Psí návštěvy míří aktuálně na devět klinik, nově také na kliniku ústní, čelistní a obličejové chirurgie. Canisterapie funguje jako podpůrná metoda, která pacientům přináší klid, lepší náladu i větší chuť komunikovat a spolupracovat při léčbě. Přínos přitom nemocnice nevnímá jen u pacientů, ale i u personálu, kterému podobná setkání pomáhají odlehčit náročné prostředí nemocničního provozu.

Silné chvíle zažívají terapeuti i pacienti při návštěvách pravidelně. Jedna z canisterapeutek, Vendula Krivá, popsala moment, kdy její fenka Daisy vyskočila na speciální podložku k pacientovi do postele a muž se rozplakal štěstím. Právě takové okamžiky podle ní potvrzují, že blízkost psa může být důležitou součástí rekonvalescence. Pro tuto práci navíc nerozhoduje původ ani velikost psa, ale jeho klidná povaha, zdraví a schopnost zvládat kontakt s lidmi i nemocniční prostředí.

Bývalá veterinární sestra neměla žádné zdravotní potíže, které by ji na nemoc upozornily. Fenka se však začala chovat zvláštně při tréninku i doma. Opakovaně se snažila přiblížit k obličeji své majitelky a očichávala její dech, přičemž působila nervózně a nechtěla přestat. Když se jedné noci Fergusonová probudila a našla ji sedět vedle postele s čumákem těsně u jejího nosu, rozhodla se raději podstoupit lékařské vyšetření.

Základní krevní testy žádné problémy neodhalily, ale žena se rozhodla pro detailní vyšetření na soukromé klinice. CT nakonec ukázalo nádor na plíci v prvním stadiu, který lékaři chirurgicky odstranili. Díky včasnému odhalení nemusela podstoupit chemoterapii ani ozařování a dnes říká, že jí její věrná fenka doslova zachránila život.

Podle odborníků se snížené riziko týká nádorů slinivky, prostaty, prsu, ledvin a mnohočetného myelomu. Vegetariáni obvykle přijímají více vlákniny, antioxidantů a dalších ochranných látek obsažených v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných produktech. Zároveň mívají nižší příjem nasycených tuků. Tyto faktory mohou přispívat k lepší ochraně buněk před poškozením a podporovat celkové zdraví organismu.

Tato zpráva může být inspirací k drobným úpravám jídelníčku. Není nutné stát se ze dne na den vegetariánem, ale zařazení více rostlinných jídel může být prospěšné v každém věku. Vyvážená strava, dostatek pohybu a pravidelné preventivní prohlídky zůstávají klíčem k dlouhodobému zdraví a kvalitnímu životu.

Dívka si byla vědoma toho, že její rozhodnutí znamená velkou změnu. Přesto neváhala a do prvního stříhání šla s úsměvem. Vlasy si nechala zkrátit o půl metru a darovala je na výrobu paruky pro onkologicky nemocné či pacienty s alopecií. Podpora rodiny jí dodala odvahu a zároveň jistotu, že dělá správnou věc. „Dneska už ani nevím, že jsem měla tak dlouhé vlasy. Po tom ustřihnutí je to strašně dobrý pocit,“ uvedla desetiletá slečna, která poprvé začala uvažovat o darování vlasů už o pár let dříve, když viděla televizní pořad o onkologicky nemocných dětech. Tehdy si řekla, že až jí narostou do potřebné délky, daruje je. Uběhlo pár let a k uskutečnění jejího plánu ji popostrčila nepřímo kamarádka z baletu. „Vždycky obdivovala moje dlouhé vlasy a já se pak dozvěděla, že trpí alopecií. A to mě povzbudilo plán uskutečnit,“ vysvětlila Dorotka.

Vlasy budou využity k výrobě paruk pro děti, které podstupují náročnou léčbu a přišly o vlastní. Takový dar má obrovskou hodnotu nejen praktickou, ale i psychickou. Pomáhá vrátit sebevědomí a pocit normálnosti.

Test je založený na analýze genetických a biologických markerů v krvi a dokáže identifikovat ženy s výrazně vyšším rizikem vzniku nemoci. To lékařům umožní sledovat ohrožené pacientky cíleněji a případně zasáhnout ještě před tím, než se rakovina rozvine do pokročilého stadia. Podle odborníků jde o průlom, který by mohl zachránit tisíce životů ročně.

