Světelnou zoo najdete ve Světě bludišť v Drnholci na Břeclavsku. Její součástí je patnáct kovových soch dvanácti druhů zvířat, světelný tunel, světelná houpačka i jedno osvětlené bludiště se soutěží. Zoo doplňuje sezonní atrakce, které přes zimu nejsou v provozu – levandulový labyrint či podzimní svět dýní a pyramid. „Na skulpturách jsme pomocí světýlek zdůraznili nejvýraznější rysy tak, aby byly z dálky k rozeznání. U žirafy dlouhý krk, u nosorožce zase roh. V dalších letech bychom chtěli postupně přidávat další zvířata, celkový počet by ale neměl překročit třicítku,“ doplnil provozovatel Vlastimil Tomaštík. Kromě procházky po světelné zoo majitelé vybudovali v areálu také světelný tunel tvořený 16 šestiúhelníky, který je koncipovaný jako fotoatrakce. Otevřená je vždy od středy do neděle od 16:00 do 20:00. V provozu by měla být do konce ledna.

Zítra, na Štědrý den, rovněž doporučujeme vyrazit pozdravit zvířátka. Na Štědrý den a oba vánoční svátky budou mít děti do 15 let vstup do pražské zoo za 1 Kč. Osazenstvu zahrady je možné nosit jedlé dárky. Uvítají jablka, mrkev či suché pečivo. Jak zvířatům chutná, se mohou zájemci přijít podívat během vánočních komentovaných krmení. 

Malí ptáci mají pozoruhodnou schopnost snížit během zimních nocí svou tělesnou teplotu o několik stupňů ve snaze šetřit energii. Tato fyziologická adaptace je zásadní pro jejich přežití, vzhledem k omezeným zdrojům potravy, které jsou k dispozici během chladných měsíců. Když se však ptáci nakazí, jejich těla zareagují zvýšením teploty, což je přirozený obranný mechanismus, který je v rozporu s jejich potřebou šetřit energii. Tehdy pro ně není žádoucí vynakládat energii na shánění potravy.

Podle získaných dat ve výzkumu ptáci, kteří měli v zimě přístup k potravě prostřednictvím krmítek, byli schopni v noci udržovat o něco vyšší tělesnou teplotu ve srovnání s těmi, kteří něco takového neměli. To naznačuje, že nashromáždili dostatek energie, aby přežili zimní noc, aniž by museli tolik snižovat svou tělesnou teplotu. „Spousta lidí ráda krmí ptáky. Naše studie ukazuje, že to může mít pozitivní vliv na schopnost našich malých ptáků bojovat s infekcí,“ řekla Hannah Watson, bioložka z Lundské univerzity.

Výzkumný tým z laboratoře Durhamské univerzity použil 4D ultrazvukové skenování ke studiu obličejových reakcí plodů. Ukázalo se přitom, že reagují na chuť jídla, které konzumují jejich matky. Vědci zvolili pro porovnávání mrkev a kapustu. Děti se častěji smály, když byly vystaveny příchuti mrkve.

„Řada studií naznačila, že děti mohou cítit chuť a čich v děloze. Tyto závěry však byly založeny na výsledcích po porodu, zatímco naše studie je první, která zaznamenala tyto reakce před narozením,“ poukázala vedoucí výzkumu Beyza Ustun. V důsledku toho se odborníci domnívají, že opakované vystavení různým příchutím před narozením by mohlo ovlivnit preference potravin dětí po porodu. Pokud by se tvrzení potvrdilo, mohlo by možné vést své potomky ke zdravému stravování ještě před tím, než přijdou na svět.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Psychological Science

Studie, za kterou stojí odborníci z Univerzity Aalto ve Finsku, se zabývala tím, jak určité úpravy krmiva pro zvířata mohou udržet produkci a zároveň zpřístupnit více potravin pro lidi. Podle výzkumníků by realizace série relativně jednoduchých změn mohla podstatně zvýšit globální zásobování potravinami a poskytnout potraviny až o 13 procent více lidem než doposud. To vše, aniž by bylo nutné zvýšit využívání přírodních zdrojů nebo zavést zásadní změny ve stravování lidí.

V současné době se asi třetina produkce obilnin používá jako krmivo pro zvířata a čtvrtinu ulovených ryb nekonzumují lidé. Vědci proto zkoumali potenciál využití zbytků plodin a vedlejších produktů potravin při produkci hospodářských zvířat a ryb. Pokud by se to zavedlo do praxe, uvolnilo by se značné množství potravin, které by mohly nasytit mnoho osob. Zvířata by totiž byla krmena převážně citrusovou dužinou nebo cukrovou řepou, nikoliv jídlem, které konzumují lidé.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Nature Food

Pražská zoologická zahrada dostala přesně šedesát neprodaných vánočních stromků. Darované jedle chovatelé předali vybraným zvířatům. Pochutnali si na nich především kopytníci. Pro další zvířata, jako jsou například papoušci nestoři kea nebo medojedi, se jednalo o takzvaný enrichment. Jde o obohacení a zpestření prostředí živočichů, kteří se nacházejí v lidské péči. Zábava však ještě zdaleka nekončí. V lednu na zvířata čekají větve z vánočního stromu ze Staroměstského náměstí.

Zvířata navíc dostala krmivo, které jim na Štědrý den přinesli návštěvníci. Mezi nejhojněji zastoupené dary patřila jablka, kterých se sešlo celkem 680 kilogramů. Druhým nejčastějším krmivem byla mrkev s 560 kilogramy a na třetím místě se umístilo 530 kilogramů suchého pečiva. Zvířata v zoo si tak užila parádní hostinu.

