Osmiletý chlapec se zachoval jako ostřílený hasič a zachránil topícího se kamaráda

Nadmíru radostně skončila vypjatá situace dvou mladých chlapců z Plzeňska, kteří si hráli u stavidla tamního rybníka. Mladšímu z nich uklouzla noha, spadl do vody a začal se topit. Jeho starší kamarád v mžiku celou situaci vyhodnotil, skočil za ním a pomohl mu na břeh. V odvážném činu sehrál svou roli i hasičský kroužek, který chlapec již čtvrtým rokem navštěvuje.

Osmiletý Tobiáš Bebr z Kralovic se zachoval velmi dobře. Jeho pětiletý kamarád se po pádu do vody začal topit. V ten okamžik napadlo Tobiáše několik scénářů, z nichž nakonec vybral ten jediný správný. Na žádný jiný totiž nezbývalo dost času. „Říkal jsem si, že než bych někam doběhl, bylo by pozdě. Neměl jsem vlastně jinou možnost,“ popisuje Tobiáš své rozhodnutí. I když se jeho kamarád nacházel jen kousek od břehu, nešlo o snadnou záležitost. „Zkoušel jsem ho táhnout, ale moc to nešlo, byl těžký. Na můstku byla díra. Nohou jsem se chytil stavidla, a řekl jsem mu, ať se pustí, že to podlezeme. A podařilo se,“ líčí svou záchrannou akci, která se však v určitých chvílích komplikovala.

„Nedá se ani popsat, co jsem cítil. Přišlo mi to jako nějaký zlý sen nebo špatný vtip. Byl jsem nervózní, netušil jsem, co se stane,“ přiznává Tobiáš otevřeně. Současně si uvědomuje, že v celé situaci sehrála svou roli i jeho volnočasová záliba, hasičský kroužek. „Kdybych na kroužek nechodil, asi bych neměl tolik odvahy tam skočit,“ uvádí osmiletý Tobiáš. Vážnou situaci však popisuje také s jistou dávkou humoru. „Alespoň, že voda byla teplá,“ směje se malý zachránce.

Na Tobiášův odvážný čin je nyní pyšné celé okolí v čele s jeho rodiči a vedoucí hasičského kroužku. Nejvíce obav měla pochopitelně Tobiášova maminka Štěpánka, která si uvědomovala, jaké nebezpečí jejímu synovi hrozilo. „Ptala jsem se ho, jestli to nešlo udělat jinak, že ho ten kluk mohl utopit. Přece jen pětiletý chlapec není o tolik menší než on. Měla jsem strach. Pak jsem se ale vcítila do maminky toho chlapce a říkala jsem si, že bych taky byla ráda, pokud by pro Tobíka někdo skočil. Chválit jsem ho začala až večer. Táta ho samozřejmě pochválil hned,“ popisuje dění po události jeho maminka. Příběh se šťastným koncem je zářným příkladem toho, že duchapřítomnost a zdravá odvaha člověka může zachránit lidský život. A je zcela jedno, zda se jedná o malého chlapce nebo dospělého člověka.

Zdroj i foto: http://plzen.idnes.cz/skolak-zachranil-kamarada-tonuti-d4y-/plzen-zpravy.aspx?c=A140919_111059_plzen-zpravy_pp

Autor článku