Ačkoliv test zatím čeká na širší klinické využití, výsledky výzkumu vzbuzují velkou naději. Ukazují, že prevence a včasné odhalení mohou být stejně důležité jako samotná léčba. Pokud se metoda osvědčí v praxi, může se stát novým standardem péče a dát ženám větší kontrolu nad vlastním zdravím a hlavně více času.

Výzkum vědců, kteří v říjnu získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, ukazuje, že tyto buňky fungují jako jakási brzda imunitního systému. Dokážou rozpoznat okamžik, kdy obranná reakce překračuje zdravou míru, a vyslat signály, které ostatní imunitní buňky zklidní. Tento mechanismus je klíčový pro to, aby se organismus dokázal bránit infekcím, aniž by přitom poškozoval vlastní tkáně.

Objev má velký potenciál pro budoucí medicínu. Lepší pochopení fungování těchto buněk může otevřít cestu k novým způsobům léčby autoimunitních chorob, alergií nebo komplikací spojených s transplantacemi. Český výzkum tak znovu potvrzuje, že i práce v základní vědě může mít zásadní dopad na kvalitu života pacientů po celém světě.

Dále vědci objevili enzym, který zvířatům umožňuje obnovu končetin. A byť jsme zatím na začátku, otevírá se fascinující možnost, že jednou dokážeme regenerovat po úrazech mnohem víc, než si dnes umíme představit. K tomu přidejme úspěšné použití technologie CRISPR-Cas9 k opravě závažné genetické mutace u novorozenců a rázem jsme svědky okamžiků, které doslova mění budoucnost medicíny.

Pozitivních zpráv je ale ještě víc. Vznikají nové cesty k prevenci rakoviny, imunoterapie jsou stále přesnější a mezinárodní týmy vědců skládají nejdetailnější atlas lidského těla, jaký kdy vznikl. Všechny tyto objevy dávají naději, že onemocnění, která jsme dříve považovali za neřešitelná, budou jednou léčitelná nebo dokonce úplně vyléčitelná. Rok 2025 tak ukazuje, že budoucnost zdravotnictví může být nejen technologicky pokročilejší, ale také mnohem optimističtější.

Vědci mapují, jak střevní mikrobiom komunikuje s mozkem prostřednictvím imunitních, nervových a hormonálních cest, což je propojená osa, která formuje kognitivní funkce po celý život. Tento celkový obraz je důležitý, když se ptáme, zda konzumace prebiotik může v pozdějším životě zlepšit paměť.

Odborníci zkoumali, zda přidání denního prebiotika k malému množství proteinového doplňku a lehkému cvičení s odporem může ovlivnit kognitivní funkce u starších dvojčat. Tým do studie zahrnul 36 párů, každý ve věku 60 let a starších, a jednomu z dvojčat podávali inulin a fruktooligosacharidy, zatímco druhé dvojče dostávalo placebo, vše za podmínek dvojitě zaslepené studie. Prebiotická skupina následně po 12 týdnech dosáhla vyššího skóre v kombinovaném kognitivním faktoru a udělala méně chyb v PAL testu, což je vizuálně párový asociovaný úkol citlivý na změny související s časnou Alzheimerovou chorobou. „Jsme nadšeni, že tyto změny uvidíme už za 12 týdnů. To představuje obrovský příslib pro zlepšení zdraví mozku a paměti u naší stárnoucí populace,“ řekla doktorka Mary Ni Lochlainn z King’s College London, která studii vedla.

Nedávná studie, která po dobu 18 let sledovala 82 297 dojíždějících, zjistila, že lidé, kteří dali přednost šlapání do pedálů před motorem, měli o 50 procent nižší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu nebo cerebrovaskulární onemocnění, což je termín, který zahrnuje mrtvici a další problémy s cévami v mozku. Stejný výzkum spojil každodenní jízdu na kole s mnohem lepšími zdravotními výsledky napříč všemi oblastmi – 47% pokles úmrtí z jakékoli příčiny a 24% pokles diagnóz rakoviny.

