Projekt Návštěvy potmě propojuje světy nevidomých a seniorů

Zdroj fotografie: Kryštof Peterka

I mlčení je ve dvou lepší než o samotě. Právě samota je častým problémem seniorů – ať už těch žijících v domácnostech, nebo v různých pobytových zařízeních. Sociální start-up Návštěvy potmě dává takovým lidem šanci nad samotou zvítězit, přičemž navíc zaměstnává nevidomé.

„Věříme, že každý bez ohledu na věk má právo na radost. O to spíš pak lidé, kteří prožívají podzim svého života a dávno uzavřeli svoje profesní snažení, vypustili dospělé dcery a syny do života a většinu svých dnů tráví sami se sebou, svými vzpomínkami,“ uvádí vedoucí projektu Gabriela Drastichová.

Zájemce o zprostředkování setkání, například pro svého prarodiče, si na webové stránce na základě preferencí a sympatií vybere vhodného návštěvníka. U každého si lze přečíst životní příběh, výčet koníčků nebo dostupnost podle dnů. Následuje samotné prvotní setkání, kde nevidomého či slabozrakého návštěvníka doprovází další osoba, která zajistí plynulejší průběh pro obě strany.

„Naši návštěvníci se na první setkání snaží dopředu připravit, zjistit si, co má senior rád, co ho třeba v mládí bavilo, nebo zda měl domácího mazlíčka a kontakt s pejskem by mu udělal radost. Úspěch prvního setkání není rozhodně samozřejmostí,“ vysvětluje Drastichová. Během návštěvy se dvojice věnuje oblíbené činnosti seniora. Může jít jen o povídání, ale i společný zpěv, poslech hudby, hraní společenských her nebo trénink paměti. Po setkání následuje zhodnocení a podle zájmu i pravidelné návštěvy.

Start-up funguje teprve od března letošního roku. „K Návštěvám potmě jsem se přidal, protože věřím, že je to místo, kde se můžu zastavit, popovídat si a druhého člověka opravdu vyslechnout,“ říká jeden z návštěvníků Zdeněk Rybák. Souhlasí s ním i další účastnice projektu Marie Zemanová: „Vím, že lidé chtějí sdílet své příběhy a být vyslyšeni. Mé babičky a starší kamarádky mě naučily, jak stárnout s noblesou. Proto jsem ráda, že se o to mohu podělit i v Návštěvách potmě.“

Projekt chce přinést k seniorům nadšení a ukázat, že jejich světy se mohou se světy nevidomých vzájemně obohatit. „Věřím, že si kolegové a kolegyně odnášejí vědomí užitečnosti, profesionálně a lidsky vykonané práce a vědomí osobního růstu. Myslím, že je pro ně hodně důležité, že nemusí prodávat vlastní slepotu, ale svou práci, na kterou jsou hrdí,“ uzavírá Drastichová.

Autor článku