Odborníci během tří let analyzovali více než 150 tisíc snímků z fotopastí, tisíce terénních záznamů i biologické vzorky. Díky tomu získali přesnější přehled o tom, kde se zvířata ve městě pohybují, kdy jsou nejaktivnější a jak městské prostředí využívají. Právě tato data mohou pomoci lépe předcházet situacím, kdy se lidé a zvířata dostanou do zbytečných konfliktů.

Výsledky výzkumu přinášejí městům naději: když mají k dispozici kvalitní informace, mohou soužití s přírodou lépe řídit a citlivěji plánovat další kroky. Jedná se o příležitost naučit se vnímat město jako prostor, který sdílíme i s dalšími tvory. Právě to může vést k bezpečnějšímu a ohleduplnějšímu životu pro všechny.

Akci hostila rakouská metropole s dlouhou tradicí městské dopravy a organizátoři chtěli ukázat, že práce tramvajáka vyžaduje mimořádnou koncentraci i zodpovědnost. Soutěžní úkoly prověřily například přesné zastavení na stanoveném místě či plynulost jízdy. Diváci tak mohli vidět, jak náročné je ovládat několik desítek tun vážící vůz s maximální přesností. Největší pozornost vzbudil takzvaný tramvajový bowling, při němž řidiči pomocí speciálního zařízení shazovali kuželky umístěné na trati. Hodnotila se rychlost i přesnost provedení.

Akci uspořádal vídeňský dopravní podnik jako první ročník mezinárodního klání. Účast brněnského týmu umožnila porovnat zkušenosti s kolegy z dalších měst a nabídla přímé srovnání úrovně výcviku i techniky používané v různých dopravních systémech.

Do péče o holubník se zapojili vězni. Údržba zahrnuje čištění, doplňování krmiva a zajištění čerstvé vody. Podílí se na ní pět odsouzených, kteří se přihlásili dobrovolně, a neomezuje je zdravotní stav, například alergie na peří. V novém městském holubníku se může ubytovat až 40 párů holubů, zatím tuto možnost využilo 12 ptáků. A to navzdory tomu, že se do něj ptáci musí dostat skrz krátký tunel. Objevili ho už pár dní po dokončení. 

Cílem městských holubníků je humánním způsobem regulovat holubí populaci, která podle zástupců města poškozuje fasády a veřejný prostor. V holubníku mají ptáci vodu a kvalitní krmivo, a tak by tam měli trávit většinu dne. Pokud tam snesou vajíčko, pracovníci jej vymění za atrapy a vejce zlikvidují.

Model černé díry bude mít podobu několik metrů velké černé koule a vzniká v souvislosti s mezinárodní konferencí špičkových astrofyziků, která se ve městě uskuteční. Autoři projektu chtějí na konkrétním a názorném příkladu ukázat, jak extrémně hustý objekt černá díra je, a zároveň vyvrátit časté mýty o tom, že by mohla ohrozit Zemi nebo své okolí.

Exponát by se měl stát dočasnou dominantou prostoru na Kraví hora, oblíbeném místě pro procházky i letní kulturní akce. Právě tady chce Brno dlouhodobě spojovat vědu s veřejným prostorem a ukazovat, že i složitá témata lze podat hravě a srozumitelně. Černá díra tak nebude symbolem prázdnoty, ale naopak pozvánkou k objevování vesmíru.

Coudyho majitel se dvěma malými syny ho několik hodin hledali v okolí železniční stanice Dolní Loučky, ale bez úspěchu. Až když zavolali na informační linku Českých drah, zjistil, že pes skutečně nastoupil do vlaku ve správném směru a dorazil až do brněnského Králova Pole.

Coudyho cesta měla šťastný konec díky pozornosti mladé rodiny, která si psa všimla ve vlaku a nahlásila ho městské policii. Strážníci si ho převzali a kontaktovali jeho páníčka, který se mezitím s dětmi také vydal do Brna dalším vlakem. Když se všichni konečně setkali, Coudy je přivítal radostným skákáním a dojal všechny kolem.