Výzkumníci čerpali data ze skotské longituduální studie, což je záznam ze sčítání lidu, který zahrnuje osoby ve věku 16 až 74 let. Účastníci v roce 2001 uvedli svůj hlavní způsob dojíždění. Výzkumníci je rozdělili do tří skupin: cyklisté, chodci a neaktivní cestovatelé. S každou osobou byly následně propojeny hospitalizace, záznamy o lékařských předpisech a úmrtní listy. Tento přístup umožnil týmu vypočítat poměr rizik, což je statistika, která porovnává pravděpodobnost události v jedné skupině s jinou v průběhu času. Cyklisté vykazovali poměr rizika 0,53 pro úmrtnost ze všech příčin, což znamená o 47 procent nižší riziko než řidiči automobilů nebo cestující hromadnou dopravou.

Výzkumníci z Oxfordské univerzity a amerického Národního institutu zdraví zanalyzoval pohyb více než 85 000 dospělých narozených ve Velké Británii. Odborníci respondenty sledovali téměř šest let. Zjistili přitom, že denní průměr 9 000 kroků ve srovnání s 5 000 odpovídal 16% snížení pravděpodobnosti vzniku 13 běžných typů rakoviny. Tento přínos se začal projevovat kolem 7 000 kroků, kdy bylo riziko o 11 procent nižší, a po hranici 9 000 kroků se ustálil.

Devět tisíc kroků je vzdálenost asi 7,2 kilometru, což je celkem zhruba 90 minut chůze za den. Nedávné studie přitom naznačují, že typický Američan udělá denně pouze asi 4 000 kroků, což je úroveň, kterou odborníci klasifikují jako sedavý způsob života. Práce z domova omezila počet kroků, které se dříve vynakládaly při dojíždění, a dlouhé videohovory podporují téměř nepřetržité sezení. Odborníci přitom díky studii zjistili, že nahrazení hodiny sezení jemnými domácími pracemi může snížit riziko rakoviny o šest procent.

V nedávné studii vědci zjistili, že přínosy cvičení pro duševní zdraví nejsou vázány pouze na intenzitu nebo trvání. Jsou úzce spjaty s kontextem, v němž se aktivita provádí – například s tím, zda se provádí samostatně nebo s ostatními, uvnitř nebo venku, pro zábavu nebo z povinnosti. Ne každý pohyb je stejný. Venčení psa, jízda na kole s přáteli nebo účast na tanečním kurzu bývají příjemnými aktivitami. Ale drhnutí podlahy nebo běhání do práce už nemusí. I když je fyzická námaha stejná, zážitek a jeho emocionální dopad se může velmi lišit.

Vědci provedli analýzu tří druhů studií: rozsáhlých populačních průzkumů, randomizovaných kontrolovaných studií a menší skupiny studií zaměřených na kontext. Data z velkého množství studií ukázala jasné vzorce: lidé, kteří se pravidelně věnují fyzické aktivitě ve volném čase (věcem, které si vybírají pro radost) mají tendenci hlásit méně depresí a úzkostí. Důležitý je ovšem právě kontext. Pokud hrajeme fotbal a dáme gól, cítíme se jako hrdinové, avšak pakliže trefíme tyčku a ostatní se nám smějí, může to mít opačný efekt. Stejně tak, když jdete na skupinovou lekci cvičení na lektora, kterého máte rádi, vyvolá to ve vás jiné pocity, než když je horko a musíte jít pěšky do práce, protože kolabuje doprava. Fyzická aktivita může být prospěšná, ale její dopad závisí na mnoha faktorech.

V polovině června 2025 schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) lék lenacapavir, pod obchodním názvem Yeztugo, jako preventivní metodu proti HIV pro dospělé i dospívající od 35 kilogramů váhy. Injekci, za kterou stojí americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, je potřeba aplikovat dvakrát ročně.

Firma lék testovala během dvou rozsáhlých studií. První z nich, do které se zapojilo více než 2 000 žen v subsaharské Africe, vedla ke snížení infekcí o 100 procent a prokázala převahu nad pilulkou Truvada, která se musí užívat denně. Cena léčiva v USA je aktuálně nastavena na zhruba 28 218 dolarů ročně (609 512 korun), přičemž aktivisté tlačí na snížení ceny, aby byly injekce dostupnější.

Je to poprvé, co se podařilo takto jasně doložit, že když zpozorníme – ať už kvůli zvuku, dotyku, pohybu nebo třeba chuti – v mozku se „rozsvítí“ jedno a totéž hluboké místo. Tou klíčovou oblastí je retikulární formace v mozkovém kmeni a centrální část talamu. O jejich důležitosti se vědělo už dřív – například u lidí v kómatu nebo s poruchou vědomí tu bývá aktivita narušená. Ale až teď máme v rukou důkazy, že právě tyto části mozku hrají hlavní roli i u zcela zdravých lidí.

