Procento žen v politice se stále zvyšuje, v Česku ale zatím podíl vyvážený není

Ženské zastoupení v politice se stále zvyšuje, podle datového serveru Our world in data je však stále nedostatečné, a to zejména v oblasti vyšších funkcí. V Česku v současnosti ženy zastupují pouhých 13 % vlády, uvádí Fórum 50%.

Za volební právo žen bojovaly tzv. sufražetky už na konci 18. století. Jako první na světě se volebního práva dočkaly ženy na Novém Zélandě, a to až o sto let později (1893). O čtvrtstoletí později následovala Velká Británie. Československo udělilo volební právo ženám 29. února 1920.

Až do poloviny 19. století však na mnoha místech vládla mj. absolutistická monarchie, a volební právo tedy neměli ani muži. Ti jej však na mnoha místech  získali dříve. „Propast mezi ženami a muži se rozšířila na počátku 20. století, protože ženy získaly volební právo ve více zemích, ale volební práva mužů se rozšířila ještě dále. Na začátku druhé světové války měli muži právo volit v 1 ze 3 zemí, zatímco ženy měly právo volit pouze v 1 ze 6 zemí,“ uvádí americký politolog Bastian Herre.

Tato propast se po druhé světové válce začala zmenšovat. Poslední zemí, která uznala volební právo žen, byl Kuvajt v jihozápadní Asii. V některých zemích však volební právo není dodnes (Brunej, Gaza, Katar, Saúdská Arábie, Somálsko a Spojené arabské emiráty).

Právo volby ≠ právo vlády

Byť ženy získaly volební právo, jejich zastoupení v politice se objevilo až v roce 1907, kdy tvořily téměř 10 % norského zákonodárného sboru. Rozvoj zastoupení žen ve vládě byl pomalý a zrychlil až na konci 20. století. První zemí, kde měl parlament měl podíl žen větší než podíl mužů, se stala Rwanda v roce 2008.

„Jen v několika desítkách zemí tvoří ženy zhruba polovinu všech reprezentantů. V mnoha zemích tvoří poslankyně malou menšinu. V několika nejsou žádné,“ říká Herre a upozorňuje, že pro rovné zastoupení žen v parlamentech je v některých zemích nutné jejich počet až ztrojnásobit.

Česko bylo v tomto unikátní – ženy mohly do zemského sněmu kandidovat za určitých podmínek ještě dříve, než získaly samotné volební právo. První českou poslankyní byla Božena Viková Kunětická a za volební obvod Mladá Boleslav-Nymburk byla do Českého zemského sněmu zvolena už v roce 1912.

Božena Viková Kunětická. Foto: Wikimedia Commons

V současnosti tvoří ženy 13 % české vlády. Nejvýše se jejich podíl pohyboval za vlády bývalého premiéra Andreje Babiše. V období 2017–2018 tvořily ženy 26,7 % vlády, od roku 2018 do roku 2021 je pak jednalo o 24 %. Nejnižší podíl žen byl kromě vlády Václava Klase v letech 1992 – 1996 a 1996 – 1998 (tehdy byl průměrný podíl žen za celé funkční období 0,0 % a 4,3 %) zaznamenán během úřednické vlády Jiřího Rusnoka (6,7%) v letech 2013 až 2014 a v letech 2002–2004 během vlády Vladimíra Špidly.

Podíl žen v parlamentu je vyšší. Podle ČSÚ bylo v roce 2021 v Poslanecké sněmovně PČR 25% žen. Ve srovnání s evropským průměrem se však stále jedná o nižší percentil.

Ty nejvyšší pozice ve vládě však stále zastupují převážně muži. Česko za dobu své více než třicetileté existence dosud prezidentku nemělo, Slovensko zatím mělo pouze Zuzanu Čaputovou. Podle grafu je v Evropě na pozici hlavy vlády/hlavy státu asi jen pětina žen a stále se jedná o nejvyšší číslo v historii.

V Evropském parlamentu je v současnosti třetina žen a do nového období kandiduje 36,4 % žen. Volby do europarlamentu jsou plánovány na dny od 6. do 9. června 2024 a více informací o volbách a možnostech hlasování informuje web elections.europa.eu. List kandidátů za Česko zveřejnilo v druhé polovině dubna Ministerstvo vnitra ČR.