Kromě základů domů vědci odhalili také zbytky pecí (kruhové pece na chleba a větší sladařské pece), dále keramiku a řadu dalších drobných předmětů. Mezi nálezy jsou keramické nádoby, části zdobené konvičky (tzv. akvamanile), kostěné či kovové předměty a dokonce drobné objekty jako hračky nebo miniaturní vykopávky s detaily z každodenního života.

Tyto objevy poskytují fascinující vhled do života obyvatel středověkého Brna. Díky nim máme možnost nahlédnout, jak vypadaly domy běžných měšťanů, jaké nádobí a předměty používali, a tak lépe porozumět způsobu, jak tehdejší lidé žili. Nález pekárenské pece naznačuje, že se zde pekl chléb, tedy každodenní základní potravina, a to ve veřejné nebo komunitní peci.

Neobvyklé je, že ulice Veselá patřila spíše k okrajovým částem tehdejšího města, takže bohatší měšťané zde běžně nebývali. Díky tomu se zde zachovala vrstva starého osídlení v poměrně nezasaženém stavu, což je dnes rarita, která poskytuje jedinečné informace o vývoji městské zástavby.

„Ze železné́ mluvicí́ trubky je vyvedena klika, kterou si kolemjdoucí́ vyrobí́ elektřinu. A pak si zmáčknutím tlačítka zvolí́ jednu z dvaceti zvukových stop. Onen zvuk vytváří nevšední́ podkres pro nové vnímaní́ onoho místa. Mluvící socha. Posilovač genia loci. Kulturní periskop. To vše je poesiomat,“ popsal Ondřej Kobza, který stojí za šířením poesiomatů po Česku. Se spolkem Piána na ulici se více jak deset let věnuje umisťování pián, šachovnic i právě poesiomatů do veřejného prostoru. Poesiomaty se nachází na nejrůznějších místech po celém světě. Poetická mluvítka propojují lidi s uměním a duší dané lokality.  

V Kohoutovicích jsou tedy součástí repertoáru lidové písně, které jsou neodmyslitelně spjaty s tradičními hody. Nechybí ani Kikiriký, tedy ozvěna kohoutího zpěvu. Příslušné texty by totiž měly být vždy spjaté s daným místem a odrážet charakter dané lokality. 

Do porostů vojtěšek nebo trav vjíždí zemědělci naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. Usmrcená mláďata jsou tak při prvních sečích letitým problémem. Nový systém by tedy mohl pomoci něčemu takovému předejít. Součástí jsou totiž i drony pro mapování terénu a cvičený pes, jenž také dokáže mláďata najít. Kombinací těchto metod chce podnik ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat.

Do loňského roku v Žabčicích detekovali divokou zvěř pouze ve spolupráci s myslivci. Ztráty byly jen v několika případech. K úplnému zamezení mají nově přispívat i drony pro mapování terénu.

Protažení za asistence kůzlat

Čtyři roztomilá kůzlata, stará jen několik týdnů, na začátku června zpestřila lekce jógy v brněnském Lamacentru Hády. Jednalo se o pravidelnou akci. „Jógu zahajujeme, když jsou kůzlatům přibližně dva týdny, a pokračujeme přibližně do pěti až šesti týdnů jejich věku, tedy asi měsíc. Potom už jsou příliš těžká, jejich paznehty ztvrdnou a jejich šplhání po zádech začíná být pro člověka bolestivé,“ uvedla hlavní koordinátorka jógy s kůzlaty Agnieszka Buchtová. Čiperná mláďata skutečně asistovala cvičícím. Když si dotyční sedli do dřepu nebo lehli na podložku, bez ostychu na ně zvířata šplhala, ochutnávala jejich vlasy i cvičební podložky.