Vědci analyzovali přes 1 500 skenů mozků, přičemž lidé při testech reagovali na různé smyslové podněty. A výsledek byl překvapivě jednotný: kdykoli přišlo něco důležitého (náhlý zvuk, dotek, změna obrazu) aktivovalo se právě toto centrum. Nešlo přitom o běžné, pasivní vnímání, ale o chvíle, kdy člověk zpozorněl.

Tento objev je výjimečný hned v několika ohledech. Především pomáhá pochopit, jak vlastně funguje naše bdělost a vnímání. Ale co je ještě důležitější – otevírá nové možnosti pro léčbu. Lékaři díky tomu mohou cílit přímo na tyto hluboké mozkové struktury, ať už léky, ultrazvukem, nebo mozkovou stimulací. To může pomoct lidem s poruchami pozornosti, se spánkovými obtížemi, ale i těm, kteří se zotavují po mozkové příhodě.

Výzkumníci trénovali FaceAge na téměř 59 tisíců fotografiích domněle zdravých lidí z veřejných souborů dat. Poté algoritmus otestovali na více než 6 tisících pacientech s rakovinou, přičemž použili fotografie pořízené na začátku radioterapie. Studie následně zjistila, že pacienti s rakovinou vypadali v průměru asi o pět let starší, než byl jejich skutečný věk, a měli tendenci vykazovat vyšší hodnoty FaceAge než lidé bez rakoviny. Model také pomohl lékařům lépe předpovědět krátkodobou délku života pacientů s rakovinou, kteří podstupují paliativní péči. 

Výzkumníci uvedli, že tento nástroj by mohl pomoci lékařům i pacientům s onkologickým onemocněním při rozhodování o péči v závěru života. Zároveň by se dal využít i při řešení řady dalších zdravotních problémů.

Dosavadní experimenty ukazují na potenciál látky florizin, která se v jabloních nachází, při prevenci a léčbě cukrovky. Florizin upravuje hladinu glukózy v krvi. „Podle vegetativního období ovocného stromu zjišťujeme obsah látek a určujeme, kdy je nejlepší listí sundat. Dbáme na to, aby tam bylo florizinu co nejvíce a zároveň abychom jablkům neublížili. Kdyby se listí otrhalo před dozráním, tak plody nedozrají. Poté listí sušíme na určité teplotě, abychom florizin nezničili,“ popsala projekt vědkyně Aneta Bílková. Vzhledem k faktu, že listí je odpadní produkt, nabízí se využití přírodního zdroje jakožto levného výrobního materiálu do potravních doplňků a jiných produktů.

Cukrovka neboli diabetes je metabolické onemocnění způsobené zejména nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu, stresem a špatným stravováním. Zdravotní pojišťovny evidují v Česku více než 1,1 milionu lidí, kteří se s cukrovkou léčí. Součástí prevence je i příjem doplňků stravy na bázi rostlinných extraktů.

Studie zjistila, že lidé s nejvyšší úrovní spokojenosti se svým životem mají o 10–21 % nižší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání s těmi, kteří mají nízkou životní spokojenost. Konkrétní výsledky ukázaly:

• o 44 % nižší riziko ischemické choroby srdeční,
• o 45 % nižší riziko mrtvice,
• o 51 % nižší riziko srdečního selhání,
• o 56 % nižší riziko srdečního infarktu.

Výzkumníci proto doporučují, aby zdravotníci zahrnuli do rutinní péče strategie zaměřené na zlepšení životní spokojenosti. Ty mohou zahrnovat pravidelné fyzické aktivity, společenské aktivity a techniky zvládání stresu, jako je meditace nebo mindfulness.

Studie také zkoumala, jak spokojenost s rodinou, přátelstvím, zdravím či financemi ovlivňuje kardiovaskulární zdraví. Výsledky ukázaly, že pozitivní psychologické faktory mají nejen přímý vliv na riziko srdečních onemocnění, ale také zlepšují celkovou kvalitu života. Tento výzkum tedy připomíná, že by součástí moderní zdravotní péče neměla být jen prevence nemocí, ale i podpora životní spokojenosti.