Zdroj: Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací ze Zoo Praha a Českých novin

Sepište si seznam hostů

Krmítko je pomyslným švédským stolem, ze kterého si každý opeřenec vybere, co je mu libo. Když však věnujete pár dní tichému pozorování, snadno odhadnete, jací hosté ho navštěvují nejčastěji. Tomu pak můžete uzpůsobit složení podávaného zobu.

Větší ptáci si smlsnou na neloupaných semenech slunečnice nebo lnu a nepohrdnou ani ovesnými vločkami. Menším návštěvníkům, jako jsou třeba sýkorky, udělá radost proso nebo směs pro andulky běžně dostupná v každém zverimexu. Pochoutkou a bohatým zdrojem energie jsou také lojové koule obalené semínky. Ty však pro jistotu zbavte obalových sítěk sloužících k zavěšení – ptáci by v nich mohli uvíznout.

Příjemným zpestřením jsou také bobule – například jeřabiny, černý bez nebo rakytník. Pokud k nim tedy máte přístup, s klidným svědomím se s hladovými zobáčky podělte. Do krmítka naopak nepatří zbytky jídla z kuchyně nebo cokoliv zkaženého či plesnivého.

Nezapomínejte na vodu

Byť máme pocit, že mají zvířata v přírodě k vodě neomezený přístup, jakmile teploty klesnou pod nulu, může to být zcela naopak. Ke krmítku proto pravidelně pokládejte i mističku s trochou čerstvé vody z kohoutku.

Z větviček jsou zajíci na větvi

Při procházce lesem uděláte zajícům i vysoké lesní zvěři dobrou službu, když jim do krmelce mezi seno přihodíte trochu sušených větviček. Klidně to může být roští, které vám zbylo z podzimního prořezávání ovocných stromků. Zvířata větvě velmi ráda ohlodávají, a navíc jim poskytnou další výživné látky.

Energii jim dodají také žaludy, kaštany či bukvice. Ty je vhodné sesypat na jedno místo, na které si zvířata zvyknou chodit. Zde však platí všeho s mírou – například dančí zvěř je velmi hltavá a velké množství kaštanů by jí kvůli obsaženým saponinům mohlo přivodit nemalé zdravotní komplikace.

Divoká zvířata pak milují ovoce a zeleninu, z nichž čerpají vitamíny, ale i tekutiny. Můžete je tak pohostit jablky, hruškami, mrkví nebo třeba krmnou řepou.

S obilím a pečivem opatrně

Z obilí je k přikrmování vhodný pouze oves. Pokud chcete takto „zrecyklovat“ starší pečivo, musí být dokonale suché a podávané pouze v omezeném množství.

Pečivo, které ještě není zcela tvrdé, můžete rozdrobit na menší kousky a nasypat ho vodním ptákům. Nikdy však zvířatům nepodávejte čerstvé pečivo a kynuté výrobky, stejně jako pečivo se známkami plísní.

Malí spoluobyvatelé

Za roztomilými zvířátky často vůbec nemusíte do lesa – stačí se vydat před dům nebo do nejbližšího parku. Veverky, které tam potkáte, můžete pohostit nejrůznějšími oříšky a semínky, ale i kousky jablek a mrkve – stačí je nasypat pod strom.

A co ježci? Ti přes zimu spí – nebo by alespoň měli. Pokud tedy v zimě ježka venku potkáte, nejspíš mu došly uložené energetické zásoby nutné k hibernaci. V takovém případě se telefonicky spojte s nejbližší záchrannou stanicí nebo Českým svazem ochránců přírody. Ježek je u nás totiž zákonem chráněný. Při dočasné domácí péči tento hmyzožravec nepohrdne libovým vařeným masem natrhaným na malé kousky nebo konzervou pro psy či kočky.

Zdroje: priroda.cz; zvirevnouzi.cz

Švéd byl už odmalička nadšencem do elektroniky, robotiky a umělé inteligence. K dětskému nadšení přidal časem i profesní zkušenosti a nyní už je z něj vědec, expert na robotiku. Krmítko nazvané BirdBox se stalo jeho osobním projektem, kterému se zatvrzele věnuje už pár let. S trochou nadsázky jde vlastně o obdobu automatu na potraviny, jen k němu nechodí lidé s dvacetikorunou, ale ptáci se zátkou od lahve. Například. Jídlo jim ale vypadne taky.

„Prvním krokem je probudit u ptáků zájem o krmítko a dát jim čas, aby se s ním sžili. Pro to je musíte pravidelně krmit,“ popisuje začátky svého experimentu se strakami vědec. Později se nainstaluje ono speciální zařízení a ptáci se mění na sběrače odpadků, mzda je v naturáliích. Forsberg věří, že obdobným způsobem by se ptáci dali vytrénovat ke sběru takřka čehokoliv – nedopalky počínaje, slimáky ani zdaleka nekonče. Projekt chce proto nadále rozvíjet a inspirovat jím i ostatní.

Umístit venku krmítko je bezesporu záslužná činnost, je ale třeba mít na paměti, že i pro ni existují jistá pravidla. Nejvděčnější krmivo jsou jádra ořechů a slunečnicová semínka, ptáci mají rádi také jablka, nesolenou strouhanku z bílého pečiva nebo lůj. Naopak jim nesvědčí chléb či zbytky z kuchyně.

Pozorování ptáků se věnuje čím dál více lidí. Vedle běžných druhů lze u krmítek spatřit také stehlíky, pěnkavy nebo drozdy. Odborníci také zdůrazňují nutnost pravidelného čištění krmítek.

Zdroj: ceskenoviny.cz