Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Poznejte 7 inspirativních žen, které prokázaly mimořádnou odvahu a odhodlání

Ilustrační foto: Pexels

Mezinárodní den žen vznikl v souvislosti s demonstrací amerických žen, které zaplnily newyorské ulice a žádaly o volební, politická i hospodářská práva. Od té doby připadá tento mezinárodně uznávaný svátek na 8. března. Představme si několik žen, které prokázaly mimořádné odhodlání a odvahu a mohou nám tak být inspirací.

Malála Júsufzajová

Nejmladší držitelka Nobelovy ceny, bojovnice za lidská práva a práva žen na vzdělání. To je Malála Júsufzajová, pakistánská hrdinka, která ve svých patnácti letech přežila pokus o vraždu od tálibánského střelce. Poté co se zotavila, se stala aktivistkou za právo žen na vzdělání, které Tálibán v Pakistánu upíral. V 17 letech získala jako nejmladší laureátka v historii Nobelovu cenu míru.

Skutečně věřím, že jediný způsob, jak můžeme vytvořit globální mír, je vzdělávat nejen naši mysl, ale i naše srdce a duše. “

Malála Júsufzajová

Princezna Diana

Příběh princezny Diany zná asi každý. Poté co se stala manželkou prince Charlese, využila svého postavení k pomoci potřebným a stala se přední tváří charity. Bojovala proti nášlapným minám, pomáhala lidem postiženým AIDS a také dětem.

Inspirativní se stala rovněž svým tvrdým postojem proti konvencím, kdy se nebála porušit královské tradice, považovala-li to za správnou věc. Své dva syny, Williama a Harryho, brala do zábavních parků nebo do fastfoodů a veřejně dávala na odiv svou mateřskou lásku, což bylo tehdy v královské rodině nepřípustné.

Kdekoli vidím utrpení, tam chci být a dělat, co můžu.“

Diana Frances Spencer

Emily Davisonová

Emily Davisonová se narodila do doby, kdy ženy ve Velké Británii neměly volební právo, nemohly studovat ani vykonávat práci určenou mužům. Emily patřila mezi sufražetky, tehdejší feministické aktivistky bojující za rozšíření ženských práv.

Několikrát za svůj život skončila ve vězení, několikrát držela hladovku. To vše s jediným cílem – prosadit ženská práva. Její život skončil tragicky, když se na koňských dostizích vrhla pod koně krále Jiřího V. Svůj čin nevysvětlila, ale v kapse měla lístek s nápisem „Volební právo pro ženy.“

„Nikdy se nevzdávej. Nikdy neustup.“

Sufražetky
Ilustrační foto: Depositphotos

Rosa Parksová

Těžko si představit, jakou odvahu musela mít Rosa Parksová, když odmítla uvolnit v autobuse místo bílému Američanovi. Svým činem odstartovala hnutí za práva Afroameričanů a stala se ikonou, která zažehla jiskru změny. Její čin změnil život milionům lidí a vedl k ukončení segregace Afroameričanů, kteří byli do té doby považováni za občany druhé kategorie.

Nikdy se nesmíte bát toho, co děláte, když je to správná věc.“

Rosa Parksová

Ade Lovelacová

Titul první počítačové programátorky patří neodmyslitelně k matematičce Ade Lovelacové. Ta společně s kolegou Charlesem Babbagem sestrojila analytický stroj, který prováděl výpočty za pomocí děrovacích štítků. Tedy něco jako předchůdce počítačů. Popsala také první počítačový algoritmus. Na její počest byl pojmenován programovací jazyk ADA.

Matematická věda ukazuje, co je. Je to jazyk neviditelných vztahů mezi věcmi. Abychom však mohli tento jazyk používat a aplikovat, musíme být schopni plně ocenit, cítit, uchopit neviditelné, nevědomé.“

Ade Lovelacová

Amelia Earhartová

Jako první žena přeletěla Atlantský oceán, nejprve jako spolucestující, později v roce 1932 jako sólo pilotka. Je držitelkou i dalšího rekordu, jako první žena překonala rychlost 290 km v hodině. V době, kdy světu dominovali muži, byla průkopnicí ženské emancipace a lámala rekordy nehledě na své pohlaví. Její osud však skončil tragicky, když se vydala na let kolem světa. Její letadlo se ztratilo a nikdy nebylo nalezeno.

„Ženy, stejně jako muži, by se měly snažit o nemožné. A když se jim to nedaří, jejich selhání by mělo být výzvou pro ostatní.“

Amelia Erhartová
Ilustrační foto: Unsplash

Amani Ballourová

Pediatrička Amani Ballourová odvážně zachraňovala životy při občanské válce v Sýrii. Stala se dobrovolnicí v nemocnici ve městě Ghúta a pokračovala v zachraňování lidských životů navzdory častým vládním útokům. Nakonec byla společně s kolegy nucena přemístit nemocnici do podzemí, její popularita však časem rostla a začali se přidávat noví a noví dobrovolníci.

Ve věku 29 let Ballourová stanula jako první žena v Sýrii ve vedení nemocnice. Nakonec však musela ze Sýrie uprchnout. Příběh nemocnice a hrdinky Amani Ballourové vypráví film nominovaný na Oscara – The Cave.

Nechceme být jen obyčejní, musíme být důležití.“

Amani Ballourová

Autorský článek Anety Šmejcové

Související články

Zaručeně zlepší den

Kosmetický paradox. Pochází červená rtěnka z Íránu?

Evropským stromem roku je 200 let starý dub v Polsku, Česko má 5. místo

Jak vyzrát na antihmotu? Vědci z CERNu vědí

Víme, jak levně zaparkovat na letišti ve Vídni

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Ticho není nepřítel. Jak se z něj těšit, poradí kniha Radost z ticha

Inspirace z knihovny: Ticho není nepřítel. Jak se z něj těšit, poradí kniha Radost z ticha

Ukrývají se tajemství světa v tichu? Většinu času jsme obklopeni nejrůznějšími zvuky, na které jsme…