Příroda uléhá k zimnímu spánku a mizí s ní i většina potravy pro volně žijící zvířata. Rádi byste němým tvářím přilepšili a dopřáli jim něco dobrého k snědku? Přečtěte si, co jim v zimě přijde vhod a čemu se naopak vyvarovat.
Krmítko je pomyslným švédským stolem, ze kterého si každý opeřenec vybere, co je mu libo. Když však věnujete pár dní tichému pozorování, snadno odhadnete, jací hosté ho navštěvují nejčastěji. Tomu pak můžete uzpůsobit složení podávaného zobu.
Větší ptáci si smlsnou na neloupaných semenech slunečnice nebo lnu a nepohrdnou ani ovesnými vločkami. Menším návštěvníkům, jako jsou třeba sýkorky, udělá radost proso nebo směs pro andulky běžně dostupná v každém zverimexu. Pochoutkou a bohatým zdrojem energie jsou také lojové koule obalené semínky. Ty však pro jistotu zbavte obalových sítěk sloužících k zavěšení – ptáci by v nich mohli uvíznout.
Příjemným zpestřením jsou také bobule – například jeřabiny, černý bez nebo rakytník. Pokud k nim tedy máte přístup, s klidným svědomím se s hladovými zobáčky podělte. Do krmítka naopak nepatří zbytky jídla z kuchyně nebo cokoliv zkaženého či plesnivého.
Byť máme pocit, že mají zvířata v přírodě k vodě neomezený přístup, jakmile teploty klesnou pod nulu, může to být zcela naopak. Ke krmítku proto pravidelně pokládejte i mističku s trochou čerstvé vody z kohoutku.
Při procházce lesem uděláte zajícům i vysoké lesní zvěři dobrou službu, když jim do krmelce mezi seno přihodíte trochu sušených větviček. Klidně to může být roští, které vám zbylo z podzimního prořezávání ovocných stromků. Zvířata větvě velmi ráda ohlodávají, a navíc jim poskytnou další výživné látky.
Energii jim dodají také žaludy, kaštany či bukvice. Ty je vhodné sesypat na jedno místo, na které si zvířata zvyknou chodit. Zde však platí všeho s mírou – například dančí zvěř je velmi hltavá a velké množství kaštanů by jí kvůli obsaženým saponinům mohlo přivodit nemalé zdravotní komplikace.
Divoká zvířata pak milují ovoce a zeleninu, z nichž čerpají vitamíny, ale i tekutiny. Můžete je tak pohostit jablky, hruškami, mrkví nebo třeba krmnou řepou.
Z obilí je k přikrmování vhodný pouze oves. Pokud chcete takto „zrecyklovat“ starší pečivo, musí být dokonale suché a podávané pouze v omezeném množství.
Pečivo, které ještě není zcela tvrdé, můžete rozdrobit na menší kousky a nasypat ho vodním ptákům. Nikdy však zvířatům nepodávejte čerstvé pečivo a kynuté výrobky, stejně jako pečivo se známkami plísní.
Za roztomilými zvířátky často vůbec nemusíte do lesa – stačí se vydat před dům nebo do nejbližšího parku. Veverky, které tam potkáte, můžete pohostit nejrůznějšími oříšky a semínky, ale i kousky jablek a mrkve – stačí je nasypat pod strom.
A co ježci? Ti přes zimu spí – nebo by alespoň měli. Pokud tedy v zimě ježka venku potkáte, nejspíš mu došly uložené energetické zásoby nutné k hibernaci. V takovém případě se telefonicky spojte s nejbližší záchrannou stanicí nebo Českým svazem ochránců přírody. Ježek je u nás totiž zákonem chráněný. Při dočasné domácí péči tento hmyzožravec nepohrdne libovým vařeným masem natrhaným na malé kousky nebo konzervou pro psy či kočky.
Zdroje: priroda.cz; zvirevnouzi.cz
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Co by můj syn měl vědět o světě? Kniha oblíbeného autora neporadí, ale pobaví
Jak funguje svět? Na co si v něm dát pozor? Co v životě hledat a před čím se naopak skrýt…