Foto: Lamacentrum Brno

Inspiraci pro zahájení kurzů s kůzlaty našlo Lamacentrum v USA a Kanadě. Poprvé tyto specifické lekce jógy v doprovodu kůzlat nabídlo v roce 2018. Všichni účastníci cvičebních lekcí jsou předem upozorněni na to, že prostředí lekce je opravdu přírodní a při setkání se zvířaty se může poškodit oblečení nebo podložka na cvičení. Pořadatelé také doporučují mít zahalená ramena a svázané vlasy. 

Šestnáct ohrožených nosorožců bílých si lebedí v národním parku v Kongu

Nosorožci bílí byli nově vypuštěni do národního parku Garamba v Kongu. Těchto šestnáct exemplářů druhu ohroženého pytláctvím pochází z Jihoafrické republiky. „Návrat nosorožců bílých do Konga je důkazem toho, že se naše země snaží dostát závazkům, pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti,“ uvedl Yves Milan Ngangay z Konžského ústavu ochrany přírody (ICCN). Na operaci se podílel právě ústav ICCN, nevládní organizace African Parks a kanadská těžařská společnost Barrick Gold Corporation, která přesun nosorožců sponzorovala.

Národní park Garamba byl založen v roce 1938 a je jedním z nejstarších v Africe. Regionální ozbrojené konflikty a pytláctví v africké zemi ale postupně vedly k vyhynutí některých přítomných zvířecích druhů. Další se ocitly na pokraji vyhynutí. Většina nosorožců na světě žije v Jižní Africe a od roku 1977 platí mezinárodní zákaz obchodování s jejich rohy.

Ilustrační foto: Pexels

V olomoucké zoo se narodilo pět mláďat vzácných kozorožců kavkazských

Pět vzácných kozorožců kavkazských se v květnu narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která patří mezi největší chovatele těchto koz na světě. „Jedna ze samic má dokonce dvojčata. K dnešnímu dni se zde narodilo 156 mláďat,“ sdělila zooložka Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kozorožce kavkazské od roku 1987. V roce 1996 byla díky svým chovatelským úspěchům na konferenci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií pověřena vedením plemenné knihy kozorožců kavkazských, pomocí které odborníci koordinují jejich chov. Od konce roku 2020 pak olomoucká zoo vede chovný program pro kozorožce kavkazské.

Kozorožci kavkazští nyní žijí pouze v pohořích Gruzie a Ruska, a to na ploše o rozloze čtyři a půl tisíce kilometrů čtverečních. Ve volné přírodě je podle odborníků posledních zhruba pět tisíc kozorožců kavkazských. Jejich počet klesl hlavně kvůli nelegálnímu lovu a rostoucí intenzitě chovu domácích zvířat.

Cílem rezervace je, aby mohla zoologická zahrada fungovat na úspornější a efektivnější bázi. Proto se její vedení rozhodlo použít čistící a dezinfekční zařízení brněnského výrobce. Díky němu totiž bude možné opakovaně využívat již jednou vyčištěnou vodu. Zařízení bude například v bazénech pro krokodýly, hrochy, primáty, v ptačím jezírku či vydřím bazénu. „Mandai se snaží provozovat svá zařízení co nejekologičtěji. Systematicky zavádí inovativní technologie a udržitelné postupy, jako je využití obnovitelné energie nebo minimalizace odpadů. Do této kategorie spadá i snižování spotřeby vody, kterou naše technologie dokáží opakovaně vyčistit, upravit a dezinfikovat. S podobnými projekty máme zkušenosti, naše zařízení čistí vodu třeba i v evropských delfináriích a oceániích,“ řekl ředitel a majitel společnosti Lifetech Jiří Dřímal.

Do Singapuru tedy nyní míří tři různé technologie, jejichž využití závisí na intenzitě organického znečištění vody. Největší je například u hrochů, kteří žijí ve vodě neustále, jedí v ní a vyměšují do ní. Brněnská firma umožní provozovatelům rezervace splnit závazek, že se v ní do roku 2030 sníží využívání vody o 25 procent. Technologie jsou bezchlorové a využívají ozonovou technologii a polychromatické záření ultrafialových výbojek.

