Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Naším cílem je vzbuzovat lásku k češtině, nechceme nikoho za chyby pranýřovat, říkají autorky projektu Červená propiska

Červenou propisku tvoří korektorky Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková. Zdroj fotografie: se svolením Červené propisky

Český jazyk je nejen jejich denní chléb, ale i láska. Korektorky Sabina Straková a Karla Tchawou Tchuisseu spojily s češtinou kromě své práce taky volný čas, když založily instagramový účet Červená propiska. „Naším cílem je poukázat na nejčastější chyby a poučit se z nich,“ říkají jeho autorky. Profil se svými pravidelnými pondělními diktáty rychle získal na popularitě a dnes ho sleduje 77 tisíc lidí. Co si jeho autorky myslí o anglicismech a kdy jim vyjde druhá kniha?

Měly jste ve škole rády diktáty?

Karla: Celkem ano, protože jsem z nich na základní škole měla většinou jedničky.

Sabina: Nemůžu říct, že bych na ně byla vyloženě natěšená, ale předmět český jazyk mě bavil od dětství.

Já osobně jsem měla češtinu už na základní škole ráda. Když si ale vzpomenu na své spolužáky, byla jsem spíš výjimkou, většinu z nich čeština nebavila. Čím to, že ve vašem podání lidi baví?

Karla: Myslím si, že si lidé uvědomují sílu mateřského jazyka a nechtějí v něm chybovat. Máme sledující, kteří už jsou dávno ze školy a češtinu si chtějí zopakovat, popřípadě vědí, že mají v českém jazyce mezery a chtějí se zlepšit pomocí našich diktátů a příspěvků.

Sabina: Je to rovněž dáno tím, že se snažíme sdílet své vědomosti jednoduchou a zábavnou formou. Nechceme nikoho za chyby pranýřovat – chybuje každý. Naším cílem je poukázat na nejčastější chyby a poučit se z nich.

Někde jste zmiňovaly, že svým blízkým pravopis neopravujete, pokud si sami neřeknou. Co ale různé chyby v médiích, na cedulích apod.? 

Karla: To často anonymně sdílíme na svém instagramovém profilu, avšak ne z důvodu, abychom se někomu posmívaly, ale aby se určité chyby objevovaly méně a aby si firmy uvědomily, že i jazyková korektura je pro marketing důležitá.

Sabina: Kolikrát nám píšou firmy se slovy: „Mohly byste se nám kouknout na webovky? Nic velkého tam nebude, spíše jen čárky.“ A ejhle, chyba lávky, průměrně najdeme na jedné straně 50 nedostatků. Nejsou to jen pravopisné hrubky, ale i stylistické nedostatky či typografické chyby. Když má člověk odmalička zafixovaný chybný zápis určitého slova, tak mu samozřejmě nedojde, že je to špatně, i kdyby si to po sobě zkontroloval 50krát.

Pravidelný pondělní diktát už je neodmyslitelnou součástí projektu. Zdroj fotografie: se svolením Červené propisky

Některá pravidla v češtině jsou složitá nebo hůř zapamatovatelná. Jsou ale i slova, která tak složitá nejsou, přesto se při jejich psaní chybuje často. Pojďme využít tento prostor a informovat o správném pravopisu některých slov, která vídáte chybně napsaná nejčastěji nebo vás osobně nejvíc pálí.

Sabina: Pravidel a hlavně výjimek je v češtině mnoho a opravdu není snadné si je všechny zapamatovat. Samy při opravách nahlížíme do online Příručky ÚJČ. Nejčastěji se chybuje v zápisu číslovek. Tam jsou někteří velmi kreativní a připojují takzvané ocásky (do 18-ti let, v 6i barvách, 20%ní roztok; namísto do 18 let, v 6 barvách, 20% roztok). Nejpopulárnější výjimkou je taktéž výjimka sama, pak zájmena my vs. mi, ji vs. jí. Když vytváříme diktáty, největší odezvy jsou na psaní malých a velkým písmen, tam si sledující nejsou často jistí a chtěli by víc takových diktátů.

Karla: Souhlasím se Sabinou. Není v možnostech žádného člověka, i sebelepšího češtináře, si pamatovat například skloňování každého slova. Proto je Příručka ÚJČ, kterou spravuje Akademie věd ČR, naší „nejlepší kamarádkou“ při korekturách. Je to nejspolehlivější internetový zdroj, často na něj odkazujeme. V nedávném diktátu naši sledující chybovali ve slovech lyžiny (správně jsou ližiny od slova líha), přeci (správně je přece; přeci je výraz obecné, tedy nespisovné, češtiny) a pikat/pykat (pikáme ve hře na schovávanou a pykáme za své činy nebo hříchy).

Existují slova nebo pravidla, která i vám osobně dávají pravopisně zabrat a musíte nad nimi vždy popřemýšlet nebo si je dohledat?

Sabina: Ano, v mém případě jsou to spřežky, ty si hledám velmi často, protože některá slova můžete psát jak zvlášť, tak i dohromady, jiná naopak pouze dohromady, např. mimoto i mimo to (obě varianty jsou možné), ale pouze mimo jiné. Není to tak, že bych správný zápis neznala, ale musím si to zkrátka vždy ověřit.

