožka pak kvůli tomu ztratí elasticitu, což se projevuje právě vráskami a povislou kůží. Krom toho se UVA záření dostane v pokožce hlouběji a ničí buněčnou DNA, což vede k rakovinotvorným mutacím. Mazáním krémy se můžeme bránit proti spálení, ale před pronikáním do hlubší vrstvy pokožky nás to neochrání.

Právě ochranou kožních buněk se zabývali vědci, kteří použili sloučeniny s názvy AP39 a AP123 vyvinuté na Univerzitě v Exeteru, o nichž už se ví, že jsou účinné v boji proti popáleninám, zánětům kůže nebo atopickému ekzému. Dobře si vedou také v prevenci stárnutí kůže jako takové, ale jejich použití proti stárnutí způsobenému slunečním zářením bylo otestováno poprvé. Látky brání tomu, aby záření vypnulo produkci a tvorbu energie v buněčných mitochondriích. Ty proti vlivům UVA ochraňují a spouštějí v nich protizánětlivé mechanismy, čímž zabrání aktivaci enzymů kolagenázy a následnému poškození kůže. Po úspěšném dalším výzkumu by mohly být molekuly AP39 a 1P123 použity v medicíně i kosmetickém průmyslu.

Zdroj: Univerzita v Exeteru

Výzkumnému týmu společnosti BioNTech se podařilo určit čtyři proteiny, které se nacházejí na povrchu až 90 procent rakovinných buněk kožních nádorů. Vakcína typu mRNA pak imunitní buňky naučí vytvářet proti těm rakovinným protilátky. Podle ředitele firmy Uğura Şahina spočívá na tomto principu budoucnost léčby infekčních i dalších nemocí. „Předpokládám, že za patnáct let bude třetina nově schválených léků založena na technologii mRNA,“ řekl pro Der Spiegel.

Vakcína s názvem BNT111 získala v první fázi klinických testů příznivé bezpečnostní hodnocení, a vstupuje tak do fáze druhé. Ta byla zahájena na konci června a zapojí se do ní 120 lidí. Dostanou vakcínu společně s protinádorovým lékem cemiplimab. Výzkumný tým bude vyhodnocovat, jak oba přípravky fungují společně a každý zvlášť. Zároveň probíhá testování individualizované léčby mRNA vakcínou u pacientů s rakovinou prsu a konečníku. Podávaná látka přitom vždy reflektuje konkrétní genetické charakteristiky jednotlivých nádorů.

Zdroje: Der Spiegel, The Hill

Kůže nás chrání před prochladnutím, infekcí nebo UV zářením. Stejně tak bychom ale měli chránit i my ji. Mezi nejčastější onemocnění kůže patří ekzém, akné, infekce, autoimunitní zánět, ale taky rakovina, která v Česku postihne až 15 tisíc lidí ročně. Jak o svou kůži pečovat a onemocnění předcházet? Odborníci z organizace Loono doporučují omezit pohyb na slunci mezi 11. a 15. hodinou, kdy je UV záření nejsilnější. Při pobytu na slunci je vhodné používat ochranný krém stejně jako pokrývky hlavy, sluneční brýle a dlouhé rukávy. Zapomínat bychom neměli na pravidelné návštěvy praktického lékaře, a naopak soláriím se raději vyhýbat.

Obzvlášť důležitá je vlastní kontrola kůže, respektive pigmentových znamének. Jak na to? Praktickou pomůckou je takzvaná ABCDE metoda, která odkazuje k pěti anglickým výrazům: asymmetry, border, color, diameter a evolution – česky tedy asymetrie, hranice, barva, průměr a vývoj. Co to znamená v praxi? Obyčejné a neškodné znaménko bývá zpravidla symetrické, má jasné hranice a jeho průměr by neměl být větší než 6 milimetrů. Naopak zbystřit bychom měli, pokud je znaménko zbarvené domodra či dočerna, případně se mění – ať už barevně, nebo třeba velikostně.

Místo hledání rad na internetu je v takovém případě vhodné zavolat svému praktickému nebo kožnímu lékaři. Organizace Loono radí, aby volající zdůraznil, že na kůži zpozoroval změny. Objednací doba se tím zkrátí, což může být v dané situaci klíčové.

Aby lékaři zvládli zkontrolovat všechny podezřelé nálezy kůže, musel by každý dermatolog prohlédnout ročně přes 27 tisíc pacientů. „Ohromilo mě, že pacienti mohou zemřít na rakovinu kůže jednoduše proto, že lékaři nemají nástroj k efektivní diagnostice. Rozhodl jsem se proto na problém zaměřit,“ uvedl autor výzkumu Luis Soenksen. Společně s lékaři a vědci vyvinul systém, který identifikuje podezřelé kožní útvary s přesností 90 procent. To je zhruba úroveň efektivity lékařského vyšetření.

Vysoká přesnost je dána novou metodou, která napodobuje činnost dermatologa. Takzvaná metoda ošklivého káčátka srovnává jednotlivé pigmentové skvrny a znaménka na těle pacienta a vybírá z nich útvary, které by měl prohlédnout lékař. Inovace umožní rychlou a přesnou diagnostiku a výrazně usnadní práci dermatologů. Algoritmus je veřejně dostupný a funguje na všech chytrých telefonech.