Projekt Sportbud se stal jedním ze dvou nápadů, které obdržely nejvyšší finanční podporu ve výši 100 000 Kč. Sportbud, navržená studenty Matúšem Longauerem a Lukášem Vránkem z fakulty sportovních studií, se specializuje na organizaci sportovních cest pro sportovní nadšence. Chtějí se zaměřit zvláště na zájezdy za fotbalem, tenisem a dalšími populárními sporty v Evropě. Začnou letos v červenci chorvatským tenisovým turnajem, první společnou událostí bude ovšem 28. června brněnské sledování fotbalového utkání české reprezentace do 21 let na MS v Evropě.

Lukáš Vránek, jeden ze zakladatelů agentury uvádí: „Chceme sportovním fanouškům nabídnout více než jen zajištění dopravy, ubytování a vstupenek. V rámci našich zájezdů plánujeme také doprovodný program a prolínání různých sportovních i nesportovních událostí na místě zájezdu.“ Pokud jste tedy z Brna a patříte mezi sportovní nadšence, neváhejte tento nový projekt sledovat.

Jarní babyboom rozveselil brněnskou zoo

V brněnské zoo bylo jaro velmi plodné. Na svět tam přišla řada mláďat, návštěvníci se mohou těšit například na malé bazilišky či želvy pavoukovité. Přibyl i papoušek vlaštovčí. Zvířecích děťátek je zkrátka spousta.

Tři malí bazilišci zelení a dvě želvy pavoukovité, které Zoo Brno pravidelně odchovává od roku 2017, jsou už k vidění. Tento kriticky ohrožený druh želv má v péči 22 zoologických zahrad po celém světe. Za poslední rok se jen pěti zahradám podařil jejich odchov, brněnská je v tom údajně jediná v Evropě.

Želva pavoukovitá. Foto: Zoo Brno

Supi bělohlaví odchovávají své první mládě

V ostravské zoo si chovatelé užívají péči o prvorodiče. Páru supů bělohlavých se tam narodilo jejich první mládě. Přestože nově sestavený pár od počátku společně fungoval bez problémů, trvalo čtyři sezony, než se postupně naučil při hnízdění spolupracovat. „Nakonec se ptákům nyní daří úspěšně odchovávat mládě. Byla k tomu zapotřebí i asistence chovatelů, ale je velmi pravděpodobné, že i do budoucna budou fungovat jako rodiče spolehlivě. Přirozeně odchovaná mláďata pak mohou být poskytnuta pro vypuštění do volné přírody,“ uvedla zoologická zahrada.

Sup bělohlavý je nejpočetnější evropský sup. Na řadě míst byl ale v minulosti vyhuben. Díky odchovu v lidské péči však mohl být znovu navrácen do přírody. Kromě jižní Evropy se tento mrchožrout vyskytuje v subtropickém pásmu Asie a Afriky.

V České republice vznikla nová rezervace divokých koní a zubrů

V jižních Čechách nedaleko Lipenské nádrže, na místě bývalého golfového hřiště, vznikla nová lokalita pro zubry a divoké koně. Celkově je dvanáctou v naší republice. Na místo byla převezena zvířata z rezervace v Milovicích. „Odchyt zvířat byl velmi náročný, oproti předpovědi počasí se velmi rychle oteplilo, takže jsme museli spěchat, jinak by uspaným zvířatům hrozilo přehřátí,“ uvedl ředitel Dalibor Dostál.

Rezervaci u Lipna založila společnost Jihočeské ekofarmy, zvířata pro ni bezplatně poskytla společnost Česká krajina. „Rezervace po vzoru milovického projektu zakládají města, kraje, neziskové organizace, soukromí vlastníci pozemků a ode dneška i zemědělské podniky,“ sdělil v den převozu Dostál. Podle jeho slov může být právě pro ně pastva velkých kopytníků do budoucna atraktivní, protože by mohla být řešením pro plochy, které musí zemědělci ponechávat bez hospodaření. Tato pastva navíc obnovuje a zvýšuje biologickou rozmanitost krajiny.

