Neandrtálci lovili slony, kteří byli třikrát větší než ti dnešní. Němečtí vědci zjistili jak

Výzkum vědců z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči přinesl zjistění, že neandrtálci lovili obrovské slony, tzv. slony s rovnými kly (Elephas Palaeoloxodon antiquus), pomocí pazourků a kopí. Podle vědců právě velikost slona ukazuje, že se museli neandrtálci pohybovat ve větších skupinách, než se předpokládalo, a lov těchto slonů byl součástí jejich života po mnoho desítek generací, jak uvádí studie zveřejněná na serveru Science Advances.

Tito sloni byli největší suchozemští savci epochy pleistocénu (starší období čtvrtohor) a vyskytovali se na území Evropy a západní Asie před 800 000 až 100 000 lety. Jejich výška v kohoutku se odhaduje na tři až čtyři metry a váha až na 13 tun. Srovnat to můžeme se slonem indickým, který je jediný nevymřelý druh z rodu Elephas – ten je o metr nižší a jeho váha se pohybuje od dvou do šesti tun.

V tomto výzkumu německý tým zkoumal zachovalé pozůstatky 70 slonů, které byly objeveny v letech 1985 až 1996 asi 10 kilometrů jižně od města Halle ve středním Německu. Analytici odhadují stáří kostí na 125 tisíc let. Podle týmu všechny studované kostní celky z dané lokality vykazovaly stopy po zásahu, rýhy naznačují pazourky či kopí. „Jsou to klasické řezné stopy, které vznikají řezáním a seškrabováním masa z kostí. Toto představuje první jasný důkaz lovu slonů v lidském vývoji,“ říká Wil Roebroecksm, profesor archeologie z nizozemské Leidenské univerzity.

Téměř výhradně se jednalo o ostatky dospělých samců. Vědci jako důvod uvádějí, že stejně jako u současných slonů se i dřívější samci drželi více mimo stádo a pro neandrtálce bylo jednodušší se ke zvířeti přiblížit. Neandrtálci na slona útočili ve velkém počtu ze všech stran, což vyžadovalo úzkou spolupráci mezi všemi členy skupiny.

Zdroje: Science Advances, The Guardian