Navzájem se pozdravit, prohodit pár slov nebo si nechat přinést jídlo z nedalekého obchodu. I takové drobnosti dokážou výrazně zpříjemnit stárnutí a zmenšit pocit samoty. To umožňuje projekt nizozemského pečovatelského domu Humanitas, v němž bydlí mladí a staří dohromady.
Projekt funguje od roku 2012 a v současnosti je do něj zapojeno 6 studentů. Jde pro ně o zajímavou alternativu k jinak drahému studentskému bydlení, seniorům tím zase Humanitas nabízí smysluplný benefit oproti jiným obdobným zařízením.
Třicet hodin dobrovolnické práce měsíčně studentům zajišťuje bydlení zdarma. Své starší spolubydlící učí novým dovednostem, jako je práce s počítačem a internetem, ale i graffiti. Díky studentům také senioři neztrácejí kontakt s okolním světem. Nápad se ujal už ve dvou dalších zařízeních v zemi, obdobný program funguje i ve francouzském Lyonu nebo americkém Clevelandu.
Zdroj: citylab.com
Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová
Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.
Inspirace z knihovny: Oceňovaná Boží hora zprostředkovává atmosféru chudinské Neapole
Snad každý si vybaví hladovost mládí, která je v pubertě doslova spalující. I pouhý vzduch chutná…