Karla: Já to nemám s konkrétními slovy, ale spíše se slovními spojeními, s příslovími, s vazbami apod. Nikdy nevím, jestli se v češtině říká: tohle není můj šálek kávy, nebo čaje. V angličtině to je totiž naopak. Častá je i kontaminace, kterou v běžném mluveném (neformálním/nespisovném) projevu užívám, například dávat logiku (korektně pouze mít logiku). Vznikne to kontaminací dvou vazeb: mít logiku a dávat smysl. Jsem si toho vědoma, takže si to vždy pro jistotu ověřuji.

Loni jste vydaly knihu 100 perliček pro (ne)milovníky češtiny. Co v ní čtenáři najdou?

Karla: Vybraly jsme 100 perliček, ve kterých se, dle našeho úsudku, nejčastěji chybuje. Dlouhodobě sledujeme problematické jevy nejen na internetu, ale také v textech, které nám klienti posílají. Každý z nás chybuje v něčem jiném, protože každý člověk na světě má jedinečnou slovní zásobu. Naším cílem je vzbuzovat v lidech lásku k češtině, nepranýřovat se za chyby, ale poučit se z nich. Máme nesmírnou radost, když nám lidé píšou, že se z knihy něco nového naučili. Zpětná vazba je největší motor pokračovat v tom, co děláme. Momentálně píšeme druhý díl a připravujeme i e-shop s autorskými produkty.

Sabina: Čeština je (nejen naše) láska. Doufaly jsme, že i nemilovníci češtiny si oblíbí náš projekt a knihu. To se nám povedlo, což je úžasné. Kromě 100 perliček v knize najdete i pět menších kapitol zaměřených na zájmena, číslovky, spřežky, hyperkorektnost a dublety. Knihu jsme napsaly tak, aby byla jednoduchá, srozumitelná a autentická (obsahuje naše pomůcky, rady a tipy). Nebylo v plánu vytvořit obsáhlou a nudnou mluvnici. Kniha je jakýmsi odrazem instagramového účtu @cervenapropiska.

Loni vzešla z projektu i kniha, letos vyjde pokračování. Zdroj fotografie: se svolením Červené propisky

Nakously jste vaši chystanou druhou knihu. Bude v podobném duchu jako ta první?

Karla: Ano, bude to v podstatě pokračování. V dubnu odevzdáváme rukopis, kniha by měla vyjít letos na podzim, doufejme. Ještě se toho může dost pokazit, tak bych to nerada zakřikla. Vloni se například čekalo velmi dlouho na dotisk, protože polovina zaměstnanců z tiskárny byla v karanténě. 

Jazyk je živý útvar, který se stále mění, tak jak se mění společnost. Komunikaci v dnešní době ovlivňuje používání technologií i sociálních sítí. Jak na současný styl komunikace, bohatý třeba na anglicismy, zkratky, emotikony, reaguje čeština?

Karla: Angličtina se do češtiny vměstnává často. Běžně slýchám věty, ve kterých je několik anglicismů. Mně osobně to nevadí, sama to tak v neformálním projevu používám. Samozřejmě, že by anglicismy neměly převažovat, ale „nebolí“ mě říct: Máme na to budget? Puristé by mi to opravili na rozpočet, ale jak říkám, v běžné neformální komunikaci mi to nepřijde násilné. V té formální bychom však měli upřednostňovat české ekvivalenty, protože by určitá skupina lidí nemusela sdělení porozumět.

Sabina: Tady se s Karlou trochu rozcházíme v názorech. Já naopak nemám anglicismy příliš ráda. Proč něco nahrazovat anglickými slovíčky, když můžeme použít krásné české slovo? Je samozřejmé, že s vývojem technologií jsou některá slova nezbytná, ale například věta Půjdeme dneska chillovat do parku? se mi nelíbí.

Samy sebe označujete za vášnivé čtenářky. Kterou knihu z poslední doby byste doporučily našim čtenářům?

Sabina: Dočítám skvělou románovou kroniku Šikmý kostel a plánuji, že si přečtu i druhý díl. V poslední době inklinuji k četbě českých autorů.

Karla: Nejvíce mi z posledních přečtených knih utkvěla v paměti publikace Normální lidi. Vyvolala ve mně silné emoce a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Na motivy tohoto díla byl natočen stejnojmenný seriál. Ten mohu rovněž doporučit. 

Medailonek

Karla Tchawou Tchuisseu miluje cestování a mluví plynně třemi cizími jazyky. Se svým manželem a synem žije v Praze. Kromě českého jazyka se snaží šířit i povědomí o Montessori pedagogice, kterou studovala na španělské univerzitě. Sabina Straková je novopečenou maminkou a svůj volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Kromě čtení se aktivně věnuje józe. Bydlí v Ústí nad Labem a ráda navštěvuje zajímavé kavárny. Karla a Sabina společně v roce 2018 vytvořily projekt Čerená propiska, kde sdílejí své vědomosti z oblasti českého jazyka. Loni vydaly první knihu, letos navážou druhým dílem.

Související články

Zaručeně zlepší den

Jak na šťavnatá a chutná rajčata? Účinné hnojivo může být levné a zcela přírodní

FOTO: Prohlédněte si nejkrásnější snímky přírody. V celosvětové soutěži bodoval i Čech

Superhrdina mezi rostlinami. Nenápadný keř funguje jako přirozená čistička vzduchu

Návrat lososů do českých řek pokračuje. Malé plůdky se líhnou v krásném prostředí národního parku

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Kniha, která zaujala svět. Malý princ potěší i utěší

Inspirace z knihovny: Kniha, která zaujala svět. Malý princ potěší i utěší

Mám pro vás hádanku. Pochází z planetky B612, přeje si nakreslit beránka a už více než…