Příběh čápa Fénixe: seznamte se s projektem Daruj křídla

Příběh mláděte, které z nevyhovujících podmínek a po doslovném boji o přežití dostalo druhou šanci a dnes jako dospělý jedinec vychovává své vlastní potomky. Lubor Křížek nás skrz fotografie a úžasný příběh seznamuje s čápem, který povstal jako Fénix.

Záchrana odpadlíka

Vše začíná silnou bouří, která dle slov autora srazila malé čápě z hnízda, do kterého jej zase vrátil, ale ne na dlouho. Čáp s ním nakonec strávil mnohem více času, než by si dokázal představit.

Následující den po navrácení mláděte do hnízda se ozvali lidé z okolí, že je čápě opět z hnízda venku. Lubor Křížek se jej rozhodl odchytit, což nebylo nijak složité, protože ještě neumělo pořádně létat. Mláděti byla zkontrolována křídla a ještě ten den bylo znovu vráceno na komín do hnízda. Nicméně situace se opakovala a čápě se opět vyskytlo mimo hnízdo. Nakonec se zjistilo, že za čapími výlety mimo hnízdo stojí jeho dva bratři, kteří se malého čápa snažili vytlačit z komína. Tento jev je celkem běžný u dospělých jedinců, kdy obsazují cizí hnízda, ale u mláďat jde o překvapivé chování. Po pouhých 3 dnech, kdy bratři trávili čas mimo hnízdo, začali považovat třetího sourozence za vetřelce. Ve finále dospělí rodiče a bratři odletěli pryč a čáp odpadlík zůstal sám.

Pan Křížek tedy čapí mládě odchytl a odvezl k sobě na hájovnu, kde mu vytvořil ideální podmínky pro další růst. Společně s ostatními členy domácnosti malému odpadlíkovi začali říkat Pan čáp. Ten se usídlil na nedalekém rybníce, kde mu pan Křížek vyrobil dřevěnou plošinu chránící před dravci.

Život na hájence

Postupně se na sebe oba zvykali, chodili spolu na louku lovit hmyz, večer dostával čáp speciální večeře v podobě čerstvých ryb a poctivě se vracel na svou plošinu na rybníce. Po celých dvaceti dnech vřelé péče se čáp poprvé rozletěl. Postupně se stával čím dál sebevědomější ve svých leteckých schopnostech, až se po 40 dnech strávených na hájovně konečně odhodlal a začal kroužit v okruhu jednoho kilometru, až nakonec úplně odletěl.

Pro jeho krotkost nebylo náročné trasovat, kde se zrovna Pan čáp nachází. Procházel se po rakouských loukách, létal po italských provinciích, až se zase opět ocitl ve své domovině. A tak se pan Křížek konečně po 4 letech setkal se svým opeřeným odchovancem, který má nyní své vlastní potomky. Setkání bylo zaznamenáno na fotografiích a sám pan Křížek ho popsal jako radostný moment, kdy Pan čáp, co jako Fénix povstal z popela, zrovna přináší potravu svým třem mláďatům.

Záchrana a druhé šance

A co z toho vyplývá pro nás? I z odpadlíka se může stát Fénix a má smysl dávat druhou šanci, jako ji dostal Pan čáp. Proto patří nejenom velké díky, ale i podpora všem záchranným stanicím pro volně žijící živočichy a rovněž všem amatérům / milovníkům přírody, kteří pomáhají vytvářet bohatou krajinu plnou života.

Sám pan Lubor Křížek je člověk, kterého zkrátka fascinují ptáci. To, jak jsou volní a mohou si létat, kam se jim zalíbí. Mimo jiné se také věnuje rekonstrukcím a stavbám hnízd pro čápy, orly a další ptáky. Dále se zabývá tématem zadržování vody v krajině, tvorbou tůní a mokřadů. A k samotné potřebě pomáhat ptactvu ho přivedlo zjištění, že velice často mláďata v hnízdě vychovává pouze jeden rodič, v horších případech se z výprav za potravou nevrátí ani jeden z nich.

Panu Křížkovi už prošlo rukama více než 1 000 mláďat, která nebyla vždy sirotky, ale zkrátka potřebovala lidskou pomoc. Bezpočet ptáků se mu také podařilo okroužkovat, což dává ornitologům možnost sledovat jejich životní dráhu, lety do teplých krajů i občasné „úlety“. A také si potvrdit, že se například vrátili na místo, kde vyrostli, aby přivedli na svět další generaci.

Zdroj: Daruj křídla