Systém doplňuje mobilní aplikace Zvíře+, která obsahuje návody první pomoci, kontakty i zobrazení aktuální polohy podle GPS souřadnic. Momentálně funguje v testovacím režimu, přičemž ji na Moravě rozšíří non stop dispečink, kde mohou chovatelé konzultovat stav svého psa, kočky i jiných domácích mazlíčků. „Bude obsluhován veterinárními techniky nebo veterináři. Pokud by dispečer naznal, že se jedná o život ohrožující stav zvířete, vyjíždí jedna z našich sanitek a odváží pacienta na nasmlouvané pracoviště k dalšímu vyšetření,“ řekla manažerka projektu Soňa Karaivanova.

Momentálně má služba k dispozici tři vozidla, dvě jsou plně vybavená přístroji. „Je tam generátor kyslíku, infuzní pumpa, jsme schopni pacienta stabilizovat už během přejezdu,“ uvedla Zlata Hošková, jedna ze spolupracujících veterinářek. Zvířecí záchranka podle ní funguje podobně jako ta lidská – možnosti v terénu jsou omezené, hlavní je pacienta stabilizovat a odvézt do zařízení s plným vybavením. „Máme kvalitní technické prostředky a hustou síť spolupracujících organizací. Odbornou pomoc jsme schopni poskytnout jak domácím mazlíčkům, tak volně žijícím živočichům v přírodě,“ řekla Karaivanova. Do budoucna se počítá s rozšiřováním služby i do dalších krajů.

Vzácná mláďata v brněnské zoo

Jedním z prvních letošních přírůstků brněnské zoo je malý margay. Matka ho pečlivě střežila, vzorně se o něj starala, takže zoologická zahrada zhruba po dvou měsících kritického období a veterinární prohlídce oznámila, že se malému samci margaye daří velmi dobře. „Malý margay se narodil zhruba v polovině ledna. Jeho matka už v brněnské zoo odchovala jedno mládě, a to v roce 2018. Od počátku se o svého potomka starala přesně tak, jak má. Při první veterinární prohlídce jsme na začátku března zjistili, že se jedná o vitálního samečka,“ uvedla kurátorka chovu savců Zoo Brno Oldřiška Kučerová.

Foto: Zoo Brno

Margay je kočkovitá šelma, která dorůstá délky až 80 centimetrů a váží do devíti kilogramů. Žije především na stromech, ale za potravou se vydává i na zem. Má ve srovnání s dalšími kočkovitými šelmami při šplhu několik výhod. Zadní končetiny margayů se mohou vytočit až o 180 stupňů, což jim umožňuje pevnější sevření kmene stromu, po kterém šplhají. Také se zadními končetinami dovedou udržet větví a pověsit na nich, pokud něco drží v předních tlapách. Kromě toho mohou margayové jako jediné kočky šplhat ze stromů hlavou dolů.

Margay má konkurenty

Ještě o jeden den dříve se osazenstvo zoo radovalo z mláděte anolise, plaza, který ani nemá v češtině druhové jméno. V Evropě anolise chová jen pět zoologických zahrad, v České republice pouze ta brněnská.

Nelze zapomenout ani na takina indického, který je rozhodně největším mládětem od začátku roku 2023. Narodil se první březnový den přímo ve výběhu, kde o něj také matka Hanička pečuje. Návštěvníci ho tak mohou bez problémů vidět.

Zoo Praha získala nejohroženější jeřáby na světě

Dva samce jeřábů bílých mohou nově spatřit návštěvníci v Zoo Praha. Zahrada tak nově láká nejen na unikátně zbarvená mláďata tohoto jediného kriticky ohroženého zástupce svého rodu, ale i na největší kolekci jeřábů v Česku. „Dva mladí samci dorazili do Zoo Praha z německého ptačího parku Walsrode na doporučení Evropského koordinátora chovu. Výhledově by je také měly doplnit samice, se kterými vytvoří chovné páry,“ nastínil plány chovu kurátor ptáků Antonín Vaidl.