Objev učinil poté, co tyto nemoci způsobily celosvětové ztráty v hodnotě stovek milionů dolarů. Nový hybridní banán je výsledkem spolupráce mezi společnostmi Chiquita, KeyGene, MusaRadix a skupinou vědců z Wageningen University and Research. Prototyp rostliny je produktem pečlivě kombinovaných konvenčních šlechtitelských technik s pomocí moderní technologie analýzy DNA.

Gert Kema, profesor fytopatologie ve Wageningen, považuje vývoj hybridního banánu za velký průlom v pěstování. „Už nějakou dobu víme, že konvenční šlechtění nám může pomoci vyvinout rostliny odolné vůči nemocem,“ uvedl Kema. „Nyní jsme to dokázali, a co je důležitější, ukázali jsme, že pomocí nejnovějších genetických nástrojů to dokážeme mnohem rychleji než ostatní. To je velmi důležité pro budoucnost pěstování banánů,“ dodal.

Jejich první pomoc zahrnuje čištění ran a provádění amputací. Je zajímavé, že výběr metody péče odpovídá typu poranění. Erik Frank, behaviorální ekolog z univerzity ve Würzburgu poukázal na toto zajímavé chování. Podle něj je ve zvířecí říši ojedinělé. „Jde o doslova jediný případ, kdy dochází mezi zvířaty k sofistikované a systematické amputaci jedince jiným příslušníkem jeho druhu,“ uvedl Frank. Floridští mravenci tesaříci navíc rozpoznají, kdy jsou pro amputaci vhodné podmínky. Poraněnou končetinu odstraní, jen pokud je rána výše na noze, tedy v oblasti s více svaly, které potlačují cirkulaci. Bakteriím tak trvá déle, než se dostanou dále do těla.

Amputace mravenci trvá pouhých 40 minut. To znamená, že pokud není noha uříznuta bezprostředně po infekci, šance na přežití jsou mizivé. Proto se mravenci uchylují k intenzivnímu čištění poranění holenní kosti, aby zabránili infekci. Jejich strategie je vskutku důmyslná.

Tai chi je starověká čínská praxe, která kombinuje jemné pohyby, meditaci a dýchací techniky. Často se nazývá „meditace v pohybu“ a vyznačuje se pomalými, plynulými pohyby prováděnými s relaxací a soustředěním. Podle nejnovějšího výzkumu může právě kombinace cvičení Tai Chi a kognitivně behaviorální terapie pomoci pacientkám, které přežily rakovinu prsu, lépe spát. Tyto prostředky mohou také snížit zánět a zlepšit antivirovou obranu.

Po dobu 15 měsíců výzkumníci z UCLA Health bedlivě sledovali 90 pacientů, kteří přežili rakovinu prsu, a analyzovali zánětlivé biomarkery ve vzorcích krve. Tai Chi vedlo k výraznému, trvalému snížení zánětu mezi účastníky ve srovnání s kognitivně behaviorální terapií. Na druhou stranu respondenti, kteří podstoupili kognitivně behaviorální terapii, prokázali větší transkripty antivirových genů. Posílili tedy obranyschopnost těla proti infekcím.

Vědci testovali polární i nepolární frakce extraktů z pomerančové kůry. „Představte si svůj salátový dresink: cokoli v části s vodou nebo octem tvoří polární frakci; cokoli v oleji, mimo dosah vody, je nepolární frakce,“ vysvětlil profesor Wang. „Použitá rozpouštědla nebyla přesně jako voda a olej, ale mají podobnou polaritu.“

Analýza ukázala, že nepolární frakce účinně inhibovala produkci škodlivých chemických látek. Vědci také identifikovali sloučeninu zvanou feruloylputrescin, která v polární frakci významně potlačovala enzym zodpovědný za produkci TMAO. „Jedná se o nový objev, který zdůrazňuje dosud neuznaný zdravotní potenciál feruloylputrescinu při snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedl Wang.

Podle všeho by měly být tedy přírodní extrakty z pomerančových slupek bezpečné pro lidskou spotřebu, což otevírá možnosti jejich nového využití. Jenom ve Spojených státech se totiž každoročně vyprodukuje pět milionů tun pomerančových slupek, především při výrobě šťávy. Obvykle se polovina těchto slupek používá jako krmivo pro dobytek, zatímco zbytek se vyhazuje.