Jeřáb bílý hnízdí na Sibiři v oblasti dolního toku řeky Ob a v tundře Jakutska poblíž vodních zdrojů, na které je vázán. Pro zdejší původní obyvatele, zejména Jakuty, je posvátným ptákem, spojovaným se šamanskými rituály. V současnosti se však jeho počty v přírodě pohybují okolo tří až čtyř tisíc jedinců.

Klíčovou hrozbou pro tento druh je vysychání mokřadů na zimovištích v důsledku odklánění a přehrazování vodních toků. Ohrožuje jej také rozšiřování lidského osídlení zapříčiňující vyrušování na hnízdištích, případná otrava pesticidy využívaných v zemědělství a v neposlední řadě rybolov. Proto byl již v roce 1988 zařazen na Červený seznam IUCN, kde se nyní jako jediný z jeřábů nachází v kategorii kriticky ohrožených druhů.

Již 15 let se ředitel FN Brno MUDr. Ivo Rovný, MBA snažil o získání finančních prostředků pro spojení dvou detašovaných pracovišť – Pracoviště reprodukční medicíny na Obilním trhu a Nemocnice Bohunice – které dohromady tvoří Gynekologicko-porodnickou kliniku FN Brno a LF MU (GPK). Právě budova na Obilním trhu je z roku 1786 a velmi zastaralá.

Momentálně se začínají rekonstruovat jiné části nemocnice, samotná porodnice čeká na stavební povolení a v létě by mělo začít výběrové řízení na dodavatele. Porodnice bude stát dohromady 950 miliard korun, část výdajů platí sama nemocnice, větší podíl ovšem dostane z dotačního programu strategických investic.

Jak by měla vypadat nová a moderní porodnice při Fakultní nemocnici Brno. Foto: FN Brno

Teplárna z roku 1918 s dominantním komínem dříve vytápěla celou výrobní oblast, nyní bude ovšem centrem scházení se, společenských událostí a coworku. Vzniknou tu restaurace a obchody a budou se zde pořádat třeba i výstavy. Heart bude otevřena všem, a to včetně střešní zahrady s kavárnou. Celý prostor tak ožije kulturními akcemi.

Architektonický ateliér chce zachovat podobu interiéru jen do nich vloží skleněné kostky, ve kterých budou moci vzniknout jednotlivé obchody, restaurace, galerie nebo kanceláře. Bude tedy stále krásně viditelný unikátní vnitřní prostor a díky velkým oknům i okolí. Architekti nezapomínají ani na komín, který bude osvětlen led páskami jako samostatné umělecké dílo. Prostory teplárny budou chtít poskytovat lidem i v průběhu přestavby, která potrvá několik let v rámci celkové výstavby areálu.

Na Štědrý den měly děti do patnácti let vstupné do pražské zoologické zahrady za symbolickou jednu korunu. Tato akce platila i na první a druhý svátek vánoční. Na vánoční období však nachystala pražská zoologická zahrada speciální program nejen pro návštěvníky, ale i pro zvířata.

Příchozí měli na Štědrý den povoleno obdarovat zvířecí obyvatele zahrady. Návštěvníci jim mohli nosit nejrůznější dobrůtky, jako jsou jablka, mrkve či oříšky. Na oplátku za jejich štědrost na ně čekala drobná pozornost. Zvířata v těchto dnech navíc čeká opožděná nadílka. Jako již tradičně budou nyní každý den až do 30. prosince dostávat neprodané vánoční stromky, se kterými si mohou hrát.

Speciální program si připravily i jiné zoologické zahrady. V Brně třeba proběhlo 24. prosince tradiční štědropolední komentované krmení. Zlínská zoologická zahrada zase připravila světelnou vánoční výzdobu.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací ze Zoo Praha a Zoo Zlín

V české metropoli se konají trhy hned na několika místech, nejznámější jsou ty na Staroměstském a Václavském náměstí. Součástí jejich programu jsou již tradičně kulturní vystoupení. „Chybět nebudou folklórní, národopisné i dětské soubory z České republiky i ze zahraničí. Doplní je taneční vystoupení a programové bloky pro všechny generace. Kromě vystupujících z celého Česka hosté uvidí soubory z Lotyšska, Holandska, Polska, Maďarska, Slovenska, Německa a mnoho dalších. Bude to určitě pestré,“ uvedla programová manažerka trhů Simona Štěruská. 

Vánoční trhy mají i ostatní česká města. Těm brněnským jsme již věnovali pozornost v samostatném článku, Ostrava si připravila pro zájemce kromě svařáku, punče, klobás a trdelníků také pohybovou aktivitu. Na Vánoční stezce z Černé louky až na Vyhlídkovou věž Nové radnice dostanou zájemci možnost protáhnout si nohy. Na každém z devíti stanovišť se dotyční dozví něco o historii i současnosti Ostravy a dospělí i děti mohou vyplnit pracovní list.

Zdroj: České noviny, Ostravské Vánoce

Brno se jako druhé největší město republiky rozhodně nenechává zastínit velkolepými vánočními trhy v Praze. Zažijete tu plno krásných chvilek, bohatý kulturní program a nakoupíte zde originální vánoční dárky i v rámci December Design Days.

Zároveň se u stánků prodávají nápoje ve vratných ekologických kelímcích. Zálohu za ně můžete věnovat v rámci akce Daruj kelímek na jeden z 18 charitativních projektů dobročinných organizací z Brna a blízkého okolí. Jedním z nich je i Charitativní kočičí spolek Kryšpín, který podporuje devět ověřených jihomoravských útulků. Ty měly k 9. 9. 2022 v péči 913 opuštěných koček. O zařazení mezi obdarované se v rámci brněnských vánočních trhů hlásilo dokonce 41 neziskových organizací.

Díky systému Dotykačka dostanete o svém daru rovnou potvrzení. Do sbírky Daruj Kelímek je možno přispívat i on-line až do 6. 1. 2023 pomocí různých variabilních symbolů podle organizací. Sbírka probíhá na transparentním účtu a po skončení se veškeré vybrané peníze připíší na účty dobročinných organizací, kterým je lidé věnovali.

Autorský článek Barbary Tesařové s použitím informací z Brněnské Vánoce

Již v roce 2014 se rozhodli studenti a vyučující předmětu manažerské dovednosti na Mendelově univerzitě v Brně propojit získávání důležitých manažerských schopností s pomocí druhým. Vznikl projekt Dobrotrh a probíhá každý rok před Vánoci. Výtěžek z této akce putuje neziskovým organizacím, které studenti každý rok pečlivě vybírají. Celá akce je pořádána v rámci aktivit Centra společenské odpovědnosti a udržitelnosti MENDELU.

Tento rok výtěžek poputuje organizaci DEBRA pomáhající lidem trpícím tzv. nemocí motýlích křídel, konkrétně i malému Adámkovi, organizaci Společnou cestou s námi z.ú. na vybudování domova pro osoby se zdravotním postižením a Oliverkovi, který žije s těžší formou hypotonie a diastáze na bříšku, na fyzioterapie a návštěvy odborníků.

Nasát vánoční atmosféru, nakoupit drobnosti pro své blízké, poslechnout si příjemnou hudbu, a hlavně rozdávat radost a dobro můžete osobně, pokud jste z Brna a okolí, ve čtvrtek 8. prosince mezi 10:00 a 17:00 před budovou Q, Zemědělská 1, Brno. Nebo se připojte online během aukce od 28. listopadu do 4. prosince, která bude otevřena na webu MENDELU a ve facebookové události.

Autorský článek Barbary Tesařové s využitím informací z dobrotrh.